Till Lindemann představil v Praze se svým sólovým projektem stejnou show jako před rokem v Mexiku. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Můj jazyk nemá kost, a proto můžu říkat, co chci. Tímto refrénem uvítal zpěvák Till Lindemann z německého kolosu Rammstein diváky na opulentní show vlastního sólového projektu ve Fortuna Areně v Praze. Hudebníci převlečeni do sytě červených, excentrických kostýmů obstojně doprovodili zpěv 60letého principála masivní stěnou kytar i energickými bicími, čímž vytvořili umělecký prostor pro jeho nezaměnitelný jevištní projev. Explicitní projekce, jež chvílemi připomínala prokliky na pornostránky, podtrhla celou lehce groteskní atmosféru celého vystoupení, které si v mnohém nezadá s cirkusovou inspirací.
Fanoušci se na místě hojně shromažďovali už před šestou hodinou, kdy pořadatelé vpustili první nedočkavé posluchače dovnitř. „Na Lindemannově show jsme byli již v roce 2020 a bylo to nad naše očekávání. Doufám, že show bude tak výrazně živá i tentokrát,“ nechal se slyšet jeden z přicházejících diváků. Novému albu Zunge, tentokrát bez účasti švédského hudebníka Petra Tägtgrena, prý přišel na chuť až po několikátém poslechu.
K TÉMATU: Lindemann přiveze do Prahy svůj sólový oplzlý cirkus. Zůstává nad Rammsteinem mrak obvinění?
„Zprvu působilo nedodělaně, fragmentárně. Věřím ale, že naživo budou nové skladby ještě o něco víc energičtější než na nahrávce,“ doplnil fanoušek s mikinou skupiny Rammstein. Aféru kolem Lindemanna, která vyústila v očištění zpěvákova jména na konci srpna berlínskou prokuraturou, vnímá spíše jako projev určitého společného trendu.
„Něco takto kontroverzního patří nejspíš ke každé rockové stár, podobné věci se dějí v hudebním světě již desítky let. Udělala se z toho ale mnohem větší bublina, než jak tomu opravdu bylo,“ myslí si návštěvník.
Na tom se shodli i další fanoušci. „Nikdy nebudeme vědět, jak to skutečně bylo. Je dobré být i přes hudební a lidský vkus nestranný, ale celá ta věc byla prostě přitažená za vlasy,“ konstatují. Jiní přítomní posluchači Lindemannova projektu jsou přesvědčeni, že šlo o veřejný lynč. „Zbytečná bublina,“ stroze hodnotí.
Pro všechny je ale kauza již navždy uzavřenou záležitostí, jež nemá na aktuální koncertní šňůru žádný dopad. Zcela převažuje nadšení z toho, že 60letý muzikant zavítal se svým ansámblem v rámci své tour i do Česka a v pátek 24. listopadu si na své přijdou i fanoušci ze Slovenska.
Mezi obecenstvem bylo možné zaslechnout i výraznou němčinu početného zastoupení fanoušků od západních sousedů. Celá událost se spustila v osm hodin, kdy publikum rozehřál výkon dvou předkapel. Nutno říct, že druhá skvadra vystupující pod názvem Aesthetic Perfection u diváků sklidila větší úspěch.
Létaly i dorty
Krátce po deváté hodině se posluchači dočkali po téměř čtyřech letech show Lindemannova sólového projektu. Tentokrát však nikoliv v bílém hávu neomaleně zašpiněných obleků, ale v sytě červené, naleštěné kůži a peříčku. Cirkus pro dospělé otevřel první singl z nového alba. Blízko zpěvákovi byli i lidé v nejzadnějších řadách – na ohromné projekci se totiž objevila sonda do muzikantových útrob z doprovodného videoklipu. A když arénu rozezvučel jeho hutný bas, projekce začala snímat umělcovy pohybující se rty zblízka.
