Šimpanzi vědí, které rostliny mají antibakteriální účinky Zdroj: profimedia a ČTK
Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity a popsal v odborném časopise. Vědci sledovali šimpanze, kteří vypadali zranění nebo nemocní, a zkoumali, jestli si sami ordinují léčivé rostliny.
Budou šimpanzi pomáhat lidem hledat nové léky?
Když si zraněné zvíře v lese našlo něco speciálního k jídlu, vědci odebrali vzorky dané rostliny a nechali je analyzovat. Ukázalo se, že většina testovaných rostlin má antibakteriální účinky. Vědci, kteří svá zjištění zveřejnili v odborném časopise PLOS One, si myslí, že by šimpanzi dokonce mohli pomoci při hledání nových léků. To dává smysl i proto, že šimpanzi jsou lidem nejbližší žijící příbuzní ze zvířecí říše. Sdílíme více než 95 % svých genetických informací.
„Nemůžeme všechno, co v těchto lesích roste, otestovat, jestli to nemá léčivé vlastnosti,“ řekla hlavní výzkumnice, doktorka Elodie Freymannová z Oxfordské univerzity. „Tak proč neotestovat rostliny, o kterých tuto informaci máme - tedy rostliny, které vyhledávají šimpanzi?“ dodala.
Sledování zraněných jedinců
Během posledních čtyř let strávila doktorka Freymannová celé měsíce sledováním dvou tlup divokých šimpanzů v ugandské rezervaci Budongo. Kromě toho, že hledali šimpanze vykazující známky bolesti v podobě kulhání či nezvyklého držení těla, také s kolegy sbírali vzorky trusu a moči, které testovali na choroby a infekce. Zvláštní pozornost věnovali případům, kdy zraněný nebo nemocný šimpanz vyhledal něco, čím se obvykle nekrmí - například kůru stromu nebo slupky z ovoce.
„Všechny tyto stopy jsme sledovali, abychom zjistili, které rostliny by mohly být léčivé,“ dodala doktorka Freymannová. Popsala jednoho konkrétního šimpanzího samce, který měl ošklivě zraněnou ruku. „Nepoužíval ji při chůzi, kulhal,“ řekla.
Zatímco zbytek tlupy seděl u jídla, zraněný šimpanz kulhal kolem a hledal kapradí. „Byl to jediný šimpanz, který tyto kapradiny vyhledával a jedl,“ uvedla Freymannová. Vědci kapradí nasbírali a analyzovali - jednalo se o rostlinu Christella parasitica, u které se ukázalo, že má silné protizánětlivé účinky.
Šimpanzi jsou lidem ze zvířecí říše nejblíže Zdroj: profimedia a ČTK
Šimpanzi jsou lidem ze zvířecí říše nejblíže Zdroj: profimedia a ČTK
Šimpanzi se vždy plně zotavili
Celkem vědci nasbírali 17 vzorků ze 13 různých druhů rostlin a poslali je k testování doktoru Fabienu Schultzovi z Univerzity aplikovaných věd v Neubrandenburgu v Německu. Testy zjistily, že téměř 90 procent extraktů potlačuje růst bakterií a třetina má přirozené protizánětlivé vlastnosti, což znamená, že mohou snižovat bolest a podporovat hojení.
Doktorka Freymannová s potěšením konstatovala, že všichni zranění a nemocní šimpanzi, kteří byli v rámci studie sledováni, se plně zotavili. „Ten, který jedl kapradiny, během několika následujících dní začal ruku opět používat,“ dodala.
„Samozřejmě nemůžeme stoprocentně prokázat, že některý z těchto případů byl přímým důsledkem konzumace těchto zdrojů,“ řekla doktorka Freymannová BBC News. „Upozorňuje to však na léčebné znalosti, které lze získat pozorováním jiných druhů ve volné přírodě, a podtrhuje naléhavou potřebu zachovat tyto 'lesní lékárny' pro budoucí generace,“ dodala.
Zajímavost na závěr: Sdílení jídla
Sdílení jídla v živočišné říši sice není nic až tak výjimečného, ale probíhá na různých úrovních. Například právě u zmíněných šimpanzů tam hraje velkou roli reciprocita. Mezi žádoucí pochutiny patří maso, med nebo vzácnější ovoce. V Mahale v Tanzanii alfa samci používají sdílení jídla jako koaliční strategii, nikdy se nedělí s potenciálními soupeři, jako jsou beta nebo mladší dospělí muži. Nicméně třeba v Taï na Pobřeží slonoviny dostávají lovci podíl masa, pokud se účastnili lovu, bez ohledu na totožnost. Samci také sdílejí jídlo se samicemi, buď proto, aby získali okamžitý přístup k ovolujícím samicím nebo, aby navázali či upevnili přidružený vztah, a tak zvýšili budoucí možnosti páření.
