
Tradiční debata Vladimira Putina s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech, tento měsíc nebude. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Důvod podle listu RBK neupřesnil. Kreml však dodal, že hlava státu má vystoupit kdykoli během roku, a tak má na projev ještě čas.
Deník na svém webu připomněl, že dříve Peskov hovořil o tom, že se debata s Putinem uskuteční po ekonomickém fóru v Petrohradu, které se má konat od 15. do 18. června. Dodával ale, že přesné datum dosud nebylo stanoveno.
Vladimir Putin během novoročního projevu (31. 12. 2022) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin vyznamenal velitele ruských sil na Ukrajině Sergeje Surovikina. Zdroj: CTK/Profimedia
Vladimir Putin Zdroj: CTK/Profimedia
Ruský prezident Vladimir Putin s oligarchou Arkadijem Rotenbergem Zdroj: CTK/Profimedia
Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin gestikuluje během brífinku po zasedání Státní rady ve Velkém kremelském paláci, 22. prosince 2022 v Moskvě, Rusko. Putin svolal ministry a gubernátory na každoroční zasedání Státní rady pro politiku mládeže. (Foto: Contributor/Getty Images) Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin gestikuluje během brífinku po zasedání Státní rady ve Velkém kremelském paláci, 22. prosince 2022 v Moskvě, Rusko. Putin svolal ministry a gubernátory na každoroční zasedání Státní rady pro politiku mládeže. (Foto: Contributor/Getty Images) Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: CTK/Profimedia
Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Alexandr Lukašenko se setkávají v Paláci nezávislosti v běloruském Minsku 19. prosince 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu/Anadolu Agency prostřednictvím Getty Images) Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: AP
Vladimir Putin na obhlídce opraveného Krymského mostu. Zdroj: ČTK
Vladimir Putin Zdroj: ČTK/Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní vztyčení vlajky na jaderném ledoborci Ural a slavnostního spuštění jaderného ledoborce Jakutsko prostřednictvím videokonference v Moskvě 22. listopadu 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu / Handout/Anadolu Agency via Getty Images) Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.com
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Opět se spekuluje o Putinově zdraví Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Hanoje v roce 2013 Zdroj: AP
Pokud by se kdysi Rusko nezbavilo Aljašky, byla by nyní pozice Vladimira Putina daleko silnější.
Vladimir Putin Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin na telekonferenci o otázkách v oblasti zemědělství Zdroj: Profimedia.cz
Zleva: Ministr obrany Sergej Šojgu, prezident Vladimir Putin a náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerij Gerasimov Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin vyznamenal velitele ruských sil na Ukrajině Sergeje Surovikina. Zdroj: CTK/Profimedia
Ruský prezident Vladimir Putin gestikuluje během brífinku po zasedání Státní rady ve Velkém kremelském paláci, 22. prosince 2022 v Moskvě, Rusko. Putin svolal ministry a gubernátory na každoroční zasedání Státní rady pro politiku mládeže. (Foto: Contributor/Getty Images) Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin gestikuluje během brífinku po zasedání Státní rady ve Velkém kremelském paláci, 22. prosince 2022 v Moskvě, Rusko. Putin svolal ministry a gubernátory na každoroční zasedání Státní rady pro politiku mládeže. (Foto: Contributor/Getty Images) Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Alexandr Lukašenko se setkávají v Paláci nezávislosti v běloruském Minsku 19. prosince 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu/Anadolu Agency prostřednictvím Getty Images) Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní vztyčení vlajky na jaderném ledoborci Ural a slavnostního spuštění jaderného ledoborce Jakutsko prostřednictvím videokonference v Moskvě 22. listopadu 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu / Handout/Anadolu Agency via Getty Images) Zdroj: Getty Images
Mluvčí nyní popřel zprávy, že by ruský prezident měl debatovat s obyvateli východoukrajinského Donbasu, kde se odehrávají největší boje „speciální vojenské operace“, jak Kreml oficiálně nazývá válku Ruska proti Ukrajině. Největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, rozpoutaný na Putinův rozkaz, pokračuje 106. dnem.
Válka na Ukrajině
Debata s Putinem v přímém televizním přenosu se přitom koná každoročně již od roku 2001, s výjimkou let 2004, 2012 a 2020, dodal RBK.
Loni 30. června Putin odpovídal na otázky občanů 3 hodiny a 43 minut, poznamenal server Rosbalt. Upozornil, že letos Putin dosud nevystoupil ani s tradičním poselstvím o stavu země, ačkoliv v minulosti se prezident obracel k poslancům a senátorům ještě během zimy či na počátku jara, aby vytyčil směrnice v rozvoji země.
Podle mluvčího prezident dodržuje termíny stanovené ústavou, ve které se praví, že by hlava státu měla vystoupit „v průběhu roku“, a tak je ještě čas. Důvody, proč se takto Kreml rozhodl, zůstávají nejasné.
Spekulace o jeho zdraví
V posledních měsících se ale ve veřejném prostoru často spekuluje o fyzickém i duševním zdraví ruského prezidenta. Podle týdeníku Newsweek, který se ve svých tvrzeních odvolává na tři dobře informované představitele amerických tajných služeb, se Putin potýká s pokročilou rakovinou. V dubnu měl podstoupit intenzivní léčbu.
Spekulace o špatné kondici ruského prezidenta přibývají prakticky denně. Některé zprávy například tvrdí, že Putin v současnosti bojuje s rakovinou štítné žlázy či krve. Média z celého světa poukazují mimo jiné na státníkův poměrně oteklý obličej.
Důvodem by ale mohly být i válečné neúspěchy, na které upozorňuje řada odborníků. Podle britského deníku The Sun také existuje pravděpodobnost, že by vládce Ruské federace mohl být odstraněn svými generály, přičemž ti by atentát mohli maskovat zdravotními problémy, například infarktem.
Roli v případném odstranění Putina by podle něj mohla sehrát tajná služba GRU, jež v nedávné době proslula zejména díky dvojici agentů Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Ti měli v roce 2014 způsobit výbuch muničních skladů ve Vrběticích, při kterém zahynuli dva Češi. Kromě toho se měli Čepiga s Miškinem před lety pokusit otrávit ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru látkou zvanou novičok. Otravu však Skripalovi žijící v Británii přežili.