Ruské ženy pláčou: Nemáme nikoho, kdo by štípal dříví. Válka sebrala obci takřka všechny muže


Ruská invaze na Ukrajinu, kterou téměř před čtyřmi lety rozpoutal prezident Vladimir Putin, má negativní dopady na řadu venkovských komunit největší země světa. Příkladem je obec Sedanka – kvůli válce přišla o většinu mužských obyvatel v produktivním věku. Místní si stěžují, že nemají nikoho, kdo by štípal dříví, píše britská BBC.

Sedanka se nachází na Kamčatském poloostrově na ruském Dálném východě. Jde o malou rybářskou osadu nedaleko od pobřeží Ochotského moře, kterou obklopuje tundra a bažiny. Většina domů nedisponuje tekoucí vodou, vnitřními toaletami ani centrálním vytápěním, během zimy zde přitom teploty klesají až k -10 stupňům Celsia, píše BBC.

ČTĚTE TAKÉ: Zničená ruská loď a zásah radaru. Pomáhají Kyjevu se zázračně přesnými údery letouny NATO?

Město Tigil, které je administrativním centrem regionu, je od Sedanky vzdáleno asi 23,5 kilometru. V zimě se tam však obyvatelé této vesnice dostanou pouze na sněžném skútru nebo vrtulníkem.

Navzdory tomu, že je osada od ukrajinské fronty vzdálena více než sedm tisíc kilometrů, na ni ruská invaze, kterou téměř před čtyřmi lety rozpoutal prezident Vladimir Putin, dopadá tvrdě. Skoro všichni místní muži ve věku od 18 do 55 let totiž bojují na Ukrajině.

Všichni odešli bojovat, tvrdí místní

Sedanka má celkem 258 obyvatel. Kontrakt s armádou o odvedení na frontu podepsalo 39 místních mužů. Dvanáct z nich bylo ve válce zabito, dalších sedm se pohřešuje. „Je to srdcervoucí. Tolik našich lidí bylo zabito,“ řekla BBC jedna z vesničanek, o které britské médium hovoří jako o Natalii. Kvůli bezpečnosti bylo její jméno změněno.

„Manžel mé sestry a moji bratranci jsou na frontě. Skoro v každé rodině někdo bojuje,“ dodala Natalia. „Všichni naši muži odešli bojovat ve speciální vojenské operaci,“ stěžovaly si v roce 2024 místní ženy regionálnímu guvernérovi.

Slovní spojení „speciální vojenská operace“ používá Kreml od prvního dne plnohodnotné invaze na Ukrajinu, navzdory tomu, že se jedná o regulérní válku proti nezávislému státu. „Není tu nikdo, kdo by na zimu štípal dříví do kamen,“ dodala skupina místních žen během diskuze vysílané v ruské televizi.

BBC do této doby identifikovala jména 186 102 ruských vojáků, kteří padli na ukrajinské frontě. Podle expertů je však skutečné číslo daleko vyšší a může atakovat až hranici 400 tisíc mrtvých Rusů.

Ztráty jsou v ruské společnosti rozloženy nerovnoměrně. Nejhůře dopadají na komunity původních obyvatel zejména v ekonomicky slabých oblastech federace. Typickým příkladem jsou města nebo vesnice na Sibiři či na Dálném východě, jako je právě Sedanka.

Jak západním médiím řekla ruská protiválečná aktivistka Maria Vyuškova, státní televize šíří o původním obyvatelstvu stereotypy, které je vyobrazují jako „rozené válečníky“. „Spousta domorodých komunit je na toto dědictví hrdá jako na součást své vlastní identity. Kreml tuto hrdost využívá k tomu, aby je verboval do války,“ vysvětlila.

Vesnice vojenské chrabrosti

Regiony, které v přepočtu na obyvatele hlásí nejvyšší ztráty na Ukrajině, se potýkají s socioekonomickými problémy. „Pro mnoho mužů není motivací (k naverbování na frontu, pozn. red.) pouze chudoba, ale také nedostatek vyhlídek – pocit, že nemají co ztratit,“ popsal nejmenovaný ruský demograf.

Na podzim roku 2024 byl v Sedance odhalen pomník věnovaný „účastníkům speciální vojenské operace“. Minulý rok se regionální vláda na počest místních vojáků rozhodla této nenápadné vísce udělit titul „vesnice vojenské chrabrosti“. Rodinám vojáků ze Sedanky byla ze strany úřadů přislíbena také pomoc ve formě podpůrného programu. Ani jednoho se však místní zatím stále nedočkali.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko vydává na mrtvé vojáky víc než na platy těch živých. Ztráty ovlivňují i plánované útoky