Herec Pavel Liška otevřeně promluvil o svém pomočování na jevišti a pochlubil se i svým vynálezem, kterého už prodal stovky kusů. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka také vzpomněl na své herecké začátky a popsal, co ho k divadlu v mládí přivedlo.
Liška se k herectví dostal přes recitování básní na základní škole. „S básničkami jsem začal v pubertě. Psal jsem hodně o životě. Jednou jsem s básničkou vyhrál ve škole druhé místo. Táta mi pak vynadal, protože šlo o psaní na objednávku. Bylo zrovna výročí něčeho v Sovětském svazu. To nebylo ze srdce, ale abych se umístil,“ obhajoval svoji prorežimní prvotinu Liška.
Do divadla ho zlákala představa hezkých dívek. „Jsem směsice introverta a extroverta. V podstatě jsem introvert. Kámoši a brácha chodili do dramatického kroužku a lákali mě na hezký holky. Já jsem se styděl a s holkama ještě víc. To se stydím dodnes. A tak jsem tam šel kvůli holkám. Zamiloval jsem se do toho natolik, že jsem pak chodil do divadla furt,“ přiznal 51letý herec.
ČTĚTE TAKÉ: Zdrcená Sharon Stone. Herečka přišla o mladšího bratra, ve videu se rozplakala
„Máma mi zaplatila taneční, vzal jsem si oblek a šel jsem tam jednou. Místo toho jsem chodil do divadla. Byl jsem v něm třikrát týdně. Kámošům jsem říkal, že jdu do hospody, ale zamířil jsem do divadla. Nemohl jsem jim to říct, měli by mě za magora,“ vzpomínal na své první zkušenosti s divadlem Liška. Od té doby jich nasbíral mnoho. Přesto se stále potýká s nepříjemnostmi na jevišti.
„Jeden čas jsem se počůrával na jevišti. Uvědomil jsem si tu absurditu, že tam stojíme, říkáme si něco intimního a dole sedí lidi. Hraju si na někoho, kdo nejsem, a lidé jsou potichu. Víme, že tu jsou, ale děláme, že ne. Oni vědí, že to děláme jenom jako a je to divný stav. Měl jsem s Igorem Chmelou jeden dialog vepředu na forbíně a diváci byli jako řeka. A u jedné scény mi to přišlo tak směšné, že jsem si cvrknul,“ svěřil se moderátorovi Liška s tím, že se mu to stávalo pravidelně.
V trenkách nosil ručník
„Nosil jsem v trenkách ručník, protože mi bylo trapné, aby kostymérky cítily, že je oblečení vlhké. A když jsem ho měl, bylo to asi psychosomatické, protože jsem si nikdy necvrknul. A pak jsem ho vyndal a myslel si, že už je to dobré, zase jsem si cvrknul,“ překvapil Honzu Dědka svojí zpovědí Liška, který se tělesným vyprazdňováním zabývá i ve své další „profesi“.
Vyvinul sedátko na vyměšování v přírodě, takzvaného hajzlišáka, kterého si vozí na cesty. „Odmalička nesnáším kakání v přírodě jakoby na čubku. Pro někoho ten akt není důležitý, ale dám ruku do ohně, že pro 30 procent populace je. Potřebuju se dobře vyspat a dobře se vy…, abych mohl fungovat. Je primárně určený pro trenkaře, ale můžou ho používat i slipaři. Je i pro ženy. U kluků je jenom na kakání, pro ženy i na malou stranu. Už se ho prodalo asi 650. Teď jsme museli zase dovyrobit 100 kusů,“ pochlubil se Liška svými podnikatelskými úspěchy.
Celý rozhovor si můžeme poslechnout v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21:35 na Primě.
