V probíhající sezoně, ač přerušené pandemií koronaviru, patří k nejvýraznějším českým fotbalistům v evropských ligách. Patrik Schick v září vyměnil italskou Serii A za německou Bundesligu a v dresu RB Lipsko odehrál 20 soutěžních zápasů, ve kterých vstřelil sedm gólů.
Stále stoupající výkonnost a zlepšená adaptace na mezinárodní fotbal katapultovaly čtyřiadvacetiletého útočníka na čtvrté místo v anketě český Fotbalista roku 2019. Svými výkony pomohl národnímu týmu k postupu na mistrovství Evropy, které se kvůli celosvětovému problému s koronavirem přesunulo o rok na červen 2021.
Pokud se dohraje kompletní ročník Bundesligy, s posledním duelem skončí Schickovi hostování z AS Řím v Lipsku. Před nedávnem mluvil o tom, že jeho přáním zůstává setrvání v Lipsku a boj o účast v dalším ročníku Ligy mistrů. Nejen o tom, ale také o prvním zápase po koronavirové přestávce, duelu s Freiburgem na prázdném stadionu v Lipsku, mluvil Patrik Schick v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Fotbal se kvůli koronaviru dostal do zcela nové dimenze. Lze si jej bez diváků a za přísných hygienických opatření vůbec užívat?
Samozřejmě že je teď fotbal jiný. Hned v prvním sobotním utkání po dvouměsíční přestávce doma proti Freiburgu jsme měli možnost zažít, jaký je fotbal bez diváků. A je to velká ztráta. Poznali jsme, jak je to složité, ale jsme rádi aspoň za toto. Zvlášť po takové pauze, kdy jsme trénovali individuálně, pak po malých skupinkách, navíc za přísných hygienických opatření. Těší nás, že konečně můžeme hrát soutěžní zápas.
Roušky jsme museli mít také v kabině, což bylo nezvyklé a samozřejmě zvláštní.
Jak těžké bylo připravit se na soutěžní utkání v těchto nových podmínkách? V čem nejvíce se lišila příprava od běžných zápasů?
Týden před Freiburgem jsme najeli takzvaně do starých kolejí, kdy jsme se připravovali podle běžného modelu. V tom nebyl problém, protože nešlo o nic nového. Jiné to pak bylo už od cesty autobusem, ve kterém jsme seděli v rouškách a v odpovídajících rozestupech. Roušky jsme museli mít také v kabině, což bylo nezvyklé a samozřejmě zvláštní. O to víc, když jsme se přišli před rozcvičkou podívat na stadion a tam skoro nebyla ani noha. Žádní diváci, jen lidé, co k zápasu patřili.
Osmdesát jedna minut duelu s Freiburgem jste byl na lavičce, čeho jste si nejvíce všiml? Vtáhl vás fotbal jako takový, nebo jste například litoval prázdných tribun?
Nebylo jednoduché nechat se vtáhnout do zápasu. Není to takové, jako když je plné hlediště. Ale na druhou stranu jsme začali jako první velká evropská liga, takže máme možnost se ukázat. Dá se říct, že se na nás díval celý svět. V tomto šlo o jedno z mála pozitiv. Když jsem šel na trávník za stavu 1:1, měl jsem jasnou motivaci – rozhodnout a překlopit vítězství na naši stranu. Přiznám, že když už jsem na hřišti, tak nevnímám, jestli je stadion plný, či nikoliv. Koncentruji se na hru a na svůj výkon. Našel jsem jednu skutečně pozitivní věc. A tou je komunikace na hřišti a předávání taktických pokynů od trenéra, které byly samozřejmě mnohem lépe slyšet, než když jsou v hledišti desetitisíce diváků.
Jaké jste měl ohlasy od rodiny, známých, kamarádů? Vyptávali se, jestli se vůbec v takových podmínkách dá hrát skvělý fotbal?
Mluvil jsem s tátou, který utkání sledoval v televizi. Zajímal se o to, jaké to bylo, bavili jsme se o zápase, atmosféře, ale úplně do hloubky jsme nešli.
Mohli jsme trénovat jen po skupinkách, bez taktických prvků a neměli jsme před sobotou ani jediný přípravný zápas.
Mohl byste porovnat výkony RB Lipsko před přestávkou a v prvním utkání po přestávce?
Přestávka byla a musela být znát. Vždyť jsme poslední soutěžní utkání odehráli před více než dvěma měsíci. Navíc jsme mohli trénovat jen po skupinkách, bez taktických prvků a neměli jsme před sobotou ani jediný přípravný zápas. Také proto nebyl náš výkon dokonalý a viděl jsem v něm rezervy. Na to, na co jsme zvyklí a jak hrajeme, se budeme dostávat postupně, některé herní prvky si musíme připomenout. Ale věřím, že tím, jak rychle nyní půjdou zápasy za sebou, se naše výkony zlepší.
