Bendig o útoku na Slavících: Bojím se. Že jsme byli domluvení? Takovou blbost nemám zapotřebí

Jan Bendig má za sebou velmi trpkou zkušenost. Když před několika dny ve svém blýskavém stříbřitém obleku přicházel po červeném koberci na galavečer Českého slavíka, někdo z davu na něj zařval: „Cikáne!“ a na hlavu mu vysypal pytlík mouky. Zpěvák, v jehož hudbě se mísí moderní trendy s tradičními romskými rytmy, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, jak hodlá celý incident řešit.

Můžete popsat svýma očima, co se na červeném koberci přesně stalo?
Já to na rovinu doteď nechápu. Video z útoku si nechci pustit, protože je mi z toho špatně. Na tu akci jsem se připravoval dlouhé měsíce. Měl jsem neskutečnou radost z kostýmu, který mi připravila na míru návrhářka Debbie Brown. Přišel jsem na červený koberec. Měl jsem na sobě ještě diamantovou masku, kterou jsem po chvilce před novináři strhl, ale jeden z řetízků, který ji držel se nepřetrhl, tak jsem s ním bojoval. Pak se ji podařilo odendat a po chvilce se najednou objevil oblak bílého dýmu. Myslel jsem si prvně, že je to nějaký efekt v rámci červeného koberce nebo dým, který se pouští na akcích. Ale byla to mouka, což jsem zjistil až v šatně. Já jsem tam jen v stál v šoku, místo breku se mi chtělo ironicky smát, protože jsem v ten moment nechápal, co to má znamenat. Že je tohle vůbec možné na akci tohoto typu. Vlastně to nechápu doteď.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Po zpěváku Pavlu Horňákovi holky šílely. Za manželku si vzal svoji největší fanynku. Co dělá bývalá hvězda dnes?

Co vám v tu chvíli běželo hlavou, neměl jste chuť se sebrat a odejít pryč?
Šok. To jediné jsem cítil. Seběhlo se to tak strašně rychle, že jsem si uvědomil až v šatně, co se vlastně stalo. Můj manažer Lukáš mě z koberce urychleně odvedl do zákulisí, protože jsme nevěděli, kdo to udělal, proč a co to vlastně hodil, a zda se ještě nevrátí. Ochranka tam totiž vůbec nezareagovala. Ani po incidentu nepřiběhla do šatny, aby se zeptala, zda je všechno v pořádku. Tam selhala na plné čáře. Vše mi došlo až v šatně. V té jsem zjistil, že je to mouka. Nejraději bych z akce odjel okamžitě domů, ale čekalo mě ještě vystoupení v rámci slavnostního večera, a tak mi Monča Bagárová a Leoš Mareš dali spoustu pozitivní energie a podpory, která mi v ten moment moc pomohla.

Jan Bendig (30)
Zpěvák romské národnosti od svých dvanácti let žil tři roky se svou rodinou v anglickém Liverpoolu. Tam zvítězil v pěvecké soutěži Academy idol. Když se vrátil zpátky do Čech, na Mezinárodní konzervatoři v Praze studoval obor Populární zpěv. V roce 2010 se stal hostem vánočního koncertu Hany Zagorové v pražské Lucerně. V témže roce obdržel nominaci v kategorii Objev roku v hudební anketě Český Slavík. V roce 2012 učinil coming out a uvedl, že je gay. Kromě sólové pěvecké kariéry se příležitostně věnuje i herectví.

V médiích se ale také objevily zprávy, že se mělo jednat o předem připravenou akci, o které jste měl vědět, neboť osobu, co vás posypala moukou, údajně znáte. Co je na tom pravdy?
I já tyhle spekulace zaznamenal. A řeknu vám, že to není příjemné. Jste oběť a lidé z vás chtějí udělat viníka. Já bych nad tím mávnul rukou, protože takový je prostě internetový svět a dnešní doba, že hledá hned různé konspirace a teorie. Ale už jenom kvůli té velké vlně podpory od lidí je potřeba jednou provždy říct, že jsem nic nepřipravoval a myslím, že to ani nemám zapotřebí se takhle blbě zviditelnit. Mám vyprodané koncerty, měsíčně jich zvládnu i dvacet, milionová zhlédnutí u klipů, objevil jsem se na titulní straně magazínu Forbes, mám duety s Rytmusem, Lucií Bílou, vydal jsem knihu, plánuju koncert v O2 universum na 16. březen příštího roku. Opravdu takovou negativní reklamu nepotřebuju… Spekuloval by snad někdo, kdyby si na tom červeném koberci vybral místo mě třeba Marka Ztraceného nebo Dášu Havlovou? Ale jednu důležitou věc bych tu chtěl objasnit.

