Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.
„Po deseti měsících roku 2024 je nyní prakticky jisté, že rok 2024 bude podle souboru dat ERA5 nejteplejším rokem v historii a prvním rokem, kdy bude teplota o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. To představuje nový milník v globálních teplotních rekordech a mělo by to sloužit jako katalyzátor pro zvýšení ambicí na nadcházející konferenci o změně klimatu COP29,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service (C3S) Samantha Burgessová.
ČTĚTE TAKÉ: Jak bude v zimě? Vypadalo to na ladovský mráz, počasí ale ovlivní horečka z jižního pólu
Podle agentury DPA Copernicus odhaduje, že letos globální průměrná teplota bude pravděpodobně vyšší o nejméně 1,55 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vloni byl průměr vyšší o 1,48 stupně.
Když zabíjí obří vlna… Tsunami děsí brutální nepředvídatelností, jaká byla nejhorší?
Ty záběry si pamatuje asi každý, kdo v roce 2004 vnímal televizní zpravodajství. Tropické ráje v Indickém oceánu na druhý svátek vánoční doslova spláchla obří vlna, která za sebou zanechala těžko pochopitelnou zkázu a odhadem 230 tisíc mrtvých. Většina Čechů se tehdy naučila slovo tsunami. Tahle přírodní katastrofa ovšem neudeřila ani poprvé, ani naposledy. Od roku 2015 se 5. listopadu vede jako Světový den povědomí o tsunami.
Globální průměrná teplotní anomálie pro zbytek roku 2024 by musela klesnout téměř na nulu, aby rok 2024 nebyl nejteplejším rokem. O pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a hladiny moří informuje evropská meteorologická služba na základě počítačových analýz a podle datového souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Říjen byl druhý nejteplejší v historii záznamů s celosvětovou průměrnou přízemní teplotou vzduchu 15,25 stupně Celsia, což je o 0,80 stupně více, než byl průměr pro říjen v letech 1991 až 2020. Oproti předindustriálnímu období byla průměrná teplota letos v říjnu dokonce v průměru o 1,65 stupně vyšší. Současně šlo o patnáctý měsíc v šestnáctiměsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.
Evropské teploty byly v předešlém měsíci nadprůměrné téměř na celém kontinentu. Mimo Evropu byly teploty nejvýše nad průměrem v severní Kanadě a výrazně nadprůměrné ve středních a západních Spojených státech, severním Tibetu, Japonsku a Austrálii. Nejvýrazněji podprůměrné teploty byly v centrální části Grónska a na Islandu.
Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, řekl šéf služby Copernicus Carlo Buontempo. Program OSN na ochranu životního prostředí však varoval, že i při dodržení současných klimatických závazků průměrná globální teplota míří k nárůstu o 2,6 stupně ve srovnání s předindustriální dobou, píše agentura AFP.
Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Další rána pro Kubu? Bouře Rafael zesílila na hurikán, úřady varují před vážnými následky