Rafinérie jsou v plamenech a benzín v Rusku jen na příděl. Putin dál básní o generaci vítězů

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Rusko čelí největší palivové krizi od začátku invaze.

  • Příděly benzínu zavedlo přes padesát ruských regionů.

  • Putin odmítl návrhy Kyjeva na zastavení hlubokých úderů.

  • Jak se změnila trvanlivost ruského vojáka na frontě?

Více

Rusko se potýká s největší palivovou krizí od začátku invaze. Prezident Vladimir Putin byl minulý týden nucen poprvé veřejně připustit, že v zemi panuje „určitý nedostatek“ pohonných hmot. Zároveň však odmítl jakékoli zastavení ruského postupu na frontě.

Putin na setkání s vládními úředníky zaměřeném na palivovou situaci připustil, že země „prochází těžkým obdobím“, ale ujistil, že Moskva „splní všechny sociální závazky“. Ruský prezident slíbil dovoz pohonných hmot i urychlení oprav poškozených zařízení. „Všechna poškozená zařízení jsou obnovována poměrně rychle a vzniklé problémy nejsou kritické,“ citovala ho agentura TASS.

ČTĚTE TAKÉ: O životě a smrti Rusů rozhodují zabijácké stroje. Kontrolu nad bojištěm přebírá AI

Realita na čerpacích stanicích ale podle dostupných informací vypadá úplně jinak. Na Krymu byly po kyjevských útocích na zásobovací trasy zastaveny prodeje benzínu civilistům — nejhorší energetická krize na poloostrově od jeho anexe v roce 2014. Přídělový prodej paliva zavedlo i přes padesát ruských regionů.

Zelenskyj situaci komentoval na Telegramu lakonicky: „Každý zásah znamená méně zdrojů pro ruskou válečnou mašinerii a další krok k míru."

První linie se nezastaví

Putin prohlásil, že ukrajinské útoky na ruskou infrastrukturu nemají žádný dopad na situaci na frontě ani na postavení podél linie dotyku. To je však v přímém rozporu se zprávami, které přicházejí z fronty a o kterých jsme už informovali. Kreml podle něj nepřijme návrh Kyjeva na zastavení vzájemných hlubokých úderů, ani jeho nabídku omezit boje pouze na čtyři anektované regiony — Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží, informovala TASS.

Záměr takového omezení je podle Putina čitelný: umožnilo by Kyjevu stáhnout vojska z Mykolajivské, Dněpropetrovské, Charkovské a Sumské oblasti a přesunout je na čtyři zmíněné fronty. „Záchrana kyjevského režimu není součástí našich plánů,“ prohlásil Putin s kamennou tváří.

Ruský prezident odmítl i přímé rozhovory se Zelenským. Podle NPR řekl, že není třeba přerušovat nepřátelské akce kvůli zahájení jednání, a jako základ jakéhokoli míru označil „kompromisy projednávané na summitu v Anchorage".

Petrohradské fórum s kouřovou kulisou

Obraz Ruska jako nezlomné mocnosti se naposledy otřásl v začátku června, kdy Putin vystoupil na petrohradském ekonomickém fóru — ruském protějšku Davosu. Krátce předtím, než se delegáti sjeli do Putinova rodného města, zasáhly ukrajinské drony ropný terminál a přilehlou vojenskou základnu Kronštadt. Desítky letů z petrohradského letiště byly odkloněny nebo zrušeny, úřady vypnuly mobilní internet.

Putin na fóru poděkoval Trumpovi za snahu o zprostředkování míru, ale trvá na tom, že je „ještě co dělat". Ruská ekonomika, která měla z masivních vojenských výdajů krátkodobý stimul, nyní zpomaluje — vláda zvyšuje daně a domácí půjčky, aby udržela rozpočtový deficit pod kontrolou, píší NBC News.

Ten samý Putin před absolventy vojenských akademií v Kremlu vzpomínal dědictví „generace vítězů“ Velké vlastenecké války. A vyzval nové důstojníky, aby toto dědictví naplnili. To vše za situace, kdy se „trvanlivost“ ruského vojáka na frontě začala počítat nikoliv na týdny, ale na dny, jak píše New York Post.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kubáček: V NATO nikoho nezajímá, jestli za ČR dorazí Pavel. Jak dopadne případná žaloba, víme.