Nesmysl, zní z SPD na adresu Plagovy vysokoškolské reformy. Výhrady mají i univerzity
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Změny ve školství: Proč se ozývá kritika z SPD?
Nový orgán: Jaké pravomoci získá univerzitní rada?
Ministr Plaga: Co si myslí o kritice reforem?
Hrozí politizace vysokých škol?
Kontury nového vysokoškolského zákona jsou již na světě. Zásadní změnou by mělo být zřízení takzvaných univerzitních rad, které by rozhodovaly o rozpočtech jednotlivých vysokých škol i o jejich celkové strategii. Proti konceptu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se však ohradila Rada vysokých škol (RVŠ), podle níž hrozí politizace veřejných vysokých škol. Místopředseda sněmovního školského výboru Jan Berki (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) pro CNN Prima NEWS uvedl, že princip univerzitní rady vítá, na místě je ale podle něj opatrnost. Další místopředsedkyně výboru Zuzana Majerová (SPD/Trikolora) označila Plagův návrh za nesmysl.
Obrysy vysokoškolského zákona představilo ministerstvo během setkání s představiteli škol, jež se konalo ve středu 13. května. Plaga se chce zaměřit hlavně na systém řízení vzdělávacích institucí. Novinkou je například zřízení takzvaných univerzitních rad, tedy nového řídícího orgánu, který by měl spoluurčovat směřování školy či její celkovou strategii. Rozhodovat by měl také o rozpočtu nebo výběru rektora, uvedly Hospodářské noviny.
ČTĚTE TAKÉ: Zuzka to zvládá, zní z ANO. Mrázová má pozici jistou, jak se Babiš staví k výměnám ministrů?
Rada by ovšem neměla mluvit do obsahu výuky či do výzkumu. Devítičlenný orgán by měl být rozdělen na třetiny. Tři zástupce zvolí akademický senát dané vysoké školy, další trojici komise, kterou určí ministerstvo školství. Poslední třetinu následně navolí zmíněná šestice.
Proti tomuto záměru se ovšem postavila Rada vysokých škol, podle níž by došlo k přesunu podstatné části rozhodovacích kompetencí škol. Podle organizace sdružující zástupce univerzit by tento krok „ohrozil akademickou samosprávu a autonomii veřejných vysokých škol a otevřel prostor pro možnou politizaci veřejných vysokých škol“.
Plaga: Kapři si nechtějí vypustit rybník
Představitelé vysokých škol ovšem na druhé straně vítají plánované změny v dalších aspektech řízení vzdělávacích institucí. Neozvali se například proti návrhu auditu, který by na všech „výškách“ vyhodnotil, zda provozované studijní programy dosahují požadovaných kvalit, ani proti takzvanému kontraktovému financování. Tímto nástrojem by si ministerstvo mohlo například „objednat“ u vybraných VŠ vyšší počet absolventů konkrétních oborů a poskytnout na to příslušné prostředky, což by mělo více odrážet aktuální potřeby pracovního trhu. Podle Rady vysokých škol by tento model mohl posílit finanční stabilitu a podpořit dlouhodobé strategie škol.
Sporu mezi Plagou a Radou vysokých škol to však nezabránilo. Ministr totiž v České televizi prohlásil, že jde ze strany RVŠ o „hysterii“, a kritiku plánovaného zřízení univerzitní rady odbyl slovy, že si „kapři nechtějí vypustit rybník“.
Čtěte také
„Pozitivně do ní (do diskuze o změnách, pozn. red.) nepřispívá, když se pan ministr v mediálních výstupech omezuje na jeden kritický bod a nijak nereflektuje, že RVŠ byla, je a vždy bude připravena konstruktivně diskutovat a jednat v zájmu českých vysokých škol,“ vyčetli zástupci RVŠ Plagovi.
Dítě se taky samo nevychovává, říká Majerová
Nadšení Plagovými plány nejsou ani představitelé koaliční SPD. Místopředsedkyně sněmovního výboru Zuzana Majerová zřízení univerzitní rady nepovažuje za správný krok. „O chodu, řádu a náplni mají rozhodovat učitelé a odborníci, nikoliv žáci. Nevím o žádné univerzitě v zahraničí, kde by tuto praxi provozovali,“ reagovala poslankyně. „Je to (univerzitní rada, pozn. red.) stejně nesmyslné jako chtít po malém dítěti, aby si samo určovalo, jak se má vychovávat,“ dodala členka poslaneckého klubu SPD.
