Amerického prezidenta Donalda Trumpa ve středu viditelně překvapilo burácení při přeletu amerického bombardéru B-1 při uvítacím ceremoniálu po příletu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Andrewsovu základnu u Washingtonu. Zatímco Trump sebou při přeletu viditelně škubl, čínský prezident se pouze podíval na nebe a neprojevoval emoce.
Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
Čínský prezident Si Ťin-pching měl podle tvrzení čínského disidenta během summitu BRICS v Indii prodělat vážnou mrtvici a následně podstoupit operaci v Pekingu. Peking ani Dillí ale jeho zdravotní potíže nepotvrdily a informace o hospitalizaci či léčbě nebyly nezávisle ověřeny. Indické ministerstvo zahraničí později zprávy o zdravotních indispozicích Si Ťin-pchinga označilo za falešné.
Ještě před několika lety Spojené státy a Čína soupeřily hlavně o to, kdo bude mít lepší čipy a výkonnější počítače. Nyní se ale stále více řeší, co se stane, pokud budou tyto technologie schopné samostatně provádět kybernetické útoky nebo pomáhat při vývoji nových zbraní. Zatím posledním varováním byl nedávný incident, kdy téměř 700 agentů společnosti OpenAI uniklo na internet a nabouralo systém firmy Hugging Face. Dosavadní soupeři se tak chystají možné hrozbě čelit společně, píší americká média. Odborník na AI Michal Kubíček ze Slezské univerzity řekl CNN Prima NEWS, že vztah USA a Číny má zásadní dopad i na Evropu, která je v některých oblastech na zahraničních technologiích už dnes závislá.
Nejnovější velký mezinárodní výzkum odhalil, že tradiční americká měkká síla utrpěla vážné trhliny, zatímco Čína sbírá body v klíčových regionech. Proč se od Ameriky odklánějí i její tradiční spojenci a jaké zbraně v tomto souboji využívá Peking?
Čínský vůdce Si Ťin-pching kdysi ruského prezidenta Vladimira Putina obdivoval, nyní ho ale má pod palcem, uvádí analýza webu The Wall Street Journal. Čtyři roky války a ekonomické izolace totiž dostaly ruského prezidenta do pozice, kdy je ve vztahu s Čínou stále častěji tím, kdo musí žádat o pomoc. Čína si v Rusku navíc postupně buduje vztahy, které nejsou závislé pouze na Putinovi a pokud se situace bude nadále vyvíjet stejným směrem, mohla by podle některých analytiků Čína přeměnit Rusko na zemi, která bude s Čínou velmi propojená a závislá na ni.
Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.
Nejméně 82 lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně, nezvěstných zůstává devět osob, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta jen o chvíli dříve informovala, že si páteční výbuch plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny vyžádal více než 50 obětí. Předchozí bilance činila osm mrtvých.
Ruský prezident Vladimir Putin by mohl invaze na Ukrajinu litovat, měl říct čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jejich setkání minulý týden v Pekingu. S informací přišel s odkazem na své zdroje deník Financial Times. Podle ruské agentury TASS, ale i ukrajinského webu United24, však Čína toto tvrzení označila za čirou fikci.
Když Donald Trump v minulém týdnu navštívil Čínu, většina světa čekala na rozuzlení v otázce války na Blízkém východě nebo nějakou velkou politickou dohodu. Jenže americká delegace letěla do Pekingu především za byznysem. Klíčové dohody se měly točit kolem letadel nebo AI čipů. Skončily ale na půl cesty, píše CNBC.
Americký prezident Donald Trump návštěvou Číny a diskusemi se svým protějškem Si Ťin-pchingem nic zásadního nezískal, píše CNN. Přesto může jejich setkání ovlivnit budoucí směřování americko-čínských vztahů, které zůstávají napjaté zejména kvůli obchodu, technologiím a hlavně – otázce Tchaj-wanu. Ta totiž zůstává pro Peking i Washington nejcitlivějším bodem celého vztahu a potenciálním zdrojem budoucí eskalace napětí mezi oběma velmocemi.
Čínský vůdce Si Ťin-pching účelově zmínil při setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Pekingu starořeckého historika Thúkydida. Píše o tom deník The Guardian. Mezi USA a Čínou dlouhodobě roste napětí a Si Ťin-pching vytáhl z dávné evropské minulosti tragický konflikt, aby obrátil pozornost na to, zda jsou obě mocnosti schopné překonat spory a navázat přátelské vztahy.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
