Lékař: Lidé s postcovidem mají deprese, někteří nepřežijí. Po nemoci je nutné chodit

Fakultní nemocnice v Hradci Králové byla jednou z prvních, kde vzniklo centrum péče o pacienty s postcovidovým syndromem. Pacienty, kteří jím trpí, lze podle Koblížka rozdělit na tři skupiny. „První prodělali covid ambulantně, čili měli mírnou formu postižení, a po několika týdnech jim pořád ještě není dobře, nebo se naopak jejich potíže zvětšují, i když zpočátku byly malé,“ uvedl lékař.

Lékař: Česko je malé covidové peklo. Zdravotníci jsou zničení a nevěří, že to skončí

Interview

Doufal jsem v lepší výsledky lockdownu, přiznal v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS přednosta Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek, který Česko nazval malým covidovým peklem. Jeho nemocnice se dostala na vrchol zátěže před několika týdny a stále se tam drží. Podle Koblížka jsou zdravotníci po půl roce nepřetržité práce zničení a už snad ani nevěří, že pandemie skončí. Obává se, že pak budou lékaři i zdravotní sestry potřebovat psychologickou pomoc ve velkém.

Další skupinou jsou pacienti, kteří kvůli horšímu stavu leželi v nemocnici. U nich to probíhá opačně, z těžkého stavu se pomaličku dostávají do formy.

Nejzávažnější a zároveň malou skupinou jsou lidé, kteří kvůli těžkému průběhu nemoci skončili na ventilátoru a několik dalších týdnů leželi na JIP na vysokoprůtokovém kyslíku. Nejsou schopni si dojít ani na záchod a mají těžce postižené plíce.

„Je jich málo, jde o jednotlivce, ale péče o ně bude skutečně dlouhá. V naší nemocnici jich je asi deset. Jejich osud není jasný, někteří bohužel nepřežijí a ti, kteří přežijí, budou možná trpět velmi velkým postižením,“ vysvětlil Koblížek s tím, že naštěstí jde o opravdu malou část nemocných.

Někteří mají deprese, panické ataky nebo úzkosti

Z následků koronaviru u některých lidí rychle odezní dušnost, u jiných únava. Zajímavé ale je, že u malé části pacientů s postcovidovým syndromem se objevují příznaky deprese, panických atak nebo úzkosti. „Upřímně vůbec nevíme, jestli to souvisí s covidem nebo současnou atmosférou, sociální izolací, tím, že jim umře někdo blízký, nebo že se s blízkými nemohou vidět. Ale psychické obtíže podle mě budou nejdéle trvající problém,“ upozornil Koblížek.

Deprese, úzkost, alkohol. Pandemie ovlivnila duševní zdraví i psychiatrickou péči

Zdravotnictví

Pandemie koronaviru a související opatření ovlivnily duševní zdraví i psychiatrickou péči, mimo jiné přinesly komplikace v ambulantní i lůžkové péči. Jde například o odkládání návštěvy ambulance i ztížený osobní kontakt a komunikaci.

Některým lidem COVID-19 značně poškodil plíce, srdce nebo cévy. Většina pacientů se ale podle lékaře po prodělání nemoci se špatnou kondicí nebo s únavou po šesti měsících srovná a vrátí se do normálního stavu.

Ať každý člověk po covidu chodí

Přednosta Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové pomáhal se vznikem brožury, která má být návodem, jak rehabilitovat po vyléčení z covidu. Podle něj je napsána jednoduchým jazykem, kterému bude rozumět každý. Lepší je ale nechat si poradit s cviky od praktického či plicního lékaře nebo fyzioterapeuta.

Kromě toho je po prodělání covidu podle Koblížka nutné chodit. „Každý člověk po covidu, pokud může, ať chodí. Ať si třeba stanoví, že každý týden ujde více kroků než ten předchozí. Pravidelná chůze nás zachrání z mnoha různých nemocí a myslím, že moc pomůže i po covidu,“ zdůraznil lékař.

Zároveň upozornil, že chůze je daleko náročnější na dýchání i činnost srdce a cév než třeba jízda na kole nebo lyžování. „Když člověk chodí, hýbe se mu trup, horní i dolní končetiny, musí správně dýchat. Je to velmi zatěžující a zároveň to perfektně pomáhá v rehabilitaci,“ dodal Koblížek.

Ve frontě na vyšetření jsou stovky lidí

Centrum péče o pacienty s postcovidovým syndromem v Hradci Králové podle lékaře vyšetřilo už přes 400 lidí a ve frontě jich jsou stovky. „Péče o ně je velmi obtížná, potřebují třeba hodinu nebo hodinu a půl diskutovat s doktorem. Mají hodně problémů,“ vysvětlil přednosta.

Další centra vznikají třeba v Plzni nebo v Ostravě, protože jich je potřeba více. „Snažíme se, aby podobná vyšetření dělali i naši pneumologičtí kolegové v ambulancích, protože bychom to sami nezvládli,“ dodal Koblížek.