INTERVIEW, Pavel Suchan - 8.6. v 17:30
Pravděpodobnost srážky Země s cizím vesmírným tělesem je velmi malá. Pravděpodobnější je, že s vámi spadne letadlo. Uvedl to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v pořadu Interview. Nárazu bychom nedokázali zabránit, pokud bychom o něm nevěděli alespoň dvacet let dopředu.
„Ta pravděpodobnost srážky cizího tělesa se Zemí je opravdu malá, byť v historii k ní už došlo,“ uvedl český astronom v návaznosti na sobotní průlet jednoho z potenciálně nebezpečných těles kolem Země. Ačkoliv se jednalo o velmi výjimečnou událost, připomněl „restart života“ a globální katastrofu na naší planetě před 65 miliony let, kterou způsobil dopad tělesa o průměru přibližně 10 kilometrů.
Zásah o síle padesáti atomových bomb
Suchan se zmínil také o takzvaném tunguském tělesu, které v roce 1908 zasáhlo Sibiř, a jehož dopadová energie měla sílu padesáti atomových bomb, přičemž tlaková vlna oběhla dvakrát zeměkouli. Připomněl také explozi meteoritu nad ruským Čeljabinskem v únoru 2013 se stokilometrovou tlakovou vlnou.
Pravděpodobnost, že se něco podobného stane, je však stále velmi malá. „Máte pořád větší pravděpodobnost, že se vám něco stane, když poletíte letadlem,“ uvedl Suchan.
Těleso, které proletělo kolem Země minulou sobotu, bylo velikosti 250 až 570 metrů. V případě srážky by nezpůsobilo globální katastrofu. Asteroid kolem nás každopádně proletěl ve vzdálenosti přes pět milionů kilometrů (což je třináctkrát více, než je vzdálenost Měsíce od Země).
Nešlo však o jediný objekt, který kolem Země v nedávné době proletěl. V sobotu to byla čtyři tělesa, v neděli dvě, v pondělí také dvě, v úterý žádné a ve středu jedno.
Jsme schopni vychýlit z dráhy těleso mířící na Zemi?
Pro Zemi potenciálně nebezpečná vesmírná tělesa jsou ta, jejichž průměr přesahuje 150 metrů a přiblíží se k Zemi na méně než 7,5 milionu kilometrů. Takových těles mohou být odhadem stovky až tisíce.
„Kdyby na nás takové těleso mířilo, nemáme technologické možnosti, jak ho odrazit, kdybychom to nevěděli alespoň dvacet let dopředu,“ upozornil. Co by se v takovém případě dalo dělat?
„Jednak můžeme naplánovat kosmickou misi s motory, které máme, a poslat sondu k tělesu, kterou tam můžeme umístit a po dlouhou dobu, byť malou hmotou a silou, působit a vychylovat planetku z její původní dráhy,“ vysvětlil Suchan. Pak podle něj dokážeme srážku tělesa se Zemí odvrátit. Zatím však takový pokus nebyl učiněn.
Blízko Země proletí planeta Apophis
Nejbližším rizikem je pro Zemi planeta Apophis, u níž podle Suchana víme naprosto jistě, že se se Zemí nesrazí, nicméně v roce 2029 má proletět nebývale blízko – ve vzdálenosti 31 tisíc kilometrů. Objekt by měl být vidět i na obloze. Studiu planetky Apophis se věnují i čeští astronomové na hvězdárně v Ondřejově.
Na čem dalším se podílejí čeští astronomové a jak jsou zapojeni do „hledání druhé Země“ nebo do zkoumání aktivity Slunce? Jakým způsobem může „kosmické počasí“ ovlivňovat střelku kompasu, nebo v krajním případě i naše zdraví? Jaký je rozdíl při pohledu na současnou a tou z časů Karla IV.? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v přiloženém pořadu Interview CNN Prima NEWS.
