Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami. Vědci zjistili, že nenarozeným dětem se při kontaktu s chutí kapusty kadeřavé v děloze zkřiví obličej do plačtivého výrazu. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na studii, podle které je u dětí výraz podobný zamračení dvakrát pravděpodobnější, pokud ucítí kadeřávek, než když ochutnají mrkev.
Předchozí studie naznačovaly, že potravinové preference lidí mohou začínat již před narozením a může je ovlivnit i strava matky. Nový výzkum je ale podle jeho autorů první, který se zaměřil přímo na reakce dosud nenarozených dětí na různé chutě.
Autoři studie v odborném časopise Psychological Science uvedli, že v plodové vodě jsou přítomny vůně, které pochází z matčiny stravy. Chuťové pohárky jsou schopny detekovat chemické látky související s chutí od 14. týdne těhotenství a molekuly pachů lze vnímat od 24. týdne těhotenství.
Aby tým vědců zjistil, zda plod rozlišuje specifické chutě, zkoumal ultrazvukové snímky téměř 70 těhotných žen ve věku 18 až 40 let ze severovýchodní Anglie, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna skupina měla 20 minut před ultrazvukovým vyšetřením sníst kapsli s práškovou kapustou a druhá skupina měla užít kapsli s práškovou mrkví. Všechny ženy byly požádány, aby hodinu před snímkováním nejedly nic jiného.
Autoři výzkumu rovněž zkoumali snímky 30 žen z archivu, kterým nebyly podány žádné kapsle. Tým poté provedl analýzu celé řady různých pohybů obličeje plodů, včetně kombinací, které připomínaly smích nebo pláč, snímek po snímku. Celkem vědci prozkoumali 180 snímků 99 plodů, které byly naskenovány buď ve 32. týdnu těhotenství, 36. týdnu, nebo v obou.
Autoři studie mimo jiné zjistili, že plody měly výraz podobný pláči přibližně dvakrát častěji, když matka konzumovala kapsli kapusty ve srovnání s kapslí mrkve nebo bez kapsle. Když však matka snědla mrkvovou kapsli, nenarozené děti se dvakrát častěji „usmívaly“ než v případě, když spolkla kapustovou nebo žádnou kapsli.
Spoluautor studie Benoist Schaal z Centra pro chuť a potravní chování na Burgundské univerzitě řekl, že jasnost výsledků byla překvapivá. „(Znamenají), že matka ještě nedojedla, a plod již ví nebo je schopen vnímat, co pozřela,“ řekl.
Jeho kolegyně Beyza Üstünová dodala, že její tým se nyní snaží prozkoumat reakce dětí na různé chutě po narození. „Doufáme, že uvidíme méně negativních reakcí, pokud byly vystaveny kapustě prenatálně,“ řekla.
Podle vědců by studie také mohla nabídnout užitečný způsob, jak mluvit s těhotnými ženami o tom, co jedí. „Z jiných výzkumů (víme), že pokud má matka pestrou stravu, jako je zelenina, ovoce atd., děti jsou mnohem méně vybíravé,“ uvedla Nadja Reisslandová, která se na studii podílela.
