Sama bojovala o život, teď zachraňuje ostatní: Z týrané fenky dárkyní krve
Aida Zdroj: Červená tlapka a Romana Kolářová
Když si ji před čtyřmi lety přivezli, byla vyhublá, ustrašená a měla mnoho zdravotních problémů. Týraná fenka německého ovčáka Aida si před příchodem do rodiny Romany Kolářové prožila své. I přes těžké začátky má ale její příběh šťastný konec. Díky láskyplné péči a trpělivosti její nové lidské smečky je z Aidy nyní zdravý a spokojený pes, připravený kdykoliv přiběhnout na pomoc ostatním. Ať už doma, kde působí jako samozvaný psí terapeut, nebo jako dobrovolný dárce krve v registru Červená tlapka.
Šrámy na duši i na těle
„Aida se k nám dostala z útulku Bouchalka. Úplnou náhodou jsme narazili na její fotku na facebookových stránkách a hned druhý den se za ní vydali. Byla zrovna na procházce. Hned jak mě viděla, skočila mi okolo krku, objala mě packami a bylo jasno. Byla to láska na první pohled,“ líčí své první osudové setkání s Aidou její současná majitelka Romana Kolářová.
Všechno ale nebylo ani zdaleka tak růžové. Aida byla v zuboženém stavu a trvalo ještě řadu měsíců, než se šrámy na těle i na duši alespoň částečně zahojily.
Aida Zdroj: Červená tlapka a Romana Kolářová
„Nejhorší byly první tři měsíce. Aida byla čerstvě po štěňatech, byla vyhublá, popálená od cigaret, měla špatně srostlou zlomeninu na přední pacce, někdo ji přes čumák vzal násadou a měla špatnou srst. Neustále se doma pídila po jídle a byla schopná nám sežrat cokoliv, co zůstalo chvilku bez dozoru. Během půl minuty naší nepozornosti spořádala třeba šišku bramborového knedlíku. Trpěla průjmy. Při každém prudším pohybu nebo zvýšení hlasu udělala loužičku a snažila se vmáčknout do země.
Náročné začátky v novém domově
Občas bylo těžké udržet nervy na uzdě, když doma vyváděla vylomeniny s jídlem. Pořád jsme museli vymýšlet nové skrýše a nakonec začít i zamykat, jelikož byla schopná si otevřít dveře, krabice, skříně… Jednou nás přivítala celá obalená kakaem, které si dotáhla do pelechu a vyválela se v něm. Aida je náš první týraný pejsek, takže jsme neměli žádné zkušenosti s tím, jak k ní přistupovat, ale za běhu jsme se učili my i ona a myslím, že jsme to zvládli dobře,“ popisuje nelehké, i když dnes už leckdy úsměvné začátky Romana.
Čtěte také
Díky lásce a péči jejích lidských parťáků se Aidin zdravotní i psychický stav rychle zlepšoval a do roka se z ní stal úplně jiný pes. „Jediné, co jí zůstalo, je strach z některých typů mužů a kulhání kvůli špatně srostlé pacce. Ale je to neskutečně milující pes, který nám naši lásku k ní tisíckrát vrací,“ usmívá se Aidina majitelka a dodává, že adoptovat týraného pejska chce sice notnou dávku odvahy, spoustu času a není to vždy jednoduché, nicméně to vynaložené úsilí za to stojí.
Aida Zdroj: Červená tlapka a Romana Kolářová
Canisterapeutkou pro novorozeného syna
„Po příchodu Aidy se naše domácnost obrátila vzhůru nohama. Bylo to, hlavně ze začátku, těžké, ale zároveň k nám vtrhlo tehdy 22 kilo nekonečné lásky. Dnes už je té lásky kil 33. Mnohem víc nás ovšem ovlivnilo předčasné narození syna, který, jak se později ukázalo, má Aspergerův syndrom s ADHD. Ač nám v útulku říkali, že Aida není vhodná k dětem, od první chvíle, co Ondra přijel z porodnice, se od sebe nehnou a Aida je takový samozvaný canisterapeutický pes. To samé ostatní zvířata, ty také miluje. Tímto chceme říct, že všechno se dá zvládnout s dávkou trpělivosti a člověk se nesmí nechat odradit a všemu věřit.“
Ze zlomeného psa dárkyní krve
Tímto ale Aidin příběh ani zdaleka nekončí. Kromě radosti a lásky, které dává své rodině, Aida pomáhá i ostatním psím parťákům. Už druhým rokem totiž pravidelně jezdí darovat krev na veterinární kliniku.
„Zhruba každé tři měsíce zavolají, že potřebují dárce. Někdy je potřeba být tam druhý den, jindy je to akutní a jedeme ihned, což pro nás většinou není problém. O Aidě tamní personál říká, že je ideální dárce. Na veterinu se vždy těší, při odběru klidně leží, jen ocasem neustále mrská a je spokojená.“
Nedávno se také stala členkou registru psích dárců krve Červená tlapka – internetové databáze, která propojuje majitele potenciálních psích dárců krve s těmi, kteří pro svého čtyřnohého miláčka akutně shánějí transfuzi.
Co kdyby někdy potřeboval krev váš pes
„Už ani nevíme kde, ale úplnou náhodou jsme narazili na to, že existuje registr psích dárců krve. Po přečtení podmínek, které jsou nutné k tomu, aby pejsek mohl darovat, jsme neváhali ani vteřinu a přidali se. Teď to potřebují jiní, ale co kdybychom to někdy potřebovali my? No a ten pocit, když víte, že tím pomůžete někomu, kdo má pejska, kterého miluje stejně jako vy toho svého, to je k nezaplacení,“ uzavírá Romana.
Zaujalo vás téma dárcovství krve u psů? Více informací o registru Červená tlapka a jeho hrdinech se dozvíte již tuto neděli v pořadu Prima Mazlíček, který běží každou neděli v 10:30 na Primě. Pokud vás projekt zaujal, můžete jej podpořit i finančně nebo zaregistrovat svého čtyřnohého mazlíčka online ZDE. Z každého psa může být hrdina!
Čtěte také
