Více než polovina teenagerů má psychické potíže. Pomohl by obyčejný rozhovor, míní Šalátová
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Psychické potíže trápí přes polovinu teenagerů.
Problémem je osamělost i nedostatek komunikace.
Jak včas rozpoznat skryté duševní trápení dětí?
Duševní zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech stává stále větším tématem. Podle SOS dětských vesniček se s psychickými potížemi potýká více než polovina teenagerů, kterým organizace pomáhá. Ředitelka Jindra Šalátová v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS upozornila, že za problémy často nestojí jen vážná traumata, ale také nedostatek času a komunikace ze strany dospělých.
Duševní zdraví dětí není podle odborníků radno podceňovat. Zatímco zlomenou ruku rodiče většinou rozpoznají okamžitě, psychické trápení bývá mnohem hůře viditelné. Právě na to dlouhodobě upozorňují SOS dětské vesničky, které pomáhají dětem z ohrožených i pěstounských rodin.
Osamělost a nedostatek skutečné komunikace
„Pomáháme dětem, kterým není dobře v jejich vlastních rodinách, ale také dětem vyrůstajícím v pěstounské péči. Podporujeme pěstouny, mladé dospělé i maminky a snažíme se dětem ukazovat, co mohou pro své duševní zdraví udělat ony samy,“ vysvětlila v pořadu Nový den ředitelka organizace Jindra Šalátová.
Podle ní se psychické potíže netýkají pouze dětí, které zažily těžká traumata. Velkým problémem je také osamělost a nedostatek skutečné komunikace. „Dnešní doba je hodně o sociálních sítích a virtuálním světě. Děti ale potřebují rodiče, který je vyslechne, zeptá se, jak se měly ve škole, a bude si s nimi povídat ve chvíli, kdy to potřebují,“ upozornila Šalátová.
Čtěte také
Zjištění organizace její slova potvrzují. Interní průzkum mezi 1160 dětmi v péči SOS dětských vesniček ukázal, že příznaky psychických potíží vykazuje 48 procent dětí. U dospívajících ve věku od 13 do 19 let číslo stoupá dokonce na 57 procent. Nejčastěji jde o úzkosti, depresivní stavy, výrazné výkyvy nálad nebo pocity beznaděje. Třicet procent teenagerů už využívá odbornou psychologickou či psychiatrickou pomoc a dalších 13 procent by ji podle odborníků potřebovalo.
Sebepoškozování a pocit beznaděje
Alarmující jsou také údaje týkající se sebepoškozování. Více než devět procent dospívajících dětí si záměrně ubližuje nebo přemýšlí o sebevraždě. U dívek je situace ještě vážnější, podobné potíže přiznalo 13 procent z nich. „V posledních několika letech výrazně vzrostl počet dětí, kterým pomáháme a které potřebují odbornou psychoterapeutickou pomoc. Mnohé z nich trpí úzkostmi, depresemi nebo silným pocitem beznaděje,“ uvedla Šalátová.
Čtěte také
Podle odborníků je proto důležité všímat si změn v chování dětí a jejich trápení nezlehčovat. Právě včasný zájem, otevřený rozhovor a odborná pomoc mohou rozhodnout o tom, zda se dítě se svými problémy dokáže vyrovnat dříve, než přerostou v mnohem vážnější potíže.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vyhořelí rodiče a digitálně závislé děti. Experti radí, na co si dát pozor a jak situaci řešit
