Zdroj: Profimedia.cz
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) míří na jednání rozpočtového výboru. Tématem bude mimo jiné užívání zajišťovacích příkazů.
Zdroj: Profimedia.cz
Kontroverzní zajišťovací příkazy, kterými může Finanční správa blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně, znovu míří do Poslanecké sněmovny. Jednat o nich bude v pátek ráno rozpočtový výbor. Pozval i ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) a šéfku Finanční správy Tatjanu Richterovou, jednat ale budou i o zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun. Obě ženy hodlají za poslanci dorazit.
Úředníci Finanční správy mají díky zajišťovacím příkazům možnost předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Mohou tak ale učinit pouze v odůvodněných případech.
„Superzbraň“ nejvíce „pálila“ v letech 2014 až 2018
Frekvence použití této „superzbraně“, která byla zavedena v roce 2010, výrazně vzrostla v letech 2014 až 2018. V té době Finanční správu vedl Martin Janeček a ministerstvo financí, až do půlky roku 2017, dnešní premiér Andrej Babiš (ANO). Poté jej vystřídal Ivan Pilný, následně Alena Schillerová. Ta stojí v čele resortu financí od prosince 2017.
Právě v posledních letech čelila Finanční správa kritice, že tento mimořádný nástroj zneužívá. Až s nástupem nové šéfky Finanční správy se změnila metodika vydávání zajišťovacích příkazů s ohledem na rozsudky a počet nových soudních sporů začal klesat.
V pátek ráno chtějí o tomto nástroji berního úřadu jednat poslanci rozpočtového výboru. Jednání o zajišťovacích příkazech inicioval pirátský poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Padne ale zřejmě více témat. „Sbírám různé podněty od lidí, jaké mají dotazy nebo výhrady k Finanční správě, i na ně se tedy budu ptát,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Hlavním tématem ale bude zjištění serveru Seznam Zprávy, podle kterého mají úředníci Finanční správy kvóty, kolik musí každý rok vydat zajišťovacích příkazů a kolikrát musí vyhlásit dražbu majetku exekučně zabaveného dlužníkům. Tvrzení z reportáže Finanční správa odmítla.
80 nerozhodnutých soudních sporů
Statistiku soudních sporů kvůli zajišťovacím příkazům mezi firmami a státem vede Komora daňových poradců, aktuální je ke konci roku 2019. „Dlouhodobá úspěšnost daňových subjektů v soudních sporech ohledně zajišťovacích příkazů je zhruba 45 procent, což je vzhledem k závažnosti dopadů tohoto nástroje velmi vysoké číslo,“ uvedl pro CNN Prima NEWS vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory Tomáš Hajdušek.
Podle Komory dále zhruba 80 soudních nerozhodnutých sporů zůstává ke konci roku 2019 na úrovni krajských soudů a na úrovni Nejvyššího správního soudu. Počet nových žalob kvůli zajišťovacím příkazům nicméně již klesá.
To souvisí s tím, že sama Finanční správa už užívání zajišťovacích příkazů koriguje. „S nástupem generální ředitelky Tatjany Richterové v prosinci 2018 se změnila praxe a Finanční správa prošla změnou v postoji k vydávání zajišťovacích příkazů se zohledněním všech relevantních rozsudků Nejvyššího správního soudu,“ uvedla už dříve Finanční správa.
Berní úřady už s příkazy šetří
Zatímco v roce 2015 vydala Finanční správa 1 605 zajišťovacích příkazů, za loňský rok už to bylo jen 760 příkazů.
Pro zajímavost lze dodat, že v Poslanecké sněmovně nepochodil návrh opoziční TOP 09 z loňského prosince, aby zajišťovací příkaz musel schválit soud.
„Sněmovna těsnou většinou zamítla náš návrh, aby zajišťovací příkaz musel schválit nezávislý soudce a aby tento zhusta likvidační instrument nezáležel jen na vůli (zvůli) úředníka. Vládní poslanci a komunisté zjevně nechtějí přijít o možnost zase na ‚někoho kleknout‘,“ uvedl tehdy předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
