Maďarský premiér Viktor Orbán má důvod k obavám. Pro nadcházející parlamentní volby se proti němu sjednotila opozice. Zdroj: AP
Premiér a nestor maďarské politiky Viktor Orbán má důvod k obavám. Již před časem se proti němu sjednotily opoziční strany, které napřímo říkají, že ho chtějí odstavit od moci. Dlouholetý lídr maďarské politické scény tak čelí riziku konce své vlády. Parlamentní volby se odehrají již na jaře a podle průzkumů jsou rozdíly v preferencích velmi těsné. Opozice si již zvolila svého lídra, který by mohl Orbána na postu předsedy vlády vystřídat.
Orbán Maďarsko vedl poprvé během let 1998 až 2002. Od roku 2010 pak v čele země stojí nepřetržitě. Jeho strana Fidesz si na politické scéně vytvořila mimořádně dominantní postavení, kdy k vládě v zemi nikoho dalšího nepotřebovala. Podporu v posledních letech měla kolem 50 procent.
O takových preferencích si jednotlivé opoziční strany mohly nechat jen zdát. Touha zbavit se Orbána je ovšem donutila k podobnému kroku, jaký zvolily české opoziční strany. Ty se spojily do dvou koalic, aby porazily českého premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Jdou však ještě o krok dál. Hned šestice stran totiž vytvořila jedinou koalici nazvanou Sjednocená opozice. Rozpory jdou stranou, cílem je porazit Orbána.
Zastoupeny jsou v ní přitom strany napříč celým politickým spektrem. Jsou zde maďarští sociální demokraté, konzervativní a nacionalistický Jobbik, zelení progresivisté i liberální strany.
Orbána vyzve konzervativní otec sedmi dětí
Sjednocená opozice si již zvolila svoji hlavní tvář, která by v ideálním případě měla v čele Maďarska nahradit Viktora Orbána. Překvapivě nejde o žádného z lídrů koaličních stran, nýbrž o nezávislého starostu města Hódmezővásárhely Pétera Márkiho-Zaye.
V opozičních primárkách zvítězil i díky tomu, že je považován za symbol odporu proti Orbánovi. Do čela zmíněného města se totiž dostal v roce 2018 coby nezávislý kandidát, kdy porazil i zástupce premiérovy strany. A to v době, kdy se Fidesz těšil ohromné přízni voličů.
Péter Márki-Zay Zdroj: Profimedia.cz
Márki-Zay je jinak označován za konzervativce. Má sedm dětí, je katolíkem, několik let žil v Kanadě a USA a vyučoval na univerzitě v Segedínu.
Vzhledem ke svému zakořenění by se dalo očekávat, že by se pod jeho vedením maďarská politika například vůči LGBT komunitě příliš nezměnila, ale chyba lávky. Otevřeně hovoří o její podpoře a i když je katolického vyznání, tak nevidí problém ani ve stejnopohlavních svazcích.
Hlavní vyzyvatel Viktora Orbána současného premiéra kritizuje za přílišnou náklonost k Rusku a Číně. „Nadcházející volby budou o tom, jestli zůstaneme svobodní. Zda zůstaneme evropskou zemí, nebo se otočíme na východ,“ prohlásil mimo jiné Márki-Zay na říjnovém mítinku. Nyní navíc slibuje, že v případě vítězství nabídne Maďarům úpravy v ústavě, o které by případně rozhodli v referendu.
Těsné výsledky průzkumů
Maďarské parlamentní volby by se měly konat již na jaře příštího roku. V zemi platí smíšený volební systém. Z celkového počtu 199 mandátů se 106 zvolí v jednomandátových obvodech, kde zvítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Jde tedy o podobný formát jako u českých senátních voleb. Opoziční koaliční strany se rozhodly, že do jednotlivých obvodů pustí do klání jediného společného kandidáta. Zbylých 93 mandátů se přerozděluje poměrným způsobem podle hlasování pro celostátní kandidátní listiny stran.
V průzkumech se Orbánův Fidesz se Sjednocenou opozicí předhání o prvenství. Podpora vládnoucí strany se stejně jako v předešlých letech pohybuje mezi 40 až 50 procenty, ale opozičníci se díky společnému postupu pohybují na podobných hodnotách. Ve většině průzkumů v posledních dvou měsících získával mírnou převahu Fidesz.
