Kauza pedofila z Liberce? Jeden z nejhorších případů. Snad se změní zákony, doufá kriminalista
Výběr redakce
Vrchní soud napsal definitivní tečku za kauzou Děti ráje železnice. Sexuální agresor Jan Richter z Liberce si u pražského vrchního soudu vyslechl pravomocný rozsudek – ve vězení má za znásilnění sedmi dětí strávit patnáct let. Pro zkušeného kriminalistu Martina Müllera je to uzavření jednoho z nejhorších případů kariéry.
„Jsme za ten verdikt rádi. Patnáct let je nejvyšší trest, který zatím v mravnostní kauze padl. Doufám, že se z toho společnost poučí a příliš benevolentní zákony se změní, aby se něco takového nemohlo opakovat,“ říká vyšetřovatel, který se, jak přiznává, musel často velmi ovládat, aby si při kontaktu s obviněným udržel profesionální odstup.
ČTĚTE TAKÉ: Predátor Richter se odvolal, soud mu trest ještě zpřísnil: Další roky vězení a zvýšená ostraha
Jan Richter byl už v minulosti dvakrát souzen kvůli znásilnění dítěte. Pokaždé si počínal velmi brutálně. Vy jste byl tehdy u obou těch případů, změnil se Richter od té doby?
Nezměnil. I v těch přechozích spisech popíral, že by něco spáchal, snažil se své činy bagatelizovat a házet vinu na své oběti. Že ho svedla, že to chtěla. I teď v jednom z těch skutků, které jsme zaznamenali, tvrdil, že ho ty děti zneužily.
To byla ta situace, kdy si malá holčička ve školkovém věku podle jeho tvrzení sama zavedla jeho penis do konečníku, když spal, a pak se u toho údajně fotografovala?
Ano.
Jak těžké je v tu chvíli ovládnout se, chovat se jako profesionál?
Přiznám se, že chvílemi to bylo s velkým sebezapřením. Je to složitá situace pro všechny. Máme děti, někteří i vnoučata, hlavou vám běží, co by, kdyby...
Jana Richtera jste zadrželi 1. dubna 2022, den poté, co se na policii dostavila maminka jedné ze znásilněných holčiček. To bylo hodně rychlé, tušili jste už tehdy, že obětí bude víc?
Ano. Už když jsme prováděli domovní prohlídku, nalezli jsme velký objem dětské pornografie – v mobilu, v počítači, na discích. Figurovaly v tom především děti od batolat až po mladší školní věk. Už při zběžném prohlédnutí bylo jasné, že na některých videozáznamech je přímo Jan Richter.
Co on na to?
On vždy přiznal jen to, co musel. Pokaždé, když jsme rozšířili obvinění o další skutek, tak si nás vyslechl a vyjádřil se k tomu. Nic víc ale nepřiznal. Pokaždé, když jsme se ho napřímo ptali, jestli jsou ještě nějaké další oběti, tvrdil, že ne.
Určitě jste zjišťovali, zda o znásilňování dětí nevěděl někdo další, především z řad jeho blízkých. Nikoho jste ale neobvinili.
Jsme přesvědčení, že o znásilněních nikdo další nevěděl. Část jeho blízkých ani netušila, že byl už za sexuální násilí na dětech v minulosti trestaný. Pravdu znali jeho rodiče a babička, jeho žena ale nevěděla nic. Richter všem lhal. Pobyt ve vězení manželce vysvětloval tím, že tam údajně pracoval. Léky na snížení sexuálního apetitu, které časem přestal brát, své ženě prezentoval jak prášky, které jim umožní lépe počít dítě. Manželka nám nakonec pomohla, když našla ještě další mobily Jana Richtera a vydala nám je. Ještě před tím se ale do nich podívala a našla tam opět dětskou pornografii.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Predátor Richter se odvolal, soud mu trest ještě zpřísnil: Další roky vězení a zvýšená ostraha
Jan Richter se k některým obětem dostal přes spolek s poněkud obskurním názvem Děti ráje železnice. Nabízel dětské tábory, kroužky, s manželkou hlídali děti, a to dokonce i přes noc. Soudce krajského soudu při odůvodňování rozsudku upozornil na naivitu nebo možná lehkomyslnost lidí, kteří své děti Richterovi svěřovali. Souhlasíte s tím?
Jednoznačně. Bylo to opravdu zarážející. Představte si, že najdete na internetu nějakou aktivitu pro děti. Vezměte dítě, odvezete ho do Liberce, odevzdáte ho na nádraží nějakému člověku, který se k vám hlásí jako pořadatel a bez nějakého dalšího prověřování jedete domů. Z mého pohledu naprosto nepochopitelné. Je možné, že já i moji kolegové jsme už dost paranoidní a nedůvěřiví, ale stejně si myslím, že průměrný rodič si ověří, komu dítě svěřuje, a nespoléhá se jen na informace z internetu. My jsme mimochodem přišli na to, že některé pozitivní reference si psal Jan Richter sám.
Co asi nikomu nejde na rozum, je to, že si člověk dvakrát trestaný za znásilnění dítěte mohl založit zcela jednoduše spolek a pracovat s dětmi. Pokud vím, vy jste se okamžitě snažili o to, aby se zákony změnily. Jak se to povedlo?
Ano, okamžitě jsme informovali policejní prezidium. Vím, že se to poměrně rychle dostalo až na legislativní radu vlády, teď ale žádné nové informace nemám. Je to rok a čtvrt a mám pocit, že to trochu usnulo.
Ministerstvo spravedlnosti informovalo o tom, že chystá vznik registru pachatelů sexuálních zločinů na dětech. Jasnou podobu to ale zatím nemá. Jak byste si to představoval vy?
Já bych byl pro vznik registru, kde by si každý, kdo chce pracovat s dětmi, musel požádat o potvrzení, že v něm není. Těžko si představit, že by u nás vznikl veřejný registr, jako je to třeba v Británii, kde člověk na pár kliknutí zjistí, že jeho soused je trestaný pedofil. Něco se ale změnit musí.
Jan Richter má ve vězení strávit patnáct let. Po odpykání trestu má jít do ochranné ústavní léčby. Tam už si pak může žádat o přesun do ambulantní léčby, stejně to udělal i při předchozím odsouzení. Budete se i po těch letech zajímat, co s ním je?
Já už asi ne, budu tou dobou v důchodu. Ale kolegové, kteří jsou mladší, to určitě sledovat budou. Máme snahu si tyto spisy hlídat.
Je krajským reportérem pro Liberecký kraj a autorem článků on-line redakce CNN Prima NEWS.
