Ruský profesor Vjačeslav Morozov, odsouzený v Estonsku za špionáž, v minulosti vedl redakční radu časopisu vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů, který spadá pod ministerstvo zahraničí. Napsal to ve čtvrtek web Seznam Zprávy. Věcí se bude zabývat ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), sdělil mluvčí Daniel Drake. Dodal, že resort do personálních záležitostí ústavu nemůže zasahovat.
Estonský soud poslal bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu do vězení na šest let a tři měsíce. Shledal ho vinným ze špionáže, informovaly v úterý agentury AP a Reuters. Podle estonské bezpečnostní policie (KaPo) Morozov, který je ruským občanem, spolupracoval s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
ČTĚTE TAKÉ: Jsem bohatá nevěsta, řekla Gregorová o frakcích. Zkritizovala Starosty za vnitřní boje
Ústav mezinárodních vztahů je příspěvkovou organizací, ministerstvo zahraničí ale nemá pravomoc zasahovat do jeho personálií, sdělil Drake. „Pan ministr bude záležitost řešit s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů,“ uvedl mluvčí pro Seznam Zprávy. „Redakční radu si sestavuje Ústav mezinárodních vztahů, jejich pracovníci nemají přístup k citlivým informacím ministerstva zahraničních věcí,“ dodal Drake.
EU se shodla na dalších sankcích proti Rusku. Týkají se konkrétních lidí i zkapalněného plynu
Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, ale i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce musí ještě formálně schválit členské státy.
Podobně se vyjádřil také ředitel provozu Ústavu mezinárodních vztahů Jiří Mach. „Pan Morozov s námi nespolupracoval na citlivých záležitostech, neměl přístup do žádných našich systémů, působil pouze externě v redakční radě časopisu. Skrze působení v redakční radě neměl možnost se dostat k žádným citlivým informacím,“ sdělil webu. „Morozov působil na prestižní a solidní univerzitě v Tartu,“ upozornil.
Ústav mezinárodních vztahů uspořádal Morozovovi v roce 2017 přednášku v Praze. Do redakční rady svého v Praze vydávaného vědeckého časopisu Mezinárodní vztahy přizval ústav profesora o dva roky později. Redakční radu časopisu Morozov vedl v roce 2021.
Podle estonské bezpečnostní policie (KaPo) nebyla univerzita v Tartu hlavním cílem Morozovovy špionáže, ale spíše využil svého postavení profesora k přístupu na konference a ke klíčovým lidem. Rusům podle KaPo předával také osobní údaje lidí, o kterých si myslel, že by je ruská rozvědka mohla naverbovat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vztahy Prahy a Bratislavy se mohou brzy zlepšit, vkládají Slováci naděje do Pellegriniho