Kromě několika drobných chyb se jednalo o vhodně zvolený úvod do lascivního světa pestré škály úchylek, vyplazených jazyků a vyzývavých pohybů, což potvrzovala mimo jiné i doprovodná výbava přímo na podiu: klávesistka se kromě hraní občas pověnovala i tanci u tyče. Německý titán následně pozdravil pražské publikum.
Titulní píseň z nejnovějšího alba doplnila skladba Schweiss (Pot), kdy se za zády hudebníků svíjela klubka úhořů. Následně se aréna ponořila do tónů děsivých varhanů a drsné kytarové zdi při skladbě Fat (Tlustý). Hudbu doplnila na obrazovce nahá obézní žena s prasečí maskou, jež byla poté nahrazena oslizlou bitvou samotného Lindemanna s dvojicí podobně vypadajících žen, a to rovněž bez kousku oblečení.
Stáří dožene každého. Takovým problémem se zaobírá i sám zpěvák, který v další písní Altes Fleisch (Stará kůže) tematizoval drásavé nechutenství při pohledu na vlastní unavené a životem již pošramocené tělo. V následující skladbě Allesfresser (Všejedlík) si zase vzal na paškál obžerství. Tisíce diváků tak sledovaly na projekci řadu dívek ládujících se sladkostmi. Sladké rozuzlení však přišlo později. Na pódiu se totiž náhle objevil stůl s dorty, které členové kapely nemilosrdně rozházeli do diváků v předních řadách.
Lidská Eiffelovka a rybí kanonáda
Po zákusku přišla na řadu sprcha v podobě písně Golden Shower (Zlatá sprcha), která se řadí již do klasického repertoáru Lindemannova sólového projektu. Lascivní text, jehož součástí je i všeříkající dvojverší Be my human Eiffel tower / Give me golden shower (Buď má lidská Eiffelovka / Dej mi zlatou sprchu), byl doplněn detailní projekcí ženského pohlavního orgánu, jež v refrénech působila jako katalog pofidérního erotického obchodu.
Pro mnohé překvapivě se mezi tvrdými kytarovými zdmi a nekompromisními bicími rozezvučela i akustická kytara v rytmu tanga. Lindemann v textu jímavě představil příběh stydlivého mladíka a jeho učitelky tance, ovšem notně proložený tanečními kreacemi s bezvládnou nahou dívkou ve sněhové krajině.
Diváky následně čekaly další tvrdé písně, mezi nimi i rytmicky uhrančivý kousek Sport Frei (Sportuj!), a to jak ty osvědčené, tak i novější. V písni Platz Eins (Na prvním místě) se nechal vedoucí svého obskurního cirkusu v barevném světle vynést mezi uhranuté obecenstvo na nechvalně známém povozu a kamerou umístěnou na klobouku snímal své diváctvo. Dokonce i část skladby procházel mezi lidmi.
Při písni Fish on (Rybař dále) potěšil přední řady dalším z chodů: tentokrát čerstvými rybami. A aby si kluzkých tvorů mohli užít i jíní, přinesl si na podium odpalovací zařízení, z něhož ostřeloval zbytky z vodních zvířat i vzdálenější diváky. V další skladbě Gummy (Guma) oslavoval v záplavě explicitních záběrů vzrušivý nedostatek kyslíku a stimulujícího těsna.
Věrní posluchači se následně dočkali i úderných kusů jako Steh Auf (Vstávej) či Knebel (Roubík), při němž rovněž není nouze o všudypřítomnou erotiku, jež se line estetikou celého vystoupení jako právě ona červená nit naleštěné kůže. Hodinu a půl bohatého programu pak zakončil hit Ich hasse kinder (Nenávidím děti), kterým Lindemann vstoupil před dvěma lety do zcela individuální etapy své tvorby, a posledním Skills in Pills (Dovednosti v prášcích), jež je podmanivou vzpomínkou na divoká punková léta muzikanta, kdy na východní straně Německa experimentoval s kombinacemi léků sloužícími jako náhražka za nedostupné omamné látky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Legenda akčních filmů vzdala hold Česku. Na setkání s van Dammem dorazil Jákl i Jágr