Čtěte také
Navrhované úpravy by však ve skutečnosti měly omezit rozhodovací roli akademických senátů, v nichž zasedají právě studenti. Se slovy Majerové nekoresponduje ani prohlášení ministra Plagy, podle něhož současný model správy škol neodpovídá tomu, jak „jsou řízeny univerzity v západním světě“. Cílem Plagových návrhů je podle něj přiblížení se praxi západních států.
Berki: Nedivme se, že se školy ozývají
Místopředseda sněmovního školského výboru Berki s myšlenkou univerzitní rady souzní. „Jenže je vždy potřeba mít jasně definovaný problém a řešení. Změny se mohou projevit i v jiné části zákona, na kterou necílí. V tuto chvíli totiž není zcela jasné, jaký problém by byl univerzitní radou řešen,“ vysvětlil svůj postoj pro CNN Prima NEWS.
Debata o řízení škol podle Berkiho probíhá nyní odděleně, tedy mezi lidmi působícími vně a uvnitř škol. „Tito lidé si materiály svým způsobem stále přehazují. Přijde mi logické, že by rada byla slučující platformou pro tuto diskusi,“ tvrdí také poslanec STAN.
Čtěte také
Diskuze o novém orgánu podle něj probíhá na pozadí jiných vládních kroků. „Bylo by to jiné, pokud bychom nesledovali vládní čistky na úřadech nebo útoky na média veřejné služby. Do toho přijde změna vysokých škol, na nichž chcete část vrcholného orgánu dosazovat politicky. Nedivme se, že se školy ozývají,“ zdůraznil Berki, který si od dalších debat slibuje vyjasnění pojistek proti případnému politickému vlivu na navrhované rady.
Plaga ovšem tvrdí, že dostatečné brzdy obsahuje již jeho návrh. Osobně se rovněž zaručuje, že akademická svoboda zůstane zachována.
Zajíčková chce pojistky proti zneužití
Také stínová ministryně školství ODS Renáta Zajíčková záměr podporuje. „Současný model vysokých škol je přežitý a málo funkční. Mění se celospolečenské podmínky a potřeby studentů i pracovního trhu. Řízení VŠ musí být flexibilnější a modernější,“ okomentovala prvotní nástřel ministerstva na dotaz redakce.
Upozorňuje, že akademické senáty, dosavadní hlavní orgány univerzit, již někde „plnohodnotně neplní svůj účel“ a brzdí celkový rozvoj. „Role studentů v samosprávných orgánech musí více odpovídat jejich motivacím a znalostem. Z těchto důvodů je nový model řídících orgánů nutný,“ uvedla občanská demokratka, která je místopředsedkyní sněmovního školského výboru.
Čtěte také
Zajíčková ovšem zdůrazňuje, že bude nutné univerzitní radě stanovit jasné mantinely. „Za klíčové považuji vytvoření pojistek proti politizaci a ztrátě autonomie vysokých škol. Pokud komory univerzitní rady takové pojistky budou mít, její vznik budu podporovat,“ zdůraznila stínová ministryně školství.
Ekonom: Dno zatuchlého rybníka
Za plánované změny pochválil ministra například výkonný ředitel institutu IDEA Daniel Münich, podle kterého si Plaga uvědomuje „zkostnatělost“ českého vysokého školství. „Ministr má navíc i vůli a odvahu věci změnit a argumentačně se postavit čelem zastáncům status quo, tedy stoupencům principu ‚smrádek ale teploučko‘ aneb ‚chceme vaše peníze, ale ať nám do toho nikdo nemluví‘, uvedl ekonom s tím, že má na mysli RVŠ, neboli kapry „na dně zatuchlého rybníka“.
Navrhovaná univerzitní rada, od níž si resort slibuje nezávislost, má mít pravomoc odmítnout navrženého kandidáta na post děkana (šéfa fakulty), případně navrhnout jeho odvolání. V devítičlenném orgánu by bylo k takovému kroku ovšem potřeba šesti hlasů. Zásadní úprava vysokoškolského systému by měla mimo jiné zajistit lepší provázanost studia a pracovního trhu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nalitý poslanec? Když ho natočíte, bude mít ostudu. Nacher nechce dělat ve Sněmovně policajta
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
