Si Ťin-pching

Zesnulý exministr zahraničí USA Henry Kissinger si za svůj život získal mnoho obdivovatelů, ale i kritiků. Zatímco jedni jej označují za brilantního diplomata a génia, druzí jej mají za válečného zločince. Někteří nyní dokonce smrt diplomata, který se dožil 100 let, oslavují.

Čínský prezident Si Ťin-pching vkročil po šesti letech na půdu Spojených států, aby se sešel s americkým prezidentem Joem Bidenem. Schůzka byla rychlá a konstruktivní, předcházely jí ale obrovské manévry v Kalifornii. Podle americké CNN státníci probrali nejen vzájemné vztahy, ale i otázky týkající se Izraele nebo Tchaj-wanu.

Americký prezident Joe Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovaly o tom ve čtvrtek agentura Reuters a stanice CNN. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Podle vyjádření šéfa Bílého domu na platformě X státníci v jednáních „učinili pokrok“.

Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zahájili svou schůzku v historickém sídle Filoli, asi 40 kilometrů jižně od San Franciska. Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Lídři si před vstupem do honosné vily podali ruce a podle televize CNN bylo přivítání vřelé, ačkoliv setkání přichází v době několika světových krizí. V úvodu jednání, kterého se na obou stranách účastní početné vládní delegace, zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu.

Už dva týdny se na veřejnosti neobjevil čínský ministr obrany Li Šang-fu, podle CNN ho možná potkal stejný osud jako někdejšího ministra zahraničí Čchin Kanga, kterého Peking odvolal v červenci a také se dlouho nikde neukázal. Mezitím proběhla škatulata i na nejvyšších pozicích čínské armády.

Jevgenij Prigožin musel podle některých expertů zemřít i kvůli Africe, na kterou si dělal až příliš velké nároky. Vladimir Putin s ní má vlastní plány. Hrozně moc ji potřebuje, což se projevilo i při nedávném summitu s africkými předáky v Petrohradě. Problém je, že na stejném kontinentu posiluje už roky svůj vliv i Čína. A když se zájmy těchto dvou velmocí na kontinentu zkříží, umírají vojáci i domorodci. Proč to došlo tak daleko? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje politický geograf a odborník na Afriku Bohumil Doboš.

Schůzka představitelů čtyř desítek zemí v saúdskoarabské Džiddě o mírovém plánu pro válku na Ukrajině ukázala rostoucí nesoulad mezi Čínou a Ruskem. Ve své analýze to uvádí americký Institut pro studium války (ISW). Podle deníku Financial Times byli zástupci Pekingu během jednání konstruktivní a snažili se ukázat, že Čína není jako Rusko. Moskva, jejíž představitelé – na rozdíl od Ukrajiny – nebyli pozváni, obvinila západní země, že se prý schůzkou v Džiddě snaží vytvořit „protiruskou koalici“.

V Jihočínském moři opět panuje bouřlivé období. Čína, která si v regionu nárokuje podstatné území, často provokuje okolní země v čele s Tchaj-wanem, který považuje za svoji součást. Naposledy se však pustila do Filipínců. Čínská pobřežní stráž totiž měla zablokovat vojenskou zásobovací loď Filipín a použít při tom i vodní dělo. Peking nyní čelí mezinárodní kritice za agresivní chování v oblasti.

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů USD (7,5 miliardy Kč). Oznámil to Bílý dům. Podrobnosti o povaze poskytnuté pomoci nebyly bezprostředně k dispozici, rozhodnutí ale pravděpodobně vyvolá rozhořčení v Číně, která považuje ostrov za součást svého území.

Vzpoura žoldnéřů z Vagnerovy skupiny proti vedení ruské armády sice netrvala déle než 24 hodin, přesto moskevskému režimu způsobila obrovské potíže. Ruský prezident Vladimir Putin navíc nyní působí jako slaboch, jehož moc zřejmě nebude tak velká, jak by ještě nedávno mnozí předpokládali. CNN v nové analýze popisuje, jak by víkendové tažení Jevgenije Prigožina mohlo ovlivnit strategické partnerství Ruska s Čínou.

Čína z války profituje, Rusko slábne a je více závislé na postavení Pekingu. Tedy, Moskva se proměňuje ve vazala Číny. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Prezidenta Ruska mimo jiné označil za „kmenového náčelníka“. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) upozornil, že možná „přihlížíme určité šachové partii“. Čína podle něj chce globálnímu jihu ukázat, jakou roli ve světe – jako případný mírový tvůrce – hraje.

Číně konflikt na Ukrajině v žádném případě nevadí, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog a odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Podle něj je Čína ráda, že Rusko dělá špinavou práci za ní. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák vedle toho připomněl, že Čína přišla s dvanáctibodovým mírovým plánem.