Rusko sází na „božskou ochranu“. Kněží žehnají střelám, na frontu míří ostatky světce
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko posílá na frontu ostatky knížete Dmitrije Donského.
Vojáci mají uctívat pravou ruku světce pro božskou ochranu.
Kreml využívá náboženské symboly jako součást propagandy.
Jde o zoufalý pokus, nebo o osvědčenou válečnou taktiku?
Rusko posílá na frontu ostatky středověkého válečného knížete Dmitrije Donského. Vojáci je mají uctívat jako zdroj božské ochrany, píše web RFE/RL. Nejde přitom o nový fenomén – náboženské ikony a ostatky provázejí ruské války již po staletí a jejich význam znovu narůstá. Náboženské symboly se tak stávají součástí ruského ospravedlňování války na Ukrajině, kterou Kreml označuje za posvátný boj.
Ruské ministerstvo obrany 8. září zveřejnilo video, na kterém jsou vidět dva kadeti, jak se křižují a klaní před stěnou s ikonami v nově postavené pravoslavné kapli, zatímco v pozadí zní sborová liturgie. Kaple se má nacházet někde v sibiřské Novosibirské oblasti a je pojmenovaná po kanonizovaném válečném knížeti ze 14. století Dmitriji Donském. Jeho kosti podle Kremlu slouží jako „nová zbraň“ k obratu v boji proti Ukrajině, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čína si otevírá novou obchodní cestu do Evropy. Obchází Suez, klíče ale drží Putin
Kosti Dmitrije Donského – moskevského knížete, který vedl první úspěšnou bitvu proti mongolsko-tatarským silám, jež téměř dvě století okupovaly území dnešního západního Ruska – byly vykopány za velké slávy a úředníci již poslali části ostatků na různá místa po celém Rusku. Donského pravá ruka zamířila na frontu, kde se od vojáků očekává, že ji budou uctívat pro božskou ochranu na bojišti.
„V ruských dějinách existuje myšlenka, že mít správnou ikonu změní vaše štěstí na bojišti,“ pronesla Lucy Ashová, autorka knihy z roku 2024 s názvem Obušek a kříž: Ruská církev od pohanů k Putinovi. „V jistém smyslu to může trochu zavánět zoufalstvím,“ dodala. „Toto je jazyk, kterým Putin mluví. Je to posvátná historie, je vysoce symbolická a oslovuje domácí publikum. Neustálé prolínání posvátného a vojenského není v ruské historii absolutně nic nového,“ řekla Amy Adamsová, profesorka rusistiky a světové literatury na College of the Holy Cross ve Worcesteru v Massachusetts.
Čtěte také
„Pozornost, která provází ostatky Dmitrije Donského, ukazuje, jak úzce je ruská pravoslavná církev propojena se státní politikou. Stát zapletený do války se bude snažit donutit všechny instituce, včetně náboženských, aby se jí účastnily,“ konstatoval Alexandr Zanemoněc, pravoslavný kněz a výzkumník na Haifské univerzitě v Izraeli a na Radboudově univerzitě v Nizozemsku.
„Před rozhodující bitvou o osvobození Donbasu se vedle armády objevuje svatý patron armády. Rusko opět vyráží na Kulikovo pole. To znamená, že vítězství je za rohem,“ napsal jeden ruský bloger. Donský byl kanonizován v posledních letech Sovětského svazu v roce 1988, během Gorbačovových reforem známých jako glasnost neboli otevřenost.
Ikony Panny Marie jako ochrana před invazí
Ruské dějiny jsou plné příkladů, kdy byly v bitvách využívány náboženské ikony. Události zahrnující skutečné relikvie nebo fragmenty těl svatých jsou však podle historiků vzácné.
V roce 1170, když suzdalské knížectví obléhalo město Novgorod, obránci vzali z místního kostela ikonu Panny Marie Znamení a podle legendy způsobili, že útočníci oslepli. Další ikona, Panna Maria Vladimírská, údajně chránila Moskvu před invazí středoasijského dobyvatele Timura ve 14. století. A během takzvané Smutné doby, období politických a společenských nepokojů kolem roku 1600, se věřilo, že ikona Panny Marie Kazaňské pomohla vyhnat polská vojska, která tehdy krátce okupovala Moskvu.
Na začátku 18. století, kdy Petr Veliký bojoval se Švédskem o kontrolu nad obchodními cestami v Baltském moři, vykopal z kostela ve Vladimiru za Moskvou ostatky Alexandra Něvského – válečného knížete, který bojoval se Švédy o staletí dříve – a přenesl je do nově vybudovaného města Petrohradu.
Čtěte také
Zmínka o ikoně se objevuje i v Tolstého románu Vojna a mír, kde se ruský generál Michail Kutuzov během bitvy v roce 1812 modlí před ikonou Smolenské Matky Boží a líbá ji.
„V něčem to připomíná katolickou víru v léčivou moc ostatků, ale způsob, jakým jsou zde ostatky a ikony využívány v boji, je úplně jiná liga,“ řekla Ashová.
„Svatá válka“
Vladimir Putin, bývalý důstojník KGB, vyrůstal v ateistickém Sovětském svazu. Později se však stále výrazněji hlásil k ruskému pravoslaví a stal se nejdéle vládnoucím ruským vůdcem od dob Josifa Stalina.
V roce 2014, poté, co Rusko obsadilo ukrajinský Krym, označil Putin poloostrov za svaté místo a přirovnal ho k „Chrámové hoře“ v Jeruzalémě. Právě na Krymu byl podle tradice v roce 988 pokřtěn velký kníže Volodymyr, vládce Kyjevské Rusi, který následně přijal křesťanství jako státní náboženství. V červenci 2014, jen několik dní poté, co ruská raketa země-vzduch sestřelila malajsijské letadlo nad východní Ukrajinou, se Putin připojil k oslavám 700. výročí říše Sergeje Radoněžského. Historici tvrdí, že mnich ze 14. století sehrál klíčovou roli ve sjednocení knížat, včetně Dmitrije Donského, v boji proti Mongolům.
Patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve, mezitím Putina a armádu nadšeně podporuje. Ortodoxní kaplani, kteří byli dříve v ruských ozbrojených silách spíše výjimkou, dnes často poskytují duchovní podporu vojákům přímo na předsunutých pozicích. Kněží také žehnají svěcenou vodou mezikontinentálním balistickým střelám, ponorkám a další vojenské technice. Válku na Ukrajině podporuje i Kirill – v březnu 2024 například dohlížel na vydání dekretu, který prohlásil invazi za „svatou válku“, jež zároveň „chrání svět před náporem globalismu a vítězstvím Západu, který upadl do satanismu“. Kněží, kteří se proti válce ohradili, byli mezitím zbaveni kněžských hodností, potrestáni nebo pronásledováni.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Za válku na Ukrajině může Západ, tvrdil Putin v Indii. Za další selhání označil triumf AfD
vaclav.cerny@iprima.cz