Povídejte…
Spousta lidí si myslí, že jsem se před útokem na útočníka podíval a dal mu znamení. Oni si lidi to video nepouští asi se zvukem. Jsou tam slyšet fotografové, jak nám říkají, jak máme pózovat. Jeden z nich mi řekne, ať se vyfotím i s Lukášem, a jelikož celou dobu stál za mnou a v tom kostýmu se fakt blbě hýbalo, otáčím se a hledám ho, kde je, abych hodil pózu. Na videu to je vidět, že ke mně přijde a pózujeme, a pak začne útok. Tyhle konspirace jsou fakt smutné a už teď mě mrzí, že to musím vysvětlovat takhle dopodrobna.

Útočník se nakonec sám přiznal, omluvil se s tím, že jeho počínání nemělo rasistický motiv, jen chtěl upozornit na nedostatečnou bezpečnost celé akce. Co na to říkáte?
Že udělal hloupou klukovinu. Nejenomže si podle mě celkem zbytečně zkomplikoval život, vlastně tím ani nic nedokázal. Určitě by ale pořadatel měl pro další ročníky zlepšit ostrahu už i na červeném koberci. S tím souhlasím.

Chtěl byste útočníkovi něco vzkázat?
My jsme spolu měli možnost v neděli mluvit po telefonu, kde se mi omluvil. Snažil se mi vše vysvětlit a já mu taky řekl svoje. Myslím, že je to pro něj velké ponaučení, co následovalo potom od lidí, a už podobnou věc snad neudělá. Je mi opravdu líto, že tohle udělal zrovna mně.

Je tím pro vás celá věc uzavřená, nebo zvažuje právní kroky?
Myslím, že ten kluk dostává od světa takovou čočku a hejty, že je to možná výchovnější než dělat právní kroky. Případ vyšetřuje Policie ČR, takže si počkám na její závěry. Co vím, tak se byl ten kluk po našem telefonátu udat na policii. Právní kroky zvažuji spíš u některých, kteří se snaží někdy až za hranou tvrdit, že jsem to zinscenoval já. To mě poškozuje i pracovně.

Setkal jste se v minulosti osobně s rasismem, například na škole v době dospívání?
Před lety mě napadla v pražském parku skupinka skinheadů. Venčil jsem svého psa, chytili mě pod krkem a dostal jsem od nich bezdůvodně pár ran pěstí. Tenhle moment ve mně zůstal doteď a občas se mi ten nepříjemný pocit a vzpomínka vrací. Když k tomu teď připočtu i tento útok a také útoky lidí, tak se bojím, co by mohlo přijít příště. Já se totiž snažím být vždycky slušný a pozitivně naladěný na lidi. Ptám se, proč musí být někteří lidé tak zlí?

Máte spoustu koncertů, vystupujete po celé republice, setkáváte se někdy s rasistickými urážkami i během nich?
Občas zazní nějaké urážlivé slovo na mou barvu pleti či orientaci z davu „velkých hrdinů“. Když na to zareaguji, tak radši utečou nebo dělají, že to není od nich. Ale jinak musím říct, že se setkávám s krásným přijetím lidí, kamkoliv přijedu.

Pojďme k příjemnějším věcem. Jak letos prožijete vánoční svátky?
Pracovně. Čeká mě v prosinci přesně 21 koncertů, takže budu furt někde cestovat. Ale já tu práci a setkávání s lidmi miluju. Je to nádherná práce a celkově pro mě byl tento rok nejúspěšnější v mém životě. Ale na Štědrý den zalezu doma pod deku a budu koukat jen na pohádky a užívat si vánoční pohodu.

Udržujete nějaké tradice?
I když mám vztah už deset let, tak na Vánoce jsem vždy s rodiči. Máme to tak hozené, že partner chce být se svou rodinou a já se svou. Protože děti by měly Vánoce trávit se svými rodiči. S partnerem si děláme vlastní Štědrý večer vždy až osmadvacátého.

Co vám pod stromečkem vždycky udělá radost?
Vlastnoručně vyrobené dárky. Protože takhle aspoň člověk vidí, že si s tím dotyčný dal práci a energii, než když koupí něco rychle v drogerii.

Jaké máte letos plány na silvestra?
Letos jsem se po dlouhé době rozhodl na silvestra vystupovat, takže pracovní. No, a pak snad bude i čas na nějaký ten přípitek a uzavřít tenhle moc fajn rok.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zpěvák Jan Bendig měl na škole psychické problémy

Tagy: