Sergej Skripal

Před pěti lety – 4. března 2018 – došlo v anglickém Salisbury k otrávení někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Západ z útoku obvinil Rusko, konkrétně příslušníky vojenské zpravodajské služby GRU. Incident akceleroval nedůvěru Evropy vůči Moskvě a přispěl k výraznému zhoršení vzájemných vztahů.

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který je toho času odsouzen a trest si odpykává v ruské trestanecké kolonii, zveřejnil svůj plán, podle kterého by mohla skočit válka na Ukrajině. Obsahuje 15 bodů a zmiňuje například vrácení poloostrova Krym Ukrajině. Navalnyj tak, zdá se, otočil, protože v minulosti měl na tuto otázku podobný názor jako Vladimir Putin.

V době války na Ukrajině Kyjev i Moskva každý den počítají své mrtvé na bojišti. V Rusku však za dobu trvání konfliktu umřelo i mnoho lidí s velkým majetkem a významným vlivem. Tamní vyšetřovatelé uvádějí, že za jejich nečekaným skonem stály nehody, respektive sebevraždy. Kteří z oligarchů za poslední dobu záhadně zemřeli?

Tradiční debata Vladimira Putina s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech, tento měsíc nebude. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Důvod podle listu RBK neupřesnil. Kreml však dodal, že hlava státu má vystoupit kdykoli během roku, a tak má na projev ještě čas.

Spekulace o možné smrti ruského prezidenta Vladimira Putina jsou opět na stole. Podle britského deníku The Sun existuje pravděpodobnost, že by vládce Ruské federace mohl být odstraněn svými generály, přičemž ti by atentát mohli maskovat zdravotními problémy, například infarktem. Odborníci již delší dobu říkají, že ze záběrů Putina je patrné, že je na tom ruský prezident zdravotně hůře než před válkou.

V pondělí se objevila šokující informace, že na začátku března při diplomatických jednáních Kyjeva a Moskvy kdosi zřejmě otrávil ruského oligarchu Romana Abramoviče, který se rokování účastnil jako člen ukrajinské delegace. Podle šéfa investigativního projektu Bellingcat Christa Grozeva byl Abramovič otráven buď novičokem, nebo jedem chlorpikrin, který se často používal za první světové války.

Britové aktuálně řeší údajnou špionáž jednoho ze svých zaměstnanců na velvyslanectví v německém Berlíně. Jistý člen tamní ochranky je podezřelý z úniku informací, které předal Rusku. Vyšetřovatelé přímo u něj v bytě našli celou řadu předmětů, které byly spojeny právě s touto zemí. V obývacím pokoji mu například visela ruská vlajka.

Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na YouTube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu The New York Times (NYT) to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v České republice.

Kauza Vrbětice začala výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, pokračovala odhalením pravděpodobného podílu Ruska a jeho agentů na explozi a následným oboustranným vyhošťováním diplomatů, ke kterému se připojily i další evropské země. Spor vyvolává původně plánovaná cesta Jana Hamáčka do Moskvy. Kompletní přehled vývoje kauzy a odpovědi na všechny důležité otázky najdete v článku.

Mezi osmnácti vyhoštěnými ruskými diplomaty byl i oficiální vojenský a letecký přidělenec v Praze Viktor Buďjak. Jeden z členů elitního týmu GRU známého jako jednotka 29155, jejíž členové se podíleli na výbuchu skladu ve Vrběticích a měli mít na svědomí i pokus o otravu Sergeje Skripala.

Že se intrikám tajných agentů nevyhnula ani Česká republika, je po odhalení skandálu ve Vrběticích zřejmé. Zpravodajské služby totiž v utajení operují po celém světě každý den. Veřejnost se přitom o jejich práci dozví zpravidla jen ve chvíli, kdy agenti dosáhnou výrazného úspěchu, nebo naopak při misi fatálně selžou. Jak fungují nejznámější tajné služby světa?