Nadváha a obezita výrazně ovlivňují kvalitu života. Zdroj: Profimedia.cz
Nadváha a obezita výrazně ovlivňují kvalitu života a přinášejí řadu zdravotních komplikací – od kardiometabolických onemocnění po mechanické potíže, jako jsou bolesti kloubů, páteře či spánková apnoe. Neméně závažné jsou i psychické dopady, mezi nimiž dominují deprese a úzkosti. Mnozí Češi se opakovaně snaží zhubnout, často bez úspěchu, a hledají nové metody, jak se nadbytečných kilogramů zbavit. Jsou však moderní trendy v hubnutí skutečně bezpečné a účinné? Odborný pohled na tuto problematiku nabídl v pořadu Ptejte se doktora MUDr. Jakub Mitro, praktický lékař, který provozuje i obezitologickou poradnu.
Každý z nás má nějaký ten faldík. Jak ale poznáme, kdy už je nadváha pro naše zdraví riziková? „Je dobré znát svou zdravou hmotnost, kterou stále určujeme pomocí body mass indexu (BMI). Je to jednoduchý a pro většinu populace dostačující ukazatel,“ vysvětluje Jakub Mitro, praktický lékař. „Zdravý BMI se pohybuje mezi 18,5 až 24,9. Hodnoty nad 25 znamenají nadváhu, nad 30 už hovoříme o obezitě prvního stupně, nad 35 o obezitě druhého stupně a nad 40 o obezitě třetího stupně.“
BMI však nemusí být vždy přesný, například u sportovců s vyšším podílem svalové hmoty. „Proto doporučuji sledovat i obvod pasu. U mužů by měl být menší než 94 cm, u žen pod 80 cm. Pokud je u mužů nad 102 cm a u žen nad 88 cm, jedná se o vysoké riziko kardiometabolických onemocnění,“ varuje lékař.
Obezita je výsledkem kombinace genetické predispozice a vlivů prostředí. „Genetika může ovlivnit naši hmotnost z 40 až 70 %, ale není osudová – důležitější je náš životní styl. Dnes žijeme v blahobytu, což s sebou nese i rizika. Máme málo pohybu, trávíme hodně času před obrazovkami, jíme vysoce průmyslově zpracované potraviny, spíme nekvalitně a jsme pod neustálým stresem. To všechno vede k tomu, že přibíráme,“ vysvětluje Jakub Mitro.
V pořadu Ptejte se doktora zazněla také otázka, zda-li za nadváhu může česká kuchyně. „Neřekl bych, že se stravujeme hůře než jiné země, ale naše středoevropská kuchyně je typická velkým množstvím příloh – knedlíky, těstoviny, pečivo nebo brambory. Jíme je často ve velkých porcích,“ upozorňuje praktický lékař a dodává: „Měli bychom přílohy omezit alespoň na polovinu a ke každému jídlu přidat zeleninu a kvalitní bílkoviny. Inspirací nám může být středomořská strava, která je prokazatelně zdravější.“
Už nadváha může být zdravotním rizikem
Často se předpokládá, že skutečné zdravotní komplikace přicházejí až s obezitou, ale je tomu skutečně tak? MUDr. Jakub Mitro upozorňuje, že i nadváha může znamenat výrazné zdravotní riziko, zejména pokud má člověk genetickou predispozici k onemocněním, jako je cukrovka nebo srdeční choroby. „Nemůžeme to paušalizovat – zatímco u někoho se problémy projeví už při mírné nadváze, jiní lidé mohou zůstat relativně zdraví i s vyšším stupněm obezity. Obecně ale platí, že čím vyšší hmotnost, tím větší riziko.“
Vyšetření u lékaře při řešení nadváhy
Rozhodnout se řešit nadváhu nebo obezitu s lékařem je důležitý krok, ale co pacienta v ordinaci vlastně čeká? Odborník vysvětluje, že konzultace se zaměřuje nejen na váhu samotnou, ale i na celkový životní styl pacienta. „Zjišťujeme, kdy začal přibírat, jak se stravuje, zda ho trápí chutě na určité potraviny nebo jaký má vztah k pohybu. Klíčovým faktorem je také spánek, protože jeho nekvalita může přibírání výrazně ovlivnit. Na základě těchto informací stanovujeme realistické cíle a v některých případech doporučujeme i moderní farmakoterapii.“
Mnoho pacientů přichází do ordinace s jiným zdravotním problémem, aniž by si uvědomovali, že jeho skutečná příčina může souviset s jejich hmotností. MUDr. Jakub Mitro se snaží tuto otázku aktivně otevírat: „Vím, že mnoho praktických lékařů má omezený čas, ale využívám preventivní prohlídky nebo vyšetření u diabetiků k tomu, abych s pacienty o jejich váze mluvil. Mám připravenou krátkou intervenci, kde se zaměřuji na pohyb, stravu, spánek a možnosti farmakoterapie. Pokud se podaří snížit hmotnost o 10–20 %, což je dnes s moderními léky reálné, můžeme výrazně zlepšit zdravotní stav pacienta a v některých případech dokonce přidružená onemocnění zcela vyléčit.“
