Ve věku 82 let zemřel Jiří Menzel, jeden z nejúspěšnějších československých a českých filmařů a také držitel Oscara za film Ostře sledované vlaky. Jeho odchod značí definitivní konec nejsilnější generace našeho filmu, Menzel však po sobě zanechal bohaté dílo, jež je velmi úzce spjato s tuzemskou tradicí.
reklama
Česká nová vlna skončila. I tak lze nahlížet na smrt Jiřího Menzela, v podstatě posledního žijícího člena české větve československé nové vlny. S tímto nejslavnějším obdobím tuzemské kinematografie jsou spojena i jména Juraje Jakubiska a Dušana Hanáka, stále žijících slovenských tvůrců; jenže poté, co počátkem letošního roku zemřel Ivan Passer, zůstával Jiří Menzel v podstatě posledním novovlnným zástupcem českého původu.
Méně výrazné poslední roky
Působení Jiřího Menzela můžeme rozdělit do tří nejvýraznějších etap. Po sametové revoluci v roce 1989 natočil v zásadě jen čtyři celovečerní filmy, které se s příliš kladným ohlasem nesetkaly. Adaptace děl Václava Havla (Žebrácká opera, 1991) a Vladimira Vojnoviče (Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, 1993) byly jen odleskem dřívějších kvalit, podobně dopadl i poslední Menzelům návrat do známého hrabalovského prostředí díky komedii Obsluhoval jsem anglického krále (kterou si v našem archivu můžete zdarma přehrát).
Ta se v roce 2007 dostala do hlavní soutěže berlínského festivalu, čímž se až do loňského zařazení Nabarveného ptáčete mezi soutěžní výběr v Benátkách jednalo v podstatě o poslední festivalový úspěch českého filmu. Hudební komedie Donšajni z roku 2013 však naprosto propadla a definitivně stvrdila konec kariéry kdysi úspěšného tvůrce. Od té doby se Menzel nebál vstupovat do veřejných debat, nejvýrazněji snad v souvislosti s kontroverzní digitalizací československých klasik; jednalo se však leckdy o nepříliš šťastné příspěvky k vývoji naší filmové sféry.
Normalizační vrchol
Když se posuneme o krůček nazpět, zjistíme, že 70. a 80. léta ukázala Menzela jako tvůrce schopného nejen při práci s filmovým materiálem, nýbrž i při nezbytném politikaření. Poté, co v roce 1969 natočil geniální podobenství Skřivánci na niti, které kvůli kritickému pohledu na poměry 50. let okamžitě putovaly do trezoru, měl v počátcích normalizace zákaz natáčet. Vykoupil se však budovatelským dramatem Kdo hledá zlaté dno (na němž se mimochodem podílel i Zdeněk Svěrák) a od poloviny 70. let opět mohl svobodněji pracovat.
Vedle pozapomenuté komedie Báječní muži s klikou a západoněmeckého melouchu s podivným názvem Čokoládoví čmuchalové se Menzel profiloval jako odborník na adaptace Bohumila Hrabala – poetika zašlých časů, citlivý humor a rebelství v mezích, které komunistický režim povolil, vynesly filmům Postřižiny a Slavnosti sněženek bez přehánění kultovní status a hlášky z nich citujeme dodnes.
Rovněž spolupráce se zmíněným Zdeňkem Svěrákem na filmech Na samotě u lesa a Vesničko má středisková se zařadila do zlatého fondu a asi bychom v dějinách československého normalizačního filmu nenalezli tvůrce, kteří dokázali předkládat tak populární a zároveň nadčasová díla jako právě Menzel se svými spolupracovníky. V oblíbené české disciplíně figurkaření se mu dařilo zábavným způsobem nabízet roztomile pokřivené charaktery, na něž se běžný divák dokázal napojit – a díky nesporné Menzelově empatii s nimi následně i soucítit. Symbolicky pak Menzel uzavřel socialistické zřízení snímkem Konec starých časů podle románu Vladislava Vančury; paralely konce Rakouska-Uherska se skomírajícím socialismem nešlo přehlédnout.
Vtrhnutí na scénu nové vlny
Skočme však ještě o kousek zpátky – ocitneme se u Menzelových začátků v první polovině 60. let. Přímo v polovině dekády stvořil společně se svými spolužáky z FAMU povídkový cyklus Perličky na dně. Kromě toho, že společně s Janem Němcem, Evaldem Schormem, Věrou Chytilovou a Jaromilem Jirešem začal budovat svůj svébytný poetický styl, prokázal Menzel i velkou a dlouhotrvající lásku k hrabalovským literárním předlohám. Podle další z nich natočil svou celovečerní prvotinu, jež dokonce dosáhla až na zisk Oscara. Ostře sledované vlaky se pyšnily citlivým zobrazením problémů dospívání i tragikou válečného údělu a dodnes jim místo ve zlatém fondu upřít nelze.
