Dopad války v Íránu? S levnějšími hypotékami se můžeme rozloučit, shodli se ekonomové
Pokud někdo v brzké době čekal levnější hypotéky, může se s nimi rozloučit, nastínil vliv vojenských úderů v Íránu na české spotřebitele hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. S jeho tezí souhlasil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS i makroekonom Milan Bednář z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
„Výstup celé šlamastyky kolem Íránu už je poměrně jasný: Zatímco ještě koncem ledna někteří bankovní radní dokonce uváděli, že Česká národní banka by letos mohla dvakrát snížit svou základní úrokovou sazbu až na tři procenta. Tak to je tedy nyní pasé,“ zhodnotil ve vysílání Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Rozezněl se alarm a všichni utíkali, líčí Češka z letiště v Dubaji. S dalšími čeká v úkrytu
Podle Kovandy měl útok USA a Izraele na Írán zásadní vliv na vývoj měnové politiky. „Inflační tlaky jednoznačně stoupají, narůstají inflační očekávání a i trh to přehodnotil. Pokud se podíváme na situaci z minulého čtvrtka, tedy těsně před tím, než se začalo smrákat a začaly kolovat spekulace, že se o víkendu něco stane, trh ještě předpokládal dvě letošní snížení základní úrokové sazby České národní banky na tři procenta. Když se na graf podíváme nyní, můžeme vidět stabilitu po celý letošní rok,“ nastínil.
Čtěte také
„To znamená, že se lidé nemají těšit na levnější hypotéky. Skutečně jde o efekt, který má situace v Íránu už nyní. Pokud někdo čekal na levnější hypotéky v brzké době, může se s nimi rozloučit,“ poznamenal Kovanda. Stejný názor sdílí i ekonom Bednář. „Souhlasím s tím, bohužel je to tak. Jsme v době, v jaké jsme, ale ono je to na jednu stranu i dobře – před covidem byly úrokové sazby extrémně nízké, nacházely se ve výši jednoho procenta, což není normální. A právě to nám přehřívalo ekonomiku, na což jsme dříve či později doplatili zvýšenou dvoucifernou inflací,“ přiblížil Bednář.
Dopady na ceny paliv a plynu
V důsledku konfliktu se rovněž očekává například zvýšení cen za pohonné hmoty. „Cena ropy vzrostla z nějakých 60 až 70 dolarů za barel na více než 80, což je zvýšení o nějakých 10 až 20 procent. Podle této metriky by se cena litru benzinu zvýšila o jednu až dvě koruny. Nyní činí zhruba přes 33 korun, tudíž by mohla vzrůst na 35 korun. Pokud by byl barel po delší době například za 100 dolarů, tak se můžeme blížit ke 40 korunám za litr,“ odhadl Bednář.
Konflikt se podle něj promítne do cen pohonných hmot v rámci týdnů, zatímco u plynu očekává pomalejší ovlivnění. „Zásobníky nejsou bůhvíjak naplněné, ale na druhou stranu nám končí topná sezóna, takže na plnění je čas. Poptávka po plynu už nebude tak významná,“ poznamenal Bednář. Pro zasazení do kontextu pak současné ceny porovnal s těmi z doby vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu. „Cena vzrostla z nějakých 32 k 60 eurům za megawatthodinu, což je dvojnásobek. Nicméně v době krize v roce 2022 byl úplný vrchol 340 eur,“ přiblížil.
Čtěte také
„Ještě je důležité zmínit, že řada domácností má zafixované ceny a těch by se to hned nedotklo. A navíc se dodavatelé proti těmto věcem kryjí nebo zajišťují, mají kontrakty i na roky dopředu,“ poznamenal Bednář.
Růst ekonomiky konflikt patrně neovlivní
Ohrožení růstu české ekonomiky pak neočekává ani jeden z ekonomů. „Muselo by jít o delší konflikt. Pokud půjde o pár dnů nebo týdnů, nemyslím si, že by měl zanechat nějaké výraznější nepříznivé šrámy na české či evropské globální ekonomice,“ předeslal Kovanda.
„Muselo by jít o dlouhý a hluboký konflikt. Jak moc, to vám nikdo neřekne, ale trvající více než několik týdnů. Řekněme měsíce, případně roky. Ale to by byl extrémní scénář,“ přikývl Bednář. Podle dvojice ekonomů vlivem konfliktu nehrozí ani zásadní nárůst inflace.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vezměte rozum do hrsti penězům navzdory, apeluje Macinka na turisty. Na Blízký východ by nejel
Dříve psal pro portál iSport.cz a absolvoval stáž v redakci ČT24. V on-linu CNN Prima NEWS působí od léta 2025. Volný čas tráví nejraději v přírodě se svým čtyřnohým parťákem.
