Rodiče v Česku selhávají, varují experti. Děti ohrožuje krize duševního zdraví, co zmůže stát?
Nároky na rodiče se zvyšují a ti kvůli tomu často selhávají ve výchově, shodli se experti na kulatém stole ve Sněmovně, který se věnoval tématu duševního zdraví dětí. Rodiny podle oslovených odbornic ohrožuje mimo jiné nedostatek společného času. V obtížné situaci jim však mohou pomoci komunitní centra i stát.
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) z roku 2023 vykazuje 30 procent žáků devátých tříd základní školy znaky úzkosti. Celých 40 procent deváťáků navíc dle závěrů ústavu trpí středními až těžkými depresemi. Nutno podotknout, že nýnější šéf NÚDZ Jiří Horáček výsledky šetření v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny zpochybnil.
ČTĚTE TAKÉ: Panické ataky deptají stále více Čechů. Jaké jsou příznaky a kde vyhledat pomoc?
Je to právě rodina, která dítě zejména v prvních letech jeho života tvaruje a předává mu vzorce chování. Rodiče mohou život dítěte ovlivnit i výrazně negativním způsobem, jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedla odbornice z kliniky adiktologie na První lékařské fakultě Univerzity Karlovy Eliška Kodyšová.
„Jednou z příčin zhoršeného duševního zdraví dětí je příliš tvrdé rodičovské chování. Je to zneužívání, zanedbávání, verbální ponižování, výsměch… To vše může zhoršit způsob, jakým dítě navazuje vztahy, jak se vztahuje samo k sobě, jak se cítí být jisté samo sebou. To pak narušuje jeho vztahy s okolím,“ vysvětlila.
Rodiny jsou v krizi, varuje expertka
Tvrdé rodičovství však podle Kodyšové nevzniká ve vzduchoprázdnu. To, jak rodič k výchově svého potomka přistupuje, ovlivňuje celá řada faktorů – ať už to jsou ty ekonomické nebo společenské.
„Rodiče jsou vyčerpaní, přetížení. Jsou na ně nároky v zaměstnání, mají vysoké hypotéky. To vše je pro ně zdrojem stresu a může vést k tomu, že zkrátka nemají kapacitu se na dítě naladit, protože jsou odpojení od svého těla. Nejsou vůbec v pohodě a nemají kapacitu řešit nějaké náročnější emoce svého potomka,“ uvedla Kodyšová.
Podobný trend potvrdila pro CNN Prima NEWS i Jaroslava Otradovcová z Rodinného svazu ČR. „Rodiny se nyní nacházejí v krizi, která dopadá i na děti,“ upozornila. I proto Rodinný svaz společně s Nadací Sirius v pondělí k tomuto tématu uspořádal kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, odborníci se na něm snažili načrtnout příčiny i možná řešení aktuálního stavu.
Čtěte také
„Snažíme se ukázat, že to vše nezpůsobuje jeden jediný faktor, ale jde o mnoho vlivů na rodinu, které mají za následek to, že jsou rodiny v krizi a ten nápor přestávají zvládat,“ pokračovala expertka. Jedním z rizikových faktorů je podle ní mimo jiné ekonomická nejistota.
„Rodiče jsou často přetížení a nezřídka dochází k tomu, že mívají vícero zaměstnání nebo pracují přesčasy dlouho do noci. Potom přicházejí domů unavení a pro čas společně strávený s dětmi není tolik prostoru, protože ti rodiče prostě padnou,“ doplnila Otradovcová.
Tlak na rodiče se navíc stupňuje. „Stoupají i očekávání toho, co všechno by měl rodič dělat. Od přelomu milénia se k tomu navíc přidaly všechny možné informace v online světě nebo influenceři, kteří ukazují své ‚dokonalé děti‘,“ popsala Kodyšová. Jsou to podle ní tak právě i moderní technologie, které se mohou na rodinných vztazích negativně podepsat. „Díky internetu a sociálním sítím jsou rodiče zkrátka vystaveni spoustě informací o tom, co všechno by měli s dětmi vlastně dělat,“ doplnila.
Stres, osamělost a málo času
„Digitální technologie a sociální sítě dokáží pozornost upoutat více než rodič, který v některých situacích už prostě nemá sílu děti aktivovat,“ přidala svůj postřeh Otradovcová. „Je třeba bavit se o tom, že si na sociální sítě musíme dávat pozor, protože nám berou nějakou naši sebejistotu,“ dodala.
Odborníci na pondělním kulatém stolu akcentovali zejména nezbytnost wellbeingu rodičů pro duševní zdraví jejich dětí. Podle zahraničních studií, kterými argumentovala Kodyšová, přitom až 49 procent rodičů přiznává, že trpí silným stresem, a přibližně polovina žen na rodičovské dovolené se potýká s osamělostí.
„Mnozí rodiče dnes nežijí v nedostatku dobré vůle, ale v nedostatku času. Každodenní starosti a snaha zajistit rodině důstojné živobytí často omezují prostor pro společné chvíle s dětmi,“ prohlásila na akci terapeutka a projektová vedoucí Nadace Sirius Anna Blažková.
Čtěte také
Mezi rizikové faktory se podle Kodyšové řadí i takzvané intenzivní rodičovství – tedy takový přístup k rodičovství, kdy se matka či otec snaží svému dítěti věnovat co možná nejvíce. „Zejména na duševní zdraví žen to má negativní dopad. Často to pak končí vyhořením,“ upozornila expertka.
Co lze se současnou situací dělat? Experti se jednohlasně shodli, že stát nepodporuje rodiny v tíživých situacích tak, jak by mohl. „Očekáváme, že rodiče budou vědět, co dělat a jak to dělat, že to přece ví každý, že to jsou samozřejmé věci. Ono to opravdu nejsou složité věci, ale je jich hodně,“ zdůraznila Kodyšová.
Klíčem k řešení je podle ní mimo jiné osvěta. „Jinde v Evropě existují programy pro rodiče, které jim předávají kompetence v tom, jak být lepšími rodiči. Musíme se o těchto dovednostech bavit a šířit je prostřednictvím kurzů rodičovských kompetencí. To je něco, co v Česku pořád hodně chybí,“ dodala.
Experti požadují stabilní financování
Podle Otradovcové je důležité, aby spolu rodiny trávily čas. K tomu jim mohou dopomoci třeba rodinná či komunitní centra. „Nabízejí různé zážitkové programy. Výzkumy totiž ukazují, že většina rodin zkrátka nemá prostor být spolu a společné vztahy prohlubovat. Často padnou a řeší jen to, co hoří,“ uvedla.
Rodinná a komunitní centra často nabízejí vyžití šité na míru rodinám s dětmi. „Rodič nemusí vymýšlet program. Vezme děti na drakiádu a společně si mohou povídat o blbostech. To je velmi cenné, vytváří to prostor k tomu, aby se dítě mohlo svěřit, aby vidělo, že ten rodič tam pro něj je,“ dodala Otradovcová.
Experti na závěr pondělního kulatého stolu přišli také s výzvou vůči státu a zákonodárcům. Situaci by podle nich mohlo pomoci řešit mimo jiné stabilní víceleté financování služeb, jako jsou zmíněné komunitní centra. Experti požadují také systémové ukotvení a financování školních psychologů a sociálních pedagogů, opatření s cílem podpořit slaďování práce a rodiny nebo regulaci algoritmů na sociálních sítích.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Více než polovina teenagerů má psychické potíže. Pomohl by obyčejný rozhovor, míní Šalátová
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