První setkání s dalším literárním klasikem, Vladislavem Vančurou, dopadlo v Rozmarném létě rovněž skvěle a dodnes se jedná o jeden z nejpohodovějších tuzemských filmů. Ve zmíněných Skřiváncích na niti se Menzelovi podařilo něco zcela jiného a pro Václava Neckáře připravil poctivě tragickou roli v budovatelsky bezútěšných kulisách kladenských oceláren. Tímto snímkem také skončilo období, které sám považoval za nejsvobodnější a nejpříjemnější; nutno však uznat, že i normalizační šedí se mu dařilo kličkovat (relativně) s nadhledem a bez slevení z nastavené kvality. A to rozhodně nebyla samozřejmostí.
Nezapomenutelné dílo
Je fascinující, jak rychle se Menzelovi podařilo najít svůj styl, a ten dodržovat skoro celou kariéru. Nepouštěl se do výrazných formálních hrátek či snah o boření klasické narativní struktury jako řada jeho novovlnných kolegů. Namísto toho vsázel na skvělé herce, pečlivě a vypointovaně napsané dialogy, neprvoplánové převedení literárních předloh do filmové řeči a vytvoření věrné dobové atmosféry. Jeho dílo je tak napříč půlstoletím a několika režimy nezvykle kompaktní a (až na několik nezdarů ze závěru kariéry) na velmi vysoké úrovni.
Vedle filmové a divadelní režie se Menzel věnoval také herectví, leckdy ve filmech svých kolegů a kamarádů. Pár let byl dokonce členem Divadla Járy Cimrmana. Naposledy se před kamerou objevil v road movie Tlumočník z roku 2018, nedlouho před premiérou však začaly jeho výrazné zdravotní problémy. Až do konce života byl však zapojen do mezinárodních debat o filmu i kritických reflexích tohoto média, díky čemuž se pro řadu zahraničních odborníků stal jednou z největších ikon českého filmu – a kupříkladu v nekrologu britského deníku The Guardian je zmiňován jako jedna z nejvýraznějších kulturních sil, jejichž rozhodnutí o setrvání v Československu namísto možné emigrace hrálo roli při definitivním pádu dlouhodobě se rozpadajícího režimu.
Slavný kritik Jan Žalman ve své knize Umlčený film popisuje, že Bohumil Hrabal se svým přirozeným sklonem elegantně kombinovat osudovou tragiku s všední groteskností našel v Jiřím Menzelovi svůj dokonalý filmový protipól. Ať už se jednalo o Hrabala či Vančuru, Menzel z jejich díla dokázal abstrahovat jakousi švejkovskou esenci, na kterou tuzemský čtenář či divák vždy slyšel. Hořkosladské komedie, jež u nás dodnes s větším (převážně diváckým) i menším (především kritickým) úspěchem vznikají, dosáhly právě v dílech Jiřího Menzela svého vrcholu.
České tenistky se zlobí na program olympijských her v Tokiu. Nelíbí se jim, že mají zápasy rychle za sebou, pořadatelé prý program „strašně ženou“. Také kritizují, že nemají žádné výhody, i když jsou první nasazené.
Naměřené protilátky po prodělaném covidu se neuznávají jako alternativa k očkování, protože nejsou stanovené standardy. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl biochemik Zdeněk Hostomský. Právě po uznávání protilátek volal premiér Andrej Babiš (ANO). Řada odborníků před takovým postupem ale varuje. Podle nich není totiž jasné, jaká úroveň protilátek dokáže člověka účinně před nákazou ochránit.
Už týden si v Británii užívají prakticky úplného uvolnění koronavirových opatření, denní přírůstky přitom paradoxně stále klesají. A vědci tápou proč. V půlce července totiž považoval kdekdo britského premiéra Borise Johnsona za blázna kvůli tomu, že chtěl i přes zhoršující se situaci dopřát své zemi hluboký nádech. Zatím se mu to vyplácí.
Kajakářka Ricarda Funková získala na olympijských hrách 2021 v Tokiu první zlato pro Německo. Oplakala ho. A zároveň ho věnovala obyvatelům svého rodného města Ahrweiler, které minulý týden výrazně poničily povodně, a také svému bývalému trenérovi Stefanu Henzemu, jenž zahynul na minulé olympiádě v brazilském Riu de Janeiru.
Soudy podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nenesou odpovědnost za řízení státu v době pandemie. Uvedl to pro CNN Prima NEWS v úterý na návštěvě v Ústeckém kraji. Reagoval tak na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil vládní nařízení o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách. Babiš dále uvedl, že by se lidé měli řídit spíš svým rozumem než podle rozhodnutí soudů.
