Vláda vytáhla do boje za česká kuřata. Podle Šebestyána mají pomoci dotace i veřejné stravování

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Kuřata z ČR končí v zahraničí. Proč?
  • Ministerstvo chystá změny v dotačních programech.
  • Cílem je zvýšit spotřebu drůbežího masa.
  • Zůstane více peněz v české ekonomice.
Více
ČTK
Jonáš Balcar
ČTK , Jonáš Balcar
  • Akt. 9. dub 2026, 17:58
  • • 9. dub 2026, 17:43

  • Ve veřejném stravování by se mělo častěji vyskytovat české maso, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě po jednání s drůbežáři ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ke zvýšení podílu českého masa ve školách, nemocnicích, ale i obchodech je podle něj potřeba navýšit objem porážené a zpracované drůbeže v Česku. Ministerstvo proto plánuje převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování, aby se producentům vyplatilo investovat do modernizace chovů a jatek.

    „Naším cílem je, aby se v ČR nejen více drůbeže chovalo, ale také poráželo a zpracovávalo. Každé kuře, které vyvezeme živé do zahraničí, znamená ztrátu pracovních míst i přidané hodnoty, která by měla zůstat doma,“ uvedl Šebestyán.

    ČTĚTE TAKÉ: Prima řeznictví. Poctivá tradice i moderní speciality lákají ve Střimelicích a na Vinohradech

    Jednou z cest ke zvýšení spotřeby českého drůbežího je podle resortu větší využití v institucionálním stravování. „Drůbeží maso je vhodné i z výživového hlediska, poptávka po něm celosvětově roste. Všichni chceme, aby naše děti ve školách nebo lidé v nemocnicích jedli zdravé a kvalitní potraviny, pokud navíc budou lokálního původu, má to i další přínosy,“ uvedl ministr.

    Zvýšit zastoupení českého drůbežího masa ve veřejném stravování chce i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. „Chtěli bychom, aby například ve výběrových řízeních nebyly body jen za cenu, ale aby bylo nějaké zvýhodnění i za regionální produkci,“ řekla dříve Dlouhá.

    Kuřata končí v zahraničí

    V Česku patří podle Dlouhé mezi největší zpracovatele drůbežího masa Vodňanská drůbež, Drůbežářský závod Klatovy a Zemědělská společnost Rabbit Trhový Štěpánov. Za největšího „zpracovatele a dodavatele drůbežího masa v České republice“ se na svých stránkách sama označuje zmíněná společnost Vodňanská drůbež patřící pod koncern Agrofert. Ten založil a vlastnil premiér Andrej Babiš, před svým vládním angažmá ho však „zaparkoval“ ve svěřenském fondu RSVP Trust.

    Ministerstvo by chtělo také napravit nevyváženost, kdy se v Česku chová velký počet drůbeže, ale značná část živých kuřat směřuje za porážkou a dalším zpracováním do zahraničí, odkud se následně část produkce vrací zpět na český trh už jako hotové maso.

    Vyšší počet zvířat chovaných v Česku by přitom podle ministerstva znamenal i větší spotřebu krmných směsí, a tím i lepší uplatnění českého obilí, které je dnes často vyváženo bez dalšího zpracování. „Dává smysl přeměnit obilí na kvalitní živočišnou produkci tady doma. Zůstává tím vyšší přidaná hodnota v Česku – u zemědělců, zpracovatelů i v navazujících oborech,“ dodal Petr Jílek, vrchní ředitel sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání na ministerstvu.

    Víceleté dotace pro chovatele

    Pro zvýšení spotřeby i zpracování drůbežího je podle ministerstva i zástupců sektoru potřeba zajistit stabilní dotační nástroje, aby mohli producenti investovat. „Prioritou tedy je převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování,“ uvedl Jílek.

    Ministerstvo zároveň podporuje zacílení národních i evropských programů na rozšiřování a modernizaci výkrmových kapacit, posilování zpracovatelských provozů v Česku, zvyšování biologické bezpečnosti a welfare zvířat a zkracování dodavatelských řetězců.

    „Musíme otevřít i otázku filozofie prodeje masa a toho, aby chovatelé dostávali férovou a stabilní cenu, která jim umožní dlouhodobě produkovat a rozvíjet se. Jen tak zůstanou naši producenti na evropském trhu konkurenceschopní,“ uzavřel Šebestyán.

    Podle Českého statistického úřadu bylo k 31. prosinci 2025 v Česku chováno 23,5 milionu drůbeže, z toho 22,8 milionu bylo kuřat.

    MOHLO VÁM UNIKNOUT: EXKLUZIVNĚ. Co udělal Procházka s penězi? Vážily 500 kilo, část si prý odvezl do Karibiku