Večerní přejídání a psychika a stres
Často se stává, že přes den se lidé v jídle hlídají, ale večer mají neodolatelnou chuť na sladké. „U pacientů s tímto problémem vidím dvě hlavní příčiny,“ vysvětluje lékař. „První je špatně sestavený jídelníček v první polovině dne. Snídaně a oběd by měly obsahovat komplexní sacharidy, kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a ideálně i zeleninu, aby zajistily delší pocit sytosti a eliminovaly výkyvy krevního cukru. Druhou možností je, že pacient zažívá chronický stres nebo psychickou nepohodu a sladké mu slouží jako rychlý zdroj uspokojení. V takovém případě je potřeba zaměřit se nejen na stravu, ale i na zvládání stresu a celkovou psychickou pohodu.“
Ideální frekvence jídel není pro každého stejná – záleží na individuálních potřebách a životním stylu. MUDr. Jakub Mitro vysvětluje: „Někteří lidé se cítí nejlépe, když jedí pětkrát denně, jiným vyhovují tři hlavní jídla – snídaně, oběd a večeře. Pro některé může být přínosný i přerušovaný půst (intermittent fasting), kdy konzumují pouze dvě větší jídla během šesti až osmi hodin. Tento režim může mít zdravotní benefity, ale rozhodně není univerzálním řešením pro každého.“
Potraviny označené jako „light“ mohou mít nižší obsah tuku, což znamená i méně kalorií, protože tuk obsahuje přibližně dvojnásobné množství energie než sacharidy. Praktický lékař, který provozuje i obezitologickou poradnu však upozorňuje: „Často je snížení tuku kompenzováno vyšším množstvím sacharidů, což nemusí být vždy ideální. Nicméně pro lidi s vysokým cholesterolem nebo metabolickým syndromem mohou být některé light produkty, například nízkotučné mléčné výrobky, prospěšné.“
Vliv pitného režimu na hmotnost a celkové zdraví
Správná hydratace je pro organismus klíčová. Doktor Mitro vysvětluje: „Lidské tělo je z více než 50 % tvořeno vodou, která slouží jako katalyzátor chemických reakcí, pomáhá při termoregulaci a je nezbytná pro správný metabolismus. Každý den ztrácíme tekutiny močí, dýcháním, pocením i stolicí, přičemž množství se liší podle fyzické aktivity, teploty či vlhkosti vzduchu. Obecně se doporučuje přibližně 40 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti, což může znamenat až 3 litry denně. Výjimkou jsou lidé se srdečním selháním, kteří mají lékařsky stanovený limit příjmu tekutin.“
Pokud po menší porci jídla stále pociťujete hlad, může být řešením zvýšení podílu potravin bohatých na vlákninu. Lékař radí: „Zařaďte do jídelníčku luštěniny, zeleninu nebo celozrnné výrobky. Tyto potraviny snižují kalorickou hustotu jídel – sníte stejný objem, ale přijmete méně kalorií. Díky tomu se budete cítit sytí, aniž byste nadměrně zvýšili energetický příjem.“
Jakou roli hraje pečivo v jídelníčku
Pečivo je významným zdrojem sacharidů, přičemž klasické bílé pečivo obsahuje snadno a rychle vstřebatelné cukry. MUDr. Mitro upozorňuje: „Nadměrná konzumace pečiva může vést k výkyvům hladiny cukru v krvi. V naší stravě přijímáme velké množství sacharidů nejen z pečiva, ale i z příloh, přičemž často opomíjíme dostatečný příjem vlákniny a bílkovin. Ideální je snížit spotřebu běžného pečiva a nahradit ho zeleninou či celozrnnými variantami s vyšším obsahem vlákniny.“
O Novo Nordisk
Za edukativní kampaní Cukrovkacodal.cz stojí společnost Novo Nordisk, přední světová zdravotnická společnost založená v roce 1923 se sídlem v Dánsku. Cílem společnosti je hledat možnosti a prosazovat změny, které by dlouhodobě řešily závažná chronická onemocnění, jako jsou diabetes a obezita. Činí tak prostřednictvím průkopnických vědeckých objevů, rozšiřováním přístupu k inovativním lékům a prací na prevenci a konečném vyléčení nemocí.
Další otázky a odpovědi odborného lékaře najdete ve videu.
