Zažije to snad každý alespoň jednou za život - zatoužíme v životě po závanu čerstvého větru. Prahneme po změně, která se může týkat práce nebo i prostředí, ve kterém žijeme, mnohdy dokonce obojího. Většina z nás ovšem setrvá u starého způsobu života, protože změna je příliš riskantní. Otázky typu „Co budu dělat, čím se uživím?“ nám jednoduše nedovolí opustit jistoty, které máme, i když nás třeba netěší. Před podobnou volbou stál i Jiří Svoboda. Protože ale tou dobou byl už jedním z Pěti statečných, tedy absolventem rekvalifikačního kurzu u společnosti ITnetwork, mohl si dovolit rozhodnout se bez ohledu na strach a obavy. Jako IT programátor se totiž uživí takřka všude. I v Peru, kam hodlá zamířit s rodinou. Mimochodem, stejnou šanci máme všichni.
Během svého kariérního života toho Jiří, přezdívaný Viking, vyzkoušel hodně. Když se rozhodl začít s rekvalifikačním kurzem společnosti ITnetwork, vyučoval na gymnáziu. Jeho vidinou bylo rozšířit si obzory, což se mu podařilo. Stal se jedním z 5 Statečných, kurzem prošel a finální zkoušku zvládl na výbornou. Odměnou mu byla radost z úspěchu a nové možnosti. Ovšem tím nejcennějším, co získal, na čem si zakládá a co ho ostatně celý život provází i ve jméně, je svoboda.
Svůj příběh odvyprávěl v dalším rozhovoru ITN ONAIR s Tomášem Hauptvogelem. A rozhodně stojí za pozornost.
První statečný, Jiří Svoboda, je moderní Viking se slabostí pro moderní technologie. Zdroj: Se souhlasem společnosti ITnetwork
JAK TO CELÉ ZAČALO: Výzva 5 Statečných: Programování je jazyk budoucnosti, naučte se ho taky!
Viking programátorem
S programováním Jiří Svoboda takzvaně koketoval už na střední škole. Sám ale říká, že to nestálo za moc. Když začal později pracovat jako pedagog na gymnáziu, IT začal i vyučovat. A tehdy se poprvé rozhlížel po možnostech zdokonalení, kterého dosáhl právě pod vedením profesionálů z ITnetwork. „Se studenty jsme samozřejmě probírali povinné věci, jako jsou MS Word, Excel a prezentace. Ale kromě programování v základním Pythonu jsme si později ukazovali i i SQL... Co jsem se naučil, jsem rychle začleňoval do výuky, třeba natočit jednoduché video, sestříhat, udělat tutoriál, založit si e-shop, protože kdoví, co je bude bavit,“ vzpomíná Jiří Svoboda na svoji novou etapu v IT oblasti.
Rekvalifikační kurz pro něho byl dalším logickým krokem, kdy ze svého koníčku udělal zaměstnání.
„Někdy jsem ten kurz trošku proklínal, proč se musím učit některé věci. Ale potom jsem za to byl vděčný. Kurz měl rozumnou časovou délku a náplň taky odpovídala. Bylo to i pro člověka, který s IT měl buď minimální nebo třeba i žádnou zkušenost. Materiály tam byly připravené, bylo to doprovázené i fyzickými lekcemi a prostě to sedlo,“ pochvaluje si úspěšný absolvent.
A současně si připomíná, co pro něho na kurzu bylo nejtěžší. „Kupodivu pro mě nejtěžší a nezvyklý byl začátek, kdy jsem tam dostal věc, se kterou jsem vůbec nepočítal a kterou jsem na první dobrou ani nechtěl, a to bylo HTML. A já jsem říkal — Já jsem tady na programování. Co je tohle?“ směje se dnes Jiří Svoboda a pokračuje ve vyprávění. „Ale naučil jsem se to a zpětně jsem za to rád. Rozšířil jsem si svůj arzenál a získal jsem přehled. A na konci stejně zjistíme, že ty oblasti mezi sebou dohromady mluví.“
Každodenní dřina, která se vrátí
Chce to ale odhodlání a skutečný zájem, aby člověk kurz dokončil, především v případě těch, kteří vedle rekvalifikace ještě pracují. „Musel jsem si seřadit, co potřebuju opravdu udělat, ale snažil jsem se držet balanc — teď se učím a teď zase potřebuju relaxovat, nechat mozek být,“ vypráví s tím, že při optimálním rozvržení se stačí učit pár hodin denně. „Byly dny, kdy jsem cítil, že nemůžu, byl třeba i týden, kdy jsem to nedával. Pak byly zase dny, kdy se blížil nějaký deadline, tak jsem tomu dával mnohem víc. Ale kdybych to měl shrnout, bylo potřeba tomu dávat v průměru hodinku dvě denně.“
Poctivá práce se ale vyplatila. Závěrečné zkoušky Jiří Svoboda zvládl v rekordním čase. Hotovo a navíc bez chybičky měl za sedm minut.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Test dal za 7 minut, teď se 2. Statečný, Jiří, vrací k učení
Na prahu životní změny
Dnes už Jiří Svoboda neučí. Připravuje se na zásadní životní krok, který se spolu se svou rodinou chystá udělat a při kterém mu absolvovaný kurz může mimořádně prospět. „Moje žena je z Latinské Ameriky, z Peru, což jsou dva rozdílné světy. A v rámci balancu mi přijde fér, když strávíme pár let v tam. Takže se musím naučit jazyk, druhá věc je, že se tam musím uživit. A v tomhle mi IT nabízí možnost. S dobrým internetovým připojením se to dá dělat odkudkoliv. Takže teď je cílem prohloubit si ještě znalosti, připravit projekty do svého portfolia a začít se věnovat IT skutečně profesionálně,“ vypráví o svých plánech do budoucna. „Mám to otevřené. Přijde mi jako nejlepší přístup vylepšit, co vylepšit můžu, a být připravený na všechno. A jestli pak budu pracovat pro českou firmu nebo zahraniční anebo klidně nějakou peruánskou? Chci mít všechny možnosti.“
Šance začlenit se mezi IT experty tu přitom je. „Vypadá to, že to IT v Peru je o trošičku pozadu, co jsem slyšel. Takže možnost naskočit na tu vlnku je výrazně zajímavější, mohla by to být pro mě příležitost.“
Naskytla by se mu bez rekvalifikačního kurzu, který absolvoval?
„IT je celosvětově univerzální, čili pro mě je to možnost, jak se uživit, jak dokázat pracovat nezávisle, online. A bez toho bych tu možnost vůbec neměl.“
Rekvalifikační IT kurzy tak Jiří zvaný Viking doporučuje všem. „I lidem, kteří o nich vůbec neuvažují. I z důvodu, že i v historii jsme museli mít nějaké dovednosti, abychom obstáli v každodenním životě. Dřív všude byli koně, stálo za to na nich umět jezdit. Dneska se bez koně obejdeme, ale máme tady jiné věci. A třeba IT oblast je současný svět a jestli se nám to líbí, nebo ne, je dost jedno. Měli bychom tomu aspoň trošku rozumět. Je to jako umět aspoň trošku anglicky, je to jazyk moderní doby.“
