Někteří lidé jsou kvůli koronaviru doma a pobírají ošetřovné ve výši 60 procent platu, jiní zaměstnanci dostávají 80 procent platu, další přišli o odměny. Redakce CNN Prima News oslovila poslance s dotazem, jestli nepřemýšlí o tom, že by si v rámci solidarity odhlasovali zkrácení platů například na 60 procent. Část zákonodárců k tomu nevidí důvod, prý pracují mnohem víc než kdy jindy.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš prý každý den vstává v 6:30 a pracuje do jednadvacáté hodiny večerní, někdy i déle. Hypotéza, že „poslanci v době koronavirové krize mají méně práce“ se podle něj nezakládá na pravdě.
„Za Piráty musím říci, že v rovině Sněmovny, ale i našich krajských sdružení je naopak jak politické práce, tak práce v terénu daleko více. Vláda normálně předkládá zákony, výbory zasedají. Pirátské resortní týmy s experty, plus navíc Pirátský krizový štáb, fungují na denní bázi. Pomáháme, kde to jde,“ řekl CNN Prima News Bartoš.
Podobně to vidí i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Předpoklad, že je méně práce, je mylný. Je jí naopak mnohem víc, protože intenzivně pracujeme na řešeních, jak se ze současné krize, zejména ekonomické, co nejrychleji dostat. Práce poslanců není jen schůzování, ale i ta méně viditelná práce za tím,“ uvedla.
Poslanci přitom v „normálním“ režimu jednali naposledy ve středu 11. března. Sešli se v devět ráno a během dopoledne si odhlasovali, že schůzi od 14. hodiny utnou. Od té doby se sešli pouze dvakrát (24. března a 7. až 9. dubna), a to ještě v polovičním počtu. Další schůze začíná 21. dubna, poslanci se už ale sejdou všichni.
Politici ANO na boj s koronavirem věnují 5,5 milionu korun
Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa práce poslance nespočívá jen ve schůzování v dolní komoře, víc práce má prý především v regionální kanceláři.
„Je mnoho dotazů, které souvisí právě s nouzovým stavem a přijatými opatřeními. Lidé se ptají, jak mají o co požádat. Když jsem v kanceláři, zejména v regionální, tak mám problém s tím, aby se lidé neshromažďovali před kanceláří. Opravdu pracuji většinou celých sedm dní v týdnu,“ sdělil CNN Prima News Filip.
Podobný názor má i lídr poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Práce poslance není jen hlasování na schůzích Sněmovny, své mandáty vykonávají poslanci i nyní a je na každém, jak k tomu přistoupí. Mnoho našich poslanců pomáhá, jak se dá. Nakupují ochranné pomůcky, přispívají, nakupují do domovů seniorů a podobně,“ tvrdí Faltýnek.
Dodal ale, že si myslí, že debatu o případném krácení platů povedou poslanci ANO na klubu. Politici ANO podle něj ze svých platů na boj s koronavirem věnují 5,5 milionu korun.
Klaus a Okamura chtěli zmrazení platů
To, že by poslanci měli být půl roku úplně bez platu, navrhl začátkem dubna nezařazený poslanec Václav Klaus ml. (Trikolóra). Většina poslanců to ale odmítla s tím, že se jedná o populismus.
Zamrazit platy chtěl i Tomio Okamura (SPD). „Hnutí SPD již ve Sněmovně navrhlo zamražení platů politiků do roku 2021 a o našem návrhu již Sněmovna hlasovala a hlasy poslanců všech ostatních stran nám byl náš návrh zamítnut,“ připomněl Okamura.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan si myslí, že je namístě mluvit o solidaritě politiků a rozhodnout o úpravě platů podle negativního vývoje ekonomiky. „Nepobírání platů půl roku je absolutně populistický výkřik. Poslanectví je mou jedinou prací, nemám pašalíky v žádných správních či dozorčích radách, nemám jiné zaměstnání, nejsem sběrač funkcí,“ řekl začátkem dubna Rakušan.
Šéfové Sněmovny i Senátu berou přes 200 tisíc
Poslanci a senátoři pobírají základní měsíční plat ve výši 90 800 korun hrubého. K tomu ale ještě mají paušální náhrady na stravné, cestovní náhrady a reprezentaci, které měsíčně činí 46 200 korun až 62 700 korun hrubého.
Peníze navíc mají zákonodárci za to, že šéfují některému z výborů, komisi či delegaci. V tom případě si mohou přijít až na 127 800 korun. Šéfové parlamentních komor si měsíčně přijdou na 243 800 korun.
