Milan Lasica a Martin Huba. Zdroj: Profimedia.cz
Na svého dlouholetého kolegu Milana Lasicu zavzpomínal i herec Martin Huba. Právě na jeho narozeniny 16. července otevírali s již zesnulým Lasicou letní divadelní sezónu ve Studiu L + S hrou Staří mistři. „Milan dělal vše pro to, aby divadlo přežilo,“ řekl Huba s tím, že lidé mohli Lasicu ocenit už před desítkami let, nikoli až po jeho smrti.
Naposledy si Huba zahrál s Lasicou jen dva dny před jeho smrtí v představení Staří mistři. „Zaskočilo mě, že byl Milan v tak dobré kondici, v jaké jsem ho roky na představení neviděl. Byl odpočatý, energický a vyžadující intenzivní kontakt na jevišti. S úsměvem jsem si myslel: ‚Ten Milan vypadá výborně, tuším, že mu ta korona prospěla,‘“ uvedl pro slovenský web Nový čas Huba.
Milan Lasica tušil, že smrt může přijít kdykoliv. Jakou práci proto odmítal?
Zatímco pro mnohé byl nečekaný odchod slovenského herce Milana Lasici šok, on byl na smrt připraven. Svůj pracovní program v posledních letech sestavoval tak, aby žádný projekt neohrozil. Dlouhodobou práci na sklonku života zásadně odmítal. Jako by snad cítil, že se blíží jeho konec.
O to více ho překvapilo, co se stalo o dva dny později. O smrti jeho kolegy ho informovala dcera. „Shodou okolností byla moje vnučka na koncertě, po kterém Milan zemřel. Když se dcera dozvěděla, co se stalo, ihned si o mě začaly dělat obavy a v noci mi poslaly SMS: ‚Jste v pořádku?‘ Nedokázali jsme si to s manželkou vysvětlit. Ráno jsme však pochopili, z čeho pramenila obava,“ pokračoval herec.
Huba na svého dlouholetého kolegu vzpomíná jako na laskavého cynika. „Byl extrémně citlivý člověk a bránil se svým sarkasmem,“ prozradil. „Párkrát jsem ho zažil velmi citově zasaženého, ale dával si záležet, aby to nikdo nepoznal. Prostě nechtěl být přistižen při citovém pohnutí,“ doplnil.
Lasica byl podle jeho slov velmi ohleduplný i ke svým kolegům a vždy jim dokázal uštědřit nějaký ten kompliment. Největší hereckou poklonu složil Hubovi při inscenaci Figarův rozvod. „Řekl mi: ‚Víš, jak jsi hrál toho elegána a sedl sis tam, zvedly se ti kalhoty – a neměl jsi ponožky! To byl dobrý moment!‘ Jistě, že chápal dramaturgickou hloubku textu autora hry Ödöna von Horvátha, ale o tom považoval za zbytečné se bavit,“ pokračoval Huba.
Ocenit Lasicu se rozhodli až po smrti
Svého zesnulého kolegy si prý velmi vážil, proto ho některé reakce, které přišly po jeho smrti, velmi překvapily. „Po jeho odchodu se o něm tolik mluvilo a mluví. Diskutovalo se o státním pohřbu. Přitom poslední tři roky Milan chodil a klepal na dveře a žebral na úřadech, aby dostal dotaci. Žádal pár eur,“ prozradil Huba.
Lasica pak sehnal peníze od sponzora, kterému za jeho pomoc divadlu velmi děkoval. „Milan si nikdy nestěžoval. Jistěže o těchto problémech mluvil na patřičných místech, ale když vám jednou nebo dvakrát naznačí, že otravujete? Asi do té doby, co nejste ještě mrtvý, tak nejste ani zajímavý a nejste tématem na státní pohřeb,“ rozhořčil se Huba.
„Milan dělal vše pro to, aby divadlo přežilo. Mluvím o tom jen proto, že mě irituje a rozčiluje nahraný zájem lidí, co Milana na jevišti třeba ani neviděli. A nyní se budou tvářit, jak ho chtějí ocenit? Vždyť ho mohli ocenit před desítkami let a nemuseli se ponižovat,“ uvedl Huba.