Je jasné, že všichni by raději hráli před plnými stadiony. Ale rozumíte i vy samotní hráči, že zápasy před prázdnými tribunami, přenášené jen televizními stanicemi, jsou zřejmě jedinou cestou, aby kluby a liga nezkrachovaly?
Přirozeně tomu rozumíme. Lidé se konečně dočkali fotbalu aspoň v televizi. Víme, že prvotní je zdraví diváků i naše, takže chápeme, proč se musí hrát na prázdných stadionech.
Mluvíte o tom v kabině?
Ani ne, protože v kabině se o ekonomických věcech nebavíme. Soustředíme se na fotbal a v posledních týdnech také na naše zdraví.
Kolikrát už jste byl testovaný na COVID-19?
Testů jsem absolvoval několik. Další bude ve středu (20. května, pozn. red.) a pak těsně před nedělním utkáním.
S Timem Wernerem si rozumíme a klapalo nám to i na hřišti, když jsme spolu hráli. Proto jsem spokojený.
V neděli hraje váš klub RB Lipsko v Mohuči. Vy bojujete o Ligu mistrů, oni o odvrácení sestupu. Pojedete tam pro vítězství, zvlášť po ztrátě při domácí remíze 1:1 s Freiburgem?
Samozřejmě. Zvlášť, pokud chceme hrát také v příští sezoně Ligu mistrů. Takové zápasy prostě musíme vyhrávat. Stejně, jako jsme měli porazit Freiburg. Ale měli jsme dlouhou přestávku, víme, že si potřebujeme zvyknout a zažít věci a systémy, které chceme hrát. Chceme se z toho zápasu poučit a to, co se nám proti Freiburgu nepovedlo, tak v Mohuči udělat lépe.
V Česku se hodně řeší vaše souhra v útoku s největší hvězdou RB Lipsko Timo Wernerem. Pasujete k sobě fotbalově? Vyhovíte si?
S Timem si rozumíme a klapalo nám to i na hřišti, když jsme spolu hráli. Proto jsem spokojený.
Je Timo Werner ten rozdílový hráč?
Když se podíváme na statistiky, kolik dává gólů, tak určitě.
A kdybyste měl Wernera porovnat s Edinem Džekem, se kterým jste hrával v AS Řím?
Timo a Edin jsou naprosto rozdílní hráči, kteří se ani porovnávat nedají. Timo není ta takzvaná klasická devítka jako Edin. Mají i odlišný styl hry.
Trenér Nagelsmann? Naučil mě nový styl a věřím, že se pod ním zlepšuji.
V Římě jste si pochvaloval, jak na vás Edin Džeko, který prošel Teplicemi v české lize, působí. Dostalo se vám podobné podpory od Tima Wernera?
S Timem jsem si lidsky „sednul“, všechno funguje. Jsme kamarádi. K tomu se učím německy a snažím se se všemi komunikovat německy, abych zapadl. Ano, s Edinem jsem sice mohl mluvit česky, ale v Lipsku nemám problémy.
Byl trenér Julian Nagelsmann, který je nejmladší a zároveň jeden z nejprogresivnějších v Bundeslize, zásadním faktorem, kvůli kterému jste do Lipska z AS Řím na hostování šel?
Ano, jeho osobnost byla jedním z faktorů mého příchodu do Lipska. Byly tam však i další.
Cítíte, že se díky němu a jeho metodám zlepšujete?
Věřím, že ano. Za těch devět měsíců, co jsem v Lipsku, jsem se seznámil s prací nového trenéra, naučil jsem se další styl hry. Každý trenér, pod kterým jsem hrál, mi něco dal a doufám, že i díky Julianu Nagelsmannovi se dále zlepšuji.
Patrik Schick (24 let)
Český profesionální fotbalista, který momentálně hraje za celek první německé Bundesligy RB Lipsko. Tam přišel v září loňského roku za 3,5 milionu eur (cca 90 milionů korun) na hostování z italského klub AS Řím. Je to odchovanec Sparty Praha, po sezonním hostování v Bohemians 1905 Praha přestoupil za čtyři miliony eur do celku italské Serie A Sampdoria Janov. Po dvou sezonách ho za 29 milionů eur koupil právě AS Řím, kde se však Schick neprosadil. Za českou reprezentaci nastoupil ke 22 zápasům a vstřelil v nich devět gólů.
