Ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Polovina dětí začala v důsledku epidemie COVID-19 využívat internet častěji než dříve. Samostatně ho používají čtyři pětiny dětí od šesti let a jejich podíl s věkem roste. Jen kolem poloviny českých rodičů ale vnímá riziko ohrožení dětí kybernetickými hrozbami.
Tři čtvrtiny rodičů se domnívají, že jejich dítě se dosud na internetu s žádnou hrozbou nesetkalo. Pětina matek a otců však přiznává, že o tom nemá přehled. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sophos, která je světovým dodavatelem kybernetického zabezpečení.
Podle průzkumu používá nyní vlivem distanční výuky a omezení jiných aktivit v Česku 52 procent dětí na prvním stupni základních škol internet častěji než před epidemií. Jen pět procent ho využívá méně. Nárůst míry času on-line strmě stoupá s věkem dětí. U desetiletých činí 77 procent. Vyšší nárůst je u dětí z větších měst a také v rodinách s vyšším vzděláním.
Od šesti let používá internet samostatně 82 procent českých dětí, ve věku deseti let už je to 94 procent. Bezpečnostní rizika, která jsou s tím spojená, hodnotí jako velmi vysoká 24 procent rodičů a dalších 27 procent je považuje za vysoká. Velmi vysokou míru rizika pro děti na internetu vnímají dvakrát více matky než otcové. Nějakou formu ochrany na počítači potomka nastavilo 44 procent rodičů.
Za rizikový označují rodiče nejčastěji nevhodný obsah, jako například pornografii. Uvedlo to 84 procent dotázaných. Tři čtvrtiny rodičů považují za hrozbu nevhodné kontakty zejména na sociálních sítích a přibližně dvě třetiny zmínily falešné programy a aplikace nebo kyberšikanu. Zkušenost s ohrožením dětí na internetu potvrdilo devět procent rodičů. Šlo hlavně o podezřelé kontakty, krádeže hesel či násilný obsah videí.
Přibližně polovina rodičů šestiletých dětí uvedla, že své děti sama o internetových rizicích poučila. U desetiletých to bylo 80 procent. To, že by to měla udělat pouze škola, se domnívá osm procent matek a otců. Podle 68 procent lidí je odpovědnost za vzdělávání dětí v tomto ohledu na straně rodičů i školy.
Průzkum se konal pomocí on-line dotazování loni v prosinci mezi rodiči dětí z prvních až třetích tříd základních škol. Zúčastnilo se ho 330 lidí.
Podle nedávno zveřejněné studie, kterou vypracovala Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, narůstá v souvislosti s distančním vzděláváním nebezpečí rizikového chování, jako je kyberšikana či závislost na hraní počítačových her. Negativní dopady mohou mít na děti podle odborníků už víc než dvě hodiny strávené on-line. Řada škol má přitom už na prvním stupni výuku prostřednictvím videokonferencí i pět hodin denně. Dřívější studie podle odborníků ukázaly, že nadměrné a nekontrolované užívání počítače, chytrého telefonu a internetu mohou vést mimo jiné k poruchám spánku a pozornosti, hyperaktivitě či poruchám chování.
