
Zvyšme výdaje na obranu, zní z vlády. Už teď je nestíháte řádně utrácet, namítá Schillerová
Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. V pondělí se tak ke svému případu vyjádřil bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace.
Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února ve vězení, nebyl zdaleka prvním nepřítelem ruského režimu, jehož potkal tragický osud. Za zvláštních okolností zemřela řada vlivných kritiků Kremlu a prezidenta Vladimira Putina, někteří pokusy o atentát přežili. Připomeňme si některé z nich.
Před pěti lety – 4. března 2018 – došlo v anglickém Salisbury k otrávení někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Západ z útoku obvinil Rusko, konkrétně příslušníky vojenské zpravodajské služby GRU. Incident akceleroval nedůvěru Evropy vůči Moskvě a přispěl k výraznému zhoršení vzájemných vztahů.
Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který je toho času odsouzen a trest si odpykává v ruské trestanecké kolonii, zveřejnil svůj plán, podle kterého by mohla skočit válka na Ukrajině. Obsahuje 15 bodů a zmiňuje například vrácení poloostrova Krym Ukrajině. Navalnyj tak, zdá se, otočil, protože v minulosti měl na tuto otázku podobný názor jako Vladimir Putin.
V době války na Ukrajině Kyjev i Moskva každý den počítají své mrtvé na bojišti. V Rusku však za dobu trvání konfliktu umřelo i mnoho lidí s velkým majetkem a významným vlivem. Tamní vyšetřovatelé uvádějí, že za jejich nečekaným skonem stály nehody, respektive sebevraždy. Kteří z oligarchů za poslední dobu záhadně zemřeli?
Tradiční debata Vladimira Putina s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech, tento měsíc nebude. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Důvod podle listu RBK neupřesnil. Kreml však dodal, že hlava státu má vystoupit kdykoli během roku, a tak má na projev ještě čas.
Spekulace o možné smrti ruského prezidenta Vladimira Putina jsou opět na stole. Podle britského deníku The Sun existuje pravděpodobnost, že by vládce Ruské federace mohl být odstraněn svými generály, přičemž ti by atentát mohli maskovat zdravotními problémy, například infarktem. Odborníci již delší dobu říkají, že ze záběrů Putina je patrné, že je na tom ruský prezident zdravotně hůře než před válkou.
V pondělí se objevila šokující informace, že na začátku března při diplomatických jednáních Kyjeva a Moskvy kdosi zřejmě otrávil ruského oligarchu Romana Abramoviče, který se rokování účastnil jako člen ukrajinské delegace. Podle šéfa investigativního projektu Bellingcat Christa Grozeva byl Abramovič otráven buď novičokem, nebo jedem chlorpikrin, který se často používal za první světové války.
Britové aktuálně řeší údajnou špionáž jednoho ze svých zaměstnanců na velvyslanectví v německém Berlíně. Jistý člen tamní ochranky je podezřelý z úniku informací, které předal Rusku. Vyšetřovatelé přímo u něj v bytě našli celou řadu předmětů, které byly spojeny právě s touto zemí. V obývacím pokoji mu například visela ruská vlajka.
Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na YouTube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.
Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu The New York Times (NYT) to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v České republice.