K nákupnímu šílenství někdy stačí opravdu málo. Naposledy se o tom přesvědčil trh s kryptoměnami. To když se na webu technologického gigantu Amazon objevil inzerát s nabídkou zajímavé práce. Bitcoin vystřelil o 15 procent.
Politicky neutrální Švýcarsko se během historie značně obrnilo proti potenciálním výpadům nepřátel. Pod celou zemí se rozkládá systém bunkrů a pevností, které mají široké využití i v dnešní době. Obdivovatele švýcarského obranného systému to táhne především do městečka Andermatt, které je celé obklopené horami a průsmyky.
Jak vypadá soukromí českých vrcholných politiků? Co si o jejich působení myslí rodina či blízké okolí? A v čem sami politici spatřují své přednosti a slabiny? To vše poodhaluje speciální letní seriál 360° Pavlíny Wolfové. Dalším hostem rozhovorového speciálu bude předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Pořad můžete sledovat od 21:20 na CNN Prima NEWS nebo zde v článku.
Aktuálně platné opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách není náležitě odůvodněné. Nejvyšší správní soud (NSS) ho proto zrušil. Zásah vstoupí v platnost za tři dny od právní moci rozsudku, ministerstvo tak má čas reagovat a odůvodnění doplnit. Podle NSS úřad dosud „systematicky ignoruje“ jeho rozhodnutí. Příště už by tak soud mohl rušit opatření hned, bez odkladu, který přiznal nyní. Verdikt je dostupný na úřední desce.
Když si nedávno norské plážové házenkářky oblékly místo bikin šortky, obletělo to celý svět. Hlavně kvůli tomu, že tím porušily stanovená pravidla a vyfasovaly pokutu. Proti tradicím se vzepřely teď na olympiádě v Tokiu také německé gymnastky. V rámci boje proti sexualizaci sportovkyň oblékly dlouhé legíny, nikoliv „uniformu“ v bikinovém stylu.
Největším úspěchem české výpravy je zatím postup Markéty Vondroušové do čtvrtfinále tenisového turnaje. Porazila světovou dvojku Naomi Ósakaovou. Ve čtyřhře tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková porazily Španělky a jsou ve čtvrtfinále. Karolína Plíšková s Markétou Vondroušovou prohrály s Brazilkami a nepostupují. Ani plavec Jan Micka z rozplavby na 800 metrů volný způsob do finále nepostoupil. Úspěch pro české plavání zapsala Barbora Seemanová, která vybojovala první olympijské finále od roku 2000.
Exploze chemičky v úterý otřásla průmyslovým parkem v západoněmeckém Leverkusenu. Kvůli výbuchu byla uzavřena frekventovaná dálnice A1, uvedla dopoledne na Twitteru policie. Příčina exploze zatím není známa, uvedla agentura DPA. Podle policie je na místě nejméně 16 raněných, z toho čtyři vážně. Čtyři osoby se navíc pohřešují. Potvrdila se i první oběť.
Česko stále bojuje s intenzivními dešti a bouřkami. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu před povodněmi. Po většinu týdne bude ale počasí polojasné. Ve čtvrtek na některých místech republiky teploty dosáhnou až 31 °C.
Na začátku července by Waldemar Matuška se svou manželkou Olgou oslavili 45. výročí svatby. Přestože už od zpěvákovy smrti uplynulo12 let, vdova na společně strávené roky stále s láskou vzpomíná. Jakou měli veselku? Jak se vypořádala se zástupem jeho ctitelek? A proč se rozhodli emigrovat do USA? To vše prozradila CNN Prima NEWS.
Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění COVID-19 přes deset milionů dávek vakcíny, k pondělnímu večeru jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 10 064 380. V zemi se začalo očkovat na konci loňského prosince, ukončené očkování mělo k pondělku přes 4,6 milionu lidí. V pondělí v Česku přibylo 206 potvrzených případů koronaviru, zhruba o desítku méně než předchozí pondělí. Počty nově nakažených klesají v mezitýdenním srovnání devět dní po sobě.
Jaromír Prokop, poslední neodsouzený člen takzvaného Berdychova gangu, se v úterý u soudu přiznal k účasti na čtyřech loupežích, které mu klade za vinu obžaloba. Odmítl ale tvrzení, že přepadení vymyslel a organizoval, jak dříve v jeho nepřítomnosti uvedli spolupachatelé včetně Davida Berdycha. Zdůraznil také, že při loupežích nikdy nepoužil fyzické násilí. Prokop se před trestním řízením řadu let skrýval, policie ho loni dopadla v USA.
Komik, kterého nejvíce proslavilo dokonalé imitování Charlieho Chaplina nebo slepice, trpí Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Bez pomoci už není schopen pohybu a je upoután na lůžko. S okolím se poslední dva roky dorozumíval pouze mrknutím oka. Nyní už ale nevnímá vůbec. Za 14 dní oslaví slavný mim 85. narozeniny.
