Záhadná úmrtí ruských oligarchů
V době války na Ukrajině Kyjev i Moskva každý den počítají své mrtvé na bojišti. V Rusku však za dobu trvání konfliktu umřelo i mnoho lidí s velkým majetkem a významným vlivem. Tamní vyšetřovatelé uvádějí, že za jejich nečekaným skonem stály nehody, respektive sebevraždy. Kteří z oligarchů za poslední dobu záhadně zemřeli?
V Česku dobře známý ropný gigant Lukoil během září přišel o šéfa společnosti Ravila Maganova. Podle ruských médií nechtěně vypadl z okna Ústřední nemocnice v Moskvě, která je považována za nejlepší špitál v Rusku, a její okolí je bedlivě hlídána příslušníky tajné služby FSB. Zvláštní je, že společnost Lukoil ve svém prvotním oznámení zprvu informovala o smrti Maganova s tím, že „podlehl vážnému onemocnění“.
Vyšetřovatelé později uvedli, že Maganov měl z okna 6. patra nemocnice vypadnout nešťastnou náhodou při kouření, protože údajně na jeho pokoji u okna nalezli cigarety. Sebevraždu vyloučili. Za zmínku ovšem stojí, že ropný gigant Lukoil patří mezi několik málo společností v Rusku, které otevřeně volaly po konci války na Ukrajině a apelovaly na prezidenta Vladimira Putina, aby invazi ukončil.
Maganov přitom nebyl jediný vysoce postavený pracovník Lukoilu, který před časem záhadně zemřel. V květnu bylo totiž nalezeno tělo bývalého vysokého manažera Alexandra Subbotina, konkrétně ve sklepě jisté rezidence. Ta měla podle ruských médií patřit samozvanému léčiteli Alexeji Pindurinovi, který si nechal říkat „Šaman Magua“. Ten po smrti Subbotina prohlásil, že k němu manažer přišel opilý a zdrogovaný, přičemž po něm požadoval „rituál“, který má léčit kocovinu. Závěr vyšetřovatelů byl takový, že Subbotina zabilo srdeční selhání.
O život v uplynulých měsících přišla celá řada oligarchů, ředitelů významných společností či zpravodajů. Jedním z takových byl i Ivan Pečorin, který byl generálním ředitelem sekce ruského státního podniku Rozvoje Dálného východu a Arktidy. Zhruba v polovině září měl zahynout při pádu ze své luxusní jachty, se kterou brázdil Japonské moře, jež se nachází mezi Ruskem a zmiňovanou zemí. Jeho tělo se našlo až dva dny po jeho zmizení. Pečorin měl podle zahraničních pozorovatelů na starost modernizaci ruského leteckého průmyslu, přičemž se měl zodpovídat přímo Putinovi.
Zajímavostí je, že letos v dubnu tragicky zahynul i jeho předchůdce ve funkci Igor Nosov. Příčinou měla být mrtvice. Bylo mu pouhých 43 let. Státnímu podniku velel od května minulého roku.
Nejčerstvější záležitostí je středeční smrt ruského poslance Státní dumy Nikolaje Petrunina. Ten měl zemřít po dlouhé nemoci, přičemž jistý web z Tulské oblasti, za kterou byl v roce 2016 zvolen, oznámil, že měl delší dobu zápasit s onemocněním COVID-19.
Zabili miliardáři své rodiny a pak sebe?
Výčet záhadných úmrtí ani zdaleka nekončí. Během září zemřel bývalý vedoucí Moskevského leteckého institutu Anatolij Geraščenko poté, co měl „spadnout ze schodiště“. V čele institutu, který má podle webu Euronews úzce spolupracovat s ruským ministerstvem obrany, stál do roku 2015, ale údajně v něm měl i nadále působit v poradenské roli.
Válka na Ukrajině
Ještě tentýž den, co Rusové 24. února zahájili invazi na Ukrajinu, byl s oprátkou kolem krku nalezen mrtvý Alexandr Tjuljakov, který byl manažerem korporátní bezpečnosti ve společnosti Gazprom.
V březnu pak policisté v Nižném Novgorodu nalezli těla miliardáře Vasilije Melnikova a jeho rodiny. Oběti nalezené v magnátově luxusním bytě měly bodné rány. Vyšetřovatelé nakonec oznámili, že Melnikov se rozhodl zabít svoji manželku a dvě malé děti, následně měl spáchat sebevraždu. Tuto verzi ovšem rozporují jeho blízcí a rovněž sousedi. Některá ruská média v době Melnikovovy smrti uvedla, že jeho společnost dovážející zdravotnické potřeby do Ruska, která mu zajistila jmění, byla před bankrotem kvůli západním sankcím.
