Prostřednictvím dotykových displejů se dnes v autech ovládá čím dál více funkcí včetně nastavování topení nebo vypínání systému stop/start. Zdroj: Škoda Auto
Zatímco dříve jste měli v autě pět důležitých tlačítek a stejný počet kontrolek, dnes aby člověk prošel školením pro stíhací piloty. I řada odborníků poukazuje na složité ovládání dotykových displejů a palubních systémů vůbec v moderních automobilech. Automobilky totiž stále více běžných palubních funkcí ukrývají hluboko do nepřehledných menu infotainmentu, jejichž ovládání odvádí pozornost od samotného řízení. Na poplach už volá i EU, která chce přísné testy ovládání dotykových displejů.
Automobilová technika se postupně vyvíjí, ať se už bavíme o pohonech, pasivní a aktivní bezpečnosti aut nebo o multimédiích a jejich ovládání. S příchodem a masivním nasazováním dotykových displejů však automobilky začaly do menu palubních systémů ovládaných displeji schovávat stále větší množství funkcí, které byly dosud ovládány samostatným fyzickými ovladači. A to je z hlediska ergonomie a bezpečnosti problém. Jak totiž ukazuje stále více odborných studií, odpoutávání pozornosti od situace v provozu při ovládání i těch nejbanálnějších funkcí pomocí dotykových displejů je tak vážné, že výrazně zvyšuje riziko kolizí. Co s tím? EU zvedá varovný prst.
Levnější řešení není bezpečnější
Důvod pro čím dál větší využívání ovládání čehokoliv v autě ve stylu chytrého mobilního telefonu je nasnadě – stojí to méně než klasická tlačítka s jejich ovládacími moduly a kilometry kabeláže. Studie dopravně analytické společnosti TRL už dříve odhalila, že i ovládání palubních funkcí přes Android Auto či Apple Car Play odvádí pozornost stejným, někdy dokonce horším způsobem, než prosté psaní SMS.
Bezpečnost na silnicích víc než kdy dřív souvisí s asistenčními systémy auta
Autonomní vozidla používají vyspělé technologie, mezi něž patří kamery a radarové senzory, k určování rizikových faktorů a významně snižují pravděpodobnost nehody. Výzkumníci však zjistili, že je zapotřebí speciální elektronické řízení bezpečnostních systémů, optimalizované pro podmínky autonomní jízdy. Při ní totiž existuje riziko střetu s protijedoucími vozidly, která přejedou přes středovou čáru, nebo kolize v důsledku nenadálého výskytu nebezpečí či překážky.
V některých případech se ztráta soustředění na řízení dokonce vyrovnala jízdě pod vlivem určitého množství alkoholu či omamných látek. „Výsledkem jsem nemile překvapen, výběr skladby na Spotify například zabral až 20 sekund. Vůbec přitom nemáme tušení, jakou výraznou měrou toto vše ovlivňuje bezpečnost v reálném světě,“ reagoval tehdy Neale Kinnear, který byl zodpovědný za realizaci dané studie.
Brusel se probral
Právě Kinnear inicioval úvahy testů, které by se tímto problémem zabývaly na podobné úrovni, jak to dělá řekněme Euro NCAP s nárazovými zkouškami nových aut. O zavedení podobných testovacích protokolů už uvažuje i samotná EU, momentálně se řeší legislativa, která by podobným zkouškám předcházela. Zdá se tak, že i dotykové ovládání bude brzy podléhat přesným regulacím, které by měly jeho míru zase vrátit na zdravější úroveň.
Kinnear však upozorňuje i na další problém, kterým je hlasové ovládání. I to totiž snižuje soustředění na jízdu ve větší míře, než si jeho tvůrci původně představovali. Odborníci z TRL upozorňují, že podstatou těchto problémů je však množství funkcí, které dávají automobilky řidičům k dispozici. Mnohé z nich jsou totiž spíše rozmarem určeným k vytažení peněz z kapes zákazníků než nezbytností potřebnou na bezpečné ovládání automobilu.
