Rozhovor s Janem Ruttou
Tři sezony v Tampě Bay Lightning, dva Stanley Cupy. Janu Ruttovi nemohla výměna v roce 2019 ze Chicaga vyjít lépe. Na rozdíl od premiérového triumfu si navíc teď mohl 31letý obránce užít cestu se slavným pohárem po Česku. Pro CNN Prima NEWS popsal, co všechno pro něj tato možnost znamenala.
Na začátku července Tampa definitivně zlomila Montreal, ve finálové sérii si připsala čtvrté vítězství a mise „obhajoba“ byla splněna. Výživné oslavy si užil tým pohromadě hned po úspěchu a pak tradičně dostal každý člen kádru šampionů možnost přivézt slavný pohár tam, kam si zamane. Na Jana Ruttu přišla řada ve čtvrtek a mohl si vynahradit minulý rok, kdy vinou pandemie trofej neputovala po světě. Stanley Cup vzal do rodného Písku a Prahy.
Už je to nějaká doba od chvíle, kdy jste s Tampou slavili na ledě. Jak na to vzpomínáte?
Bylo to super! Když jsme vyhráli Stanley Cup podruhé, věděl jsem, že se pohár do Čech už asi dostane, a měl jsem to vzadu v hlavě. Jakmile jsme trofej získali, už jsem si tak nějak pro sebe plánoval, co bych s ní chtěl v Čechách dělat.
A jak proběhly oslavy přímo v Tampě?
Na Floridě moc restrikcí nebylo, takže jsme si to užili podobně jako minulý rok. A díky předchozímu vítězství jsme už věděli, co dělat a co ne. Byli jsme zkušenější nejen z hokejového pohledu, ale také z hlediska oslav. (úsměv) O to víc jsme si to užili.
Říkáte, že jste věděli, co nedělat. Byl během předchozích oslav nějaký problém?
Těžko říct. Letošní oslavy jsme si užili možná trochu víc a loni jsme pohár nezničili. Bylo to teď trochu bujařejší, ale se ztrátami.
Copak se přihodilo?
Pohár byl poničen. Jeden ze spoluhráčů ho chtěl podat fanouškům, ale pršelo, tak mu upadl. Na pár dní musel být Stanley Cup odvezen do Montrealu, aby ho spravili. Nicméně teď už je jako nový.
Ukázat Stanley Cup rodině a přátelům je super
Se Stanley Cupem jste ve čtvrtek cestoval po Česku. V rodném Písku vás přivítali i malí hokejisté. Berete se jako jejich vzor?
Jako vzor asi úplně ne. Ale jsem rád, že malí kluci tam přišli a bylo vidět, že je hokej baví. To je to nejlepší. Obecně mě strašně těší, že jsem mohl do Písku pohár přivézt. Tím, že dorazili i ti kluci, zahřálo mě to u srdce. Snad je mezi nimi hodně šampionů.
Pohár byl poničen. Jeden ze spoluhráčů ho chtěl podat fanouškům, ale pršelo, tak mu upadl. Na pár dní musel být Stanley Cup odvezen do Montrealu, aby ho spravili.
Dával jste jim nějaké rady?
Na pár věcí se zeptali, ale ve finále je to o snaze, zápalu a štěstí. Každý hráč má svoji cestu. Přeju jim jen štěstí – a aby je hokej dál bavil.
Chvíle se Stanley Cupem v Česku jste prožíval i se svojí rodinou. Co to pro vás znamená? Je to ještě silnější záležitost, než jakou byly oslavy v Tampě?
Určitě. Kvůli koronaviru se nikam pořádně nemohlo jezdit, takže se za mnou nikdo nemohl podívat. Tím, že teď můžu rodině a přátelům pohár ukázat, je to úplně super. Všichni jsou nadšení a mě těší, že se to mohlo uspořádat.
Pohár jste převezl z Písku do Prahy minibusem. Vznikla při této cestě nějaká historka?
Nic zvláštního. Bylo samozřejmě pár pauz na návštěvu toalety, ale nic hrozného tam nebylo. (úsměv)
S Tampou jste vyhráli dvakrát v řadě. Nabízí se tedy otázka, jestli to takto bude pokračovat dál a zaútočíte na hattrick?
Ano, tým máme pořád stejně silný. Uvidíme, jak se nám bude dařit. To, že jsme vyhráli dvakrát za sebou, je úžasný, ale není to záruka, že budeme vyhrávat každý rok. Bude záležet na práci, kolikrát i na štěstí a hlavně musí mančaft zůstat zdravý. Každopádně máme na to, zase nějaký ten úspěch udělat. Do sezony půjdeme s tím, že chceme znovu vyhrát. Nevím, komu se povedlo naposledy získat tři Stanley Cupy v řadě (New York Islanders vyhrál na začátku 80. let dokonce čtyřikrát v řadě,pozn. red.). Je to určitě motivace.
Máte skvělou partu?
Je těžké mít špatnou partu, když se pořád vyhrává. Ne, všichni kluci jsou super. I když to mám doma rád, do kabiny Tampy už se zase těším. Myslím si, že to bude další super rok, kdy se budeme bavit hokejem.