Sebe a svoji rodinu měl podle Kremlu zabít také bývalý viceprezident Gazprombank Vladislav Avajev. Ten byl v dubnu nalezen mrtvý ve svém moskevském bytě společně s těly své ženy a mladší dcery, starší dcera naopak těla objevila. Podle kriminalistů se i zde mělo jednat o dvojnásobnou vraždu zakončenou sebevraždou v podání Avajeva, v jehož rukou prý byla nalezena střelná zbraň. Byt měl být podle ruských médií zavřen zevnitř.
Začátkem května měl při nehodě v Soči zemřít šéf místního lyžařského resortu, který patřil plynovému gigantovi Gazprom, Andrej Krukovskyj. „Generální manažer Krasnaja Poljana Resortu, Andrej Aleksejevič Krukovskyj, tragicky zahynul. Miloval hory a nalezl v nich klid,“ uvedla k jeho smrti tisková agentura TASS. Krukovskyj měl zemřít pádem při výšlapu na na místním pohoří. Vysoké postavení zastával rovněž milionář Jurij Voronov, jehož tělo bylo nalezeno s prostřelenou hlavou v bazénu jeho domu v Petrohradě . Šéfoval přitom společnosti Astra-Shipping, která měla dojednané lukrativní kontrakty právě s výše zmiňovaným Gazpromem.
Smrt přichází i za hranicemi
Další významní Rusové zemřeli v zahraničí. Jedním z nich byl například ukrajinsko-ruský ropný a plynový magnát Michail Watford, dříve známý s příjmením Tolstošeja, žijící ve Velké Británii. I u něj bylo příčinou smrti oběšení. Policisté nalezli Watfordovo tělo v jeho domě v anglickém Surrey.
Ve Španělsku i nadále prošetřují události kolem smrti oligarchy Sergeje Protosenji. Ten byl nalezen mrtvý během dubna ve své vile v městě Lloret de Mar poblíž Barcelony. Jeho žena a dcera byly ubodány k smrti, on sám byl nalezen oběšený. Policisté se původně přikláněli k tomu, že ruský podnikatel nejprve vraždil a následně se rozhodl život ukončit i on sám, což ovšem kategoricky odmítl jeho syn.
Během srpna pak v americkém Washingtonu zemřel litevsko-americký bankéř Dan Rapoport, který v minulosti v Rusku působil a byl velkým kritikem Putina a otevřeně hlásal svoji podporu opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Osudným se mu měl stát pád z okna. Případ je stále v rukou detektivů.
Neúspěšný Skripal i dokonaná vražda Litviněnka
S odstraňováním nepohodlných Rusů má Kreml podle všeho dlouholeté zkušenosti. V posledních letech byl velmi známý případ pokusu o otravu ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala s jeho dcerou v anglickém Salisbury z roku 2018. Otravu jedem novičok však Skripalovi přežili. Rusové na následná obvinění reagovali rozhovorem s dvojicí agentů Alexandrem Miškinem a Anatolijem Čepigou, kteří se však uvedli pod jinými jmény a tvrdili, že v Salisbury byli pouze coby turisté. Později vyšlo najevo, že stejná dvojice měla nejspíš svůj podíl i na výbuchu muničního skladu v moravských Vrběticích v roce 2014.
Jako záhadnou lze rovněž vyhodnotit smrt bývalého zástupce ředitele přepravní společnosti Aeroflot Nikolaje Glukšova. Ten byl již v roce 2018 nalezen ve svém bytě v Londýně s oprátkou kolem krku. Za života patřil mezi hlasité kritiky Kremlu a politiky Vladimira Putina, navíc byl blízkým přítelem oligarchy Borise Berezovského, který pro změnu zemřel v roce 2013. I on se údajně měl sám oběsit.
Mimořádně známým je pak případ vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 ve Velké Británii otráven radioaktivním poloniem. Litviněnko byl tvrdým kritikem Putina a soud několik let po jeho smrti dospěl k rozhodnutí, že za jeho smrtí nejspíš skutečně stála ruská FSB s pravděpodobným souhlasem samotného prezidenta.
