Lockdowny a pandemie: Vědci modelovali, jak by se zmutovaná ptačí chřipka mohla vymknout kontrole
Vědci již řadu let varují, že ptačí chřipka – konkrétně její zvlášť nebezpečný podtyp H5N1 – by se jednoho dne mohla rozšířit z ptáků na člověka a vyvolat globální zdravotní krizi. Nový model indických vědců podle BBC ukazuje, jak rychle by se epidemie mohla vymknout kontrole. Klíčem k zastavení pandemie je podle vědců zásah v samém začátku – v době, kdy by se novou mutací nakazilo prvních pár lidí. V případě, že by se nemoc začala lavinovitě šířit, mohlo by opět dojít na zavedení lockdownů.
Ptačí chřipka je rozšířena v jižní a jihovýchodní Asii a od svého vzniku v Číně na konci 90. let občas infikuje lidi. Od roku 2003 do srpna 2025 zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) 990 případů nákazy virem H5N1 u lidí ve 25 zemích. Z nich 475 zemřelo, což představuje 48procentní smrtnost. Jen v USA virus napadl více než 180 milionů ptáků, rozšířil se ve více než tisícovce stád skotu a nakazil nejméně 70 lidí – většinou zemědělských dělníků. Vedlo to k několika hospitalizacím a jednomu úmrtí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nakažených chřipkou v Česku dramaticky přibývá. Kde je situace nejhorší?
Příznaky u lidí připomínají těžkou chřipku: vysoká horečka, kašel, bolest v krku, bolesti svalů a někdy i zánět spojivek. Někteří lidé ovšem nemají žádné příznaky. Riziko nákazy pro člověka zůstává nízké, ale úřady virus H5N1 pečlivě sledují, aby zachytily jakoukoli změnu, která by mohla usnadnit jeho šíření. Právě tato obava vedla indické vědce Philipa Cheriana a Gautama Menona z Ashoka University k vytvoření nového modelu, který simuluje, jak by se epidemie viru H5N1 mohla šířit mezi lidmi a jak by ji šlo zastavit.
Čtěte také
Model publikovaný v časopise BMC Public Health využívá reálná data a počítačové simulace k tomu, aby předpověděl, jak by se epidemie mohla šířit v reálném světě. „Hrozba pandemie viru H5N1 u lidí je reálná, ale můžeme doufat, že jí předejdeme lepší kontrolou a pohotovější reakcí veřejného zdravotnictví,“ řekl Menon pro BBC.
Izolace, vybíjení ptáků a lockdowny
Pandemie ptačí chřipky by podle vědců začala nenápadně: Jediný nakažený pták by přenesl virus na člověka – nejspíš farmáře, pracovníka na trhu nebo někoho, kdo manipuluje s drůbeží. Nebezpečí by však nespočívalo v tomto prvním přenosu, ale v tom, co by se mohlo dít dál – v nekontrolovaném a rychlém šíření viru z člověka na člověka.
Vědci se kvůli předpovědi, jak by počátek nové epidemie mohl vypadat, obrátili na BharatSim, open-source simulační platformu původně vytvořenou pro modelování šíření onemocnění Covid-19, která je však dostatečně univerzální pro studium i jiných nemocí. Podle vědců je klíčové si uvědomit, jak krátký může být čas pro přijetí účinných opatření, než se epidemie vymkne kontrole. Studie odhaduje, že jakmile počet případů přesáhne zhruba dva až deset, je pravděpodobné, že se nemoc rozšíří i mimo primární a sekundární kontakty. Primární kontakty jsou lidé, kteří měli přímý, blízký kontakt s nakaženou osobou, tedy většinou členové domácnosti, pečovatelé nebo blízcí kolegové. Sekundární kontakty jsou lidé, kteří se s infikovanou osobou nesetkali, ale byli v úzkém kontaktu s primárním kontaktem.
