Školačky hajlovaly v koncentračním táboře, fotily se u toho. Experty děsí nový trend
V památníku bývalého koncentračního tábora Ravensbrück, který leží zhruba 90 kilometrů od Berlína, došlo k šokujícímu incidentu. Tři školačky, které tam byly se třídou na exkurzi, začaly v krematoriu předvádět nacistický pozdrav a fotografovat se u toho. Podle odborníků se bohužel nejedná o ojedinělý incident.
Mezi lety 1939 a 1945 bylo v Ravensbrücku vězněno zhruba sto dvacet tisíc žen z celé Evropy. Mezi nimi například česká novinářka Milena Jesenská či lékařka Zdenka Nedvědová-Nejedlá. I přesto, že se jednalo především o pracovní tábor, od roku 1941 tu zároveň platil režim zvláštního zacházení umožňující záměrnou likvidaci zadržovaných žen. Jejich těla byla následně spalována v táborovém krematoriu.
ČTĚTE TAKÉ: Černá kronika SSSR. Voják se tvrdě pomstil za šikanu. Do Leningradu přijel vlak mrtvých
Dnes je toto místo nacistického teroru hojně navštěvovaným památníkem. Rok od roku však vedení instituce pozoruje rostoucí extremistické nálady – návštěvníci po sobě zanechávají antisemitská hesla a nápisy a někdy i napadají personál. „Počet incidentů v posledních letech výrazně vzrostl,“ zdůraznila pro deník Bild braniborská ministryně kultury Manja Schüleová (SPD) a dodala, že zatímco v roce 2022 se jednalo o 46 takových případů, v roce 2024 jich bylo už 211.
Hajlující školačky
„Posun doprava a rostoucí antisemitismus se projevují i u nás,“ poznamenal ředitel Nadace braniborských památníků Axel Drecoll.
Čtěte také
Jeden znepokojivý incident se odehrál před několika týdny. „Spolužáci nahlásili tři dívky, které v krematoriu ukazovaly nacistický pozdrav a nechaly se při tom fotografovat,“ uvedla vedoucí památníku Ravensbrück Andrea Genestová. Přestože se jedná o trestný čin, zůstal v tomto případě podle ní bez trestu. „Dívky byly mladší 13 let a nebyly ještě trestně odpovědné,“ vysvětlila.
Falešná videa situaci zhoršují
Odborníci jsou ale znepokojeni ještě dalším současným trendem. „Internet je totiž zaplavován údajně ‚autentickými snímky‘ z táborového života, které však byly vytvořeny pomocí umělé inteligence,“ upozornila Schüleová.
Videa zachycují například vězně hrajícího na housle nebo milence setkávající se u plotů. „Máme tady někoho, kdo si vymýšlí příběhy pro nějakou podivnou emocionální hru, která se odehrává na sociálních sítích,“ sdělil již dříve pro BBC mluvčí Památníku Osvětim v Polsku Pawel Sawicki.
Hlavním cílem tvůrců těchto falešných videí, které z velké části pocházejí z Asie, je finanční zisk. „Jeden účet s názvem Abdul Mughees, u kterého je uvedeno, že žije v Pákistánu, zveřejnil snímky obrazovky, na kterých tvrdil, že si vydělal 20 tisíc dolarů prostřednictvím monetizačních programů na sociálních sítích, včetně Mety,“ uvedla BBC.
Podle odborníků jde ale o nebezpečné překrucování historie a znevažování skutečných obětí, proti kterému jsou památníky bezmocné. „Nemůžeme monitorovat celý digitální prostor a zasahovat do něj,“ poznamenal Drecoll a apeloval na provozovatele. Podle něj jsou to totiž právě oni, kdo musí proti tomuto překrucování zakročit.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mrazivá zpověď generála Blaška. Pedofil mi zavraždil syna, hrál si na Boha. Selhal systém
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS.
