Panda pojídá bambus Zdroj: Pexels.com
Pandy jsou známé tím, že jsou to vybíravými strávníky a i trochu podivíny. Jsou to sice šelmy, ale konzumují z 99 % bambus. Je to s podivem, protože to zrovna není nejkvalitnější strava, bambus je spíš taková zelená dieta. Obsahuje sice vlákninu, bílkoviny a cukr, ale ty jsou uvězněny v těžce stravitelných cukrech, k jejichž získání trávící trakt pand není nijak uzpůsobený. Pro vědce bylo jejich stravování tak trochu záhadou. Podle nové studie to ale vypadá, že organismus pandy dokáže z bambusu vytěžit maximu a mohou za to bakterie v jejich střevech.
Čelisti ano, trávící trakt nikoli
Panda je sice na konzumaci bambusu vybavena silnými čelistmi, zuby a dokonce i změněným tvarem jedné z kostí tlapy, která vytvořila šestý prst a zvíře tak drží stonek bambusu pohodlně a jednoduše si ho cpe do tlamy. Vědci si ale často kladli otázku, proč pandy jedí převážně bambus?! Zkonzumují ho okolo 12 kilogramů denně. Většina býložravců je k tomu uzpůsobena. Trávení rostlinné hmoty je komplikovaný proces. Mívají tak velmi dlouhá střeva − desetkrát nebo i dvacetkrát delší než tělo. Panda oproti tomu tato přizpůsobení postrádá. Její trávicí trakt je krátký (čtyřikrát delší než tělo). Žaludek má jednoduchý, slepé střevo zcela postrádá a její tlusté střevo měří pouhých deset centimetrů. Teď ale nejspíš vědci přišli s vysvětlením. Mohou za to střevní bakterie.
Bakterie ve střevech se mění podle ročního období
Zastoupení bakterie se ve střevech pandy mění podle ročního období, tedy podle toho, jak zrovna bambus roste. Jejich střevní bakterie se mění (přibývají) na konci jara a na začátku léta, kdy je bambus nejvýživnější – zatímco raší zelené výhonky bohaté na bílkoviny. Bakterie způsobují, že medvěd přibírá na váze a ukládá více tuku, což podle vědců může kompenzovat nedostatek živin později v roce, kdy mají bambusové rostliny pouze vláknité listy, které mohou žvýkat.
Panda žvýká bambus Zdroj: Pexels.com
Panda žvýká bambus Zdroj: Pexels.com
Tyto bakterie rodu Clostridium jsou vybaveny krajně nezvyklými geny. Genetici nikde jinde takové geny nenašli. Bakterie tohoto genu nejspíš vyrábějí enzymy, kterými rozkládají alespoň malou část složitých cukrů z bambusu. Díky tomu načerpá panda z potravy dostatek energie a dokáže přežít.
Vědci zkoumali výkaly divokých pand velkých
Tým vědců pod vedením autora studie Guangpinga Huanga, výzkumníka Ústavu zoologie při Čínské akademii věd, shromáždil výkaly osmi divokých pand velkých žijících v čínských horách Qingling. Výkaly sbírali během sezóny pojídání listů i období pojídání výhonků a poté zkoumali, jak se liší jednotlivé vzorky. Studie byla uveřejněna tento týden v deníku Cell Reports. Zjistili, že bakterie zvaná Clostridium butyricum byla ve útrobách pand hojnější během sezóny, kdy si pochutnávají na čerstvých bambusových výhoncích.
Vědci našli korelaci, nikoli příčinný vztah mezi bakteriemi a přírůstkem hmotnosti, proto někteří chtějí provést ověřovací experiment nebo převzorkování v jiném roce. Jejich práce by však mohla pomoci zlepšit zdraví pand velkých v zajetí.