Čtěte také
Výzkum zjistil, že pokud jsou domácnosti primárních kontaktů umístěny do karantény hned, když jsou zjištěny pouze dva případy, epidemie může být téměř s jistotou zastavena. Ale v okamžiku, kdy je identifikováno deset případů, je velmi pravděpodobné, že se infekce již rozšířila do širší populace, což činí její průběh těžko kontrolovatelným. Aby studie vycházela z reálných podmínek, zvolili vědci model jedné vesnice v okrese Namakkal v indickém státě Tamilnádu – srdci indického drůbežářského pásu. Namakkal je domovem více než 1 600 drůbežích farem a asi 70 milionů kuřat; denně se zde vyprodukuje přes 60 milionů vajec.
Simulátor vytvořil fiktivní vesnici s 9 667 obyvateli a přidal infikované ptáky, aby napodobil reálné vystavení lidí nákaze. V simulaci se virus objeví na jednom pracovišti – středně velké farmě nebo trhu s čerstvými potravinami – a nejprve se šíří mezi tamními lidmi, později přeskočí dál – mezi obyvatele vesnice, kteří s nakaženými přicházejí do styku v domácnostech, ve školách a na jiných pracovištích.
Sledováním primárních a sekundárních kontaktů vědci odhadli klíčové parametry přenosu, včetně základního reprodukčního čísla R₀, které měří, kolik lidí v průměru jedna infikovaná osoba nakazí. Vzhledem k tomu, že v reálném světě k pandemii H5N1 nedošlo, vědci místo toho modelovali řadu pravděpodobných rychlostí přenosu. Poté testovali, co se stane, když se uplatní různé zásahy úřadů – vybíjení ptáků, karanténa blízkých kontaktů a cílené očkování.
Čtěte také
Výsledky byly jednoznačné. Vybíjení ptáků funguje – ale pouze pokud se provede předtím, než virus nakazí člověka. Pokud k přenosu dojde, je podle výzkumníků rozhodující načasování. Izolace infikovaných osob a karanténa domácností mohou zastavit virus v sekundární fázi. Jakmile však nemoc vstoupí do terciární fáze (šíření mezi přáteli přátel a kontakty kontaktů), epidemie se vymkne kontrole, pokud úřady nezavedou mnohem přísnější opatření, a to včetně lockdownů.
Model má svá úskalí
Simulace také poukázaly na nepříjemný problém. Příliš brzy zavedená karanténa udržuje rodiny pohromadě po dlouhou dobu a zvyšuje pravděpodobnost, že infikované osoby přenesou virus na osoby, s nimiž žijí. Příliš pozdě zavedená karanténa pak nemá na zpomalení epidemie téměř žádný vliv.
Vědci podotýkají, že jejich model má svá úskalí. Vychází totiž z jedné fiktivní vesnice s pevně danou velikostí domácností, pracovišť a denních pohybových vzorců. Nezahrnuje také souběžné šíření viru migrujícími ptáky. Nezohledňuje ani změny v chování obyvatel – například nošení roušek – jakmile se lidé dozvědí, že ptáci umírají. „Přenos je složitý a ne každý kmen bude mít stejnou účinnost jako jiný,“ říká navíc Seema Lakdawalaová, viroložka z Emory University v Atlantě, a dodává, že ne všichni lidé nakažení sezónní chřipkou šíří virus stejně, což se může týkat i ptačí chřipky.
Co by se tedy stalo, pokud by se virus H5N1 úspěšně rozšířil mezi lidi? Lakdawalaová se domnívá, že by šlo pro lidstvo o tvrdý úder, podle ní by se však „spíš podobal pandemii prasečí chřipky z roku 2009 než pandemii koronaviru.“
Důvody jsou podle ní následující: „Je to proto, že jsme na pandemii chřipky lépe připraveni. Známe schválená antivirotika, která jsou účinná proti kmenům H5N1 jako včasná obrana, a máme zásoby kandidátních vakcín proti (chřipkovému kmeni) H5, které by mohly být nasazeny v krátkodobém horizontu.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: České muže sužuje nedostatek testosteronu. Odborníci radí, jak jeho hladinu přirozeně zvýšit
vaclav.cerny@iprima.cz
