Opuchlý a ospalý Putin na schůzce se Šojguem
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval dosavadního místopředsedu vlády Jurije Borisova do funkce šéfa vesmírné agentury Roskosmos, ve které nahradí Dmitrije Rogozina. Putinovo nařízení zveřejnil Kreml na svém webu. Roskosmos zároveň během pátku oznámil, že uzavřel dohodu s americkým úřadem pro letectví a vesmír (NASA) o společných letech.
Zda Rogozin získá nový post, zatím není jasné. Podle zdrojů kremelského webu Meduza by se ale měl dosavadní šéf vesmírné agentury v nejbližší době přesunout na pozici v prezidentově administrativě. Podle zdrojů je Rogozin jedním z kandidátů na šéfa prezidentské kanceláře, mohl by se stát také jedním z kremelských kurátorů „lidových republik“, které vyhlásili proruští separatisté v Donbasu na východě Ukrajiny. Ty míval v Kremlu na starosti Dmitrij Kozak, který ale s vypuknutím války ustoupil do pozadí, a na východ Ukrajiny jezdil první zástupce šéfa kanceláře Sergej Kirijenko.
Nový generální ředitel Roskosmosu Borisov působil jako vicepremiér od roku 2018, kdy v této funkci nahradil Rogozina, který zamířil do čela vesmírné agentury. Už jako místopředseda vlády se Borisov věnoval otázkám vesmíru a vojensko-průmyslových komplexů. Dříve zastával funkci náměstka ministra obrany a ještě dříve řídil vojenskou komisi při vládě. Odchod pětašedesátiletého Borisova z vlády už v úterý avizovala ruská média.
Dolní komora ruského parlamentu v pátek zároveň na mimořádném zasedání souhlasila, aby funkci vicepremiéra převzal ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Jeho jmenování posléze schválil Putin, informovala agentura TASS. Třiapadesátiletý Manturov má podle listu Kommersant převzít odpovědnost za průmysl, a to i zbrojní. Podle nově přijatého zákona lze nyní zaměstnance podniků plnící státní zakázky pro vojsko nutit k práci na tři směny bez ohledu na svátky.
Roskosmos ještě během pátku oznámil, že s americkým úřadem pro letectví a vesmír (NASA) uzavřel dohodu o letech integrovaných posádek v amerických a ruských kosmických lodích. Informovala o tom tisková agentura TASS. Kosmonautka Anna Kikinová se díky dohodě stane první ruskou členkou posádky americké vesmírné lodi Crew Dragon, která má do vesmíru opět zamířit letos na podzim.
Rogozin hrozil pádem Mezinárodní vesmírné stanice
Osmapadesátiletý Rogozin se ve funkci šéfa Roskosmosu do paměti zapsal i ostrými výroky na sociálních sítích, včetně opakovaných polemik s americkým podnikatelem Elonem Muskem, a výpadů proti Západu. Rogozinova rétorika, podobně jako v případě dalších ruských představitelů, s ruským vpádem na Ukrajinu ještě přitvrdila, připomněla ruskojazyčná verze BBC.
Rogozin necelé tři týdny po začátku války na Ukrajině pohrozil Západu pádem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), pokud zůstanou v platnosti protiruské sankce. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jen motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Spojené státy zajišťují podporu života na stanici a dodávky energie.
„Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem. ISS váží 500 tun,“ prohlásil Rogozin. Na mapě světa ukázal, kam by případně stanice mohla spadnout, a prohlásil, že Rusko je z velké části v bezpečí. „Ale obyvatelé ostatní zemí, zejména zemí řízených válečnými psy (západními politiky), by se měli nad cenou sankcí proti Roskosmosu zamyslet,“ řekl Rogozin.
V den zahájení summitu Severoatlantické aliance v Madridu zveřejnil souřadnice Pentagonu a několika dalších úřadů západních zemí na protest proti tomu, že Západ podporuje Ukrajinu pomocí své satelitní technologie. „Dnes začíná summit NATO v Madridu, na kterém západní země prohlásí Rusko za svého největšího nepřítele,“ napsal Rogozin na svém kanálu na komunikační platformě Telegram. „Roskosmos zveřejňuje satelitní fotografie místa konání summitu a samotných ‚rozhodovacích center', která podporují ukrajinské nacionalisty,“ uvedl. „Současně uvádíme souřadnice objektů. Pro všechny případy,“ dodal Rogozin.
Příspěvek obsahoval ruské satelitní snímky místa konání summitu v Madridu, budovy Pentagonu, Bílého domu ve Washingtonu, britských vládních budov v centru Londýna, německého kancléřství a budovy Spolkového sněmu v Berlíně, sídla NATO v Bruselu, sídla francouzského prezidenta a dalších vládních budov v Paříži. Souřadnice těchto objektů vyjádřené ve stupních zeměpisné šířky a délky jsou volně dostupné.
