reklama

Invaze v srpnu 1968 byla ospravedlňována zvacím dopisem. Tady je jeho text i historie

Velitel sovětského obrněného transportéru BRDM-1 projíždějícího Prahou v prvních dnech okupace (na lafetě je vidět kulomet SGMB)
Foto: František Dostál

Okupace Československa Sovětským svazem, která odstartovala 21. srpna 1968, se později obhajovala tzv. zvacím dopisem. Pětice československých komunistů ho adresovala přímo nejvyššímu představiteli SSSR Leonidu Iljiči Brežněvovi. Samotný dopis ale dlouhou dobu nebyl k nalezení, v archivu se našel až na začátku 90. let – s poznámkou, aby se bez souhlasu sovětského vůdce neotvíral.

reklama

Československo ve středu Evropy i zájmů

Geografická poloha předurčuje Československo k údělu jakési třecí plochy mezi Východem a Západem, jejichž vztahy se vyostřily po 2. světové válce. Následně došlo k polarizaci světa na demokratickou a totalitární část. Československo se po únoru 1948 zařadilo do druhé kolonky, v 60. letech ale začalo uvolňování směrem k demokratizaci společnosti, pro které se vžil název Pražské jaro.

K tématu

Přímo v KSČ tak vedle sebe v té době existovala dvě navzájem znesvářená křídla – konzervativní komunisté a reformátoři, kteří se snažili o postupné uvolňování. To ale tvrdé jádro straníků značně znepokojovalo. Měli proto sepsat tzv. zvací dopis, který se k tehdejšímu vůdci SSSR Leonidu Brežněvovi dostal v bratislavském hotelu Sorea. Dne 3. srpna 1968 mu byl předán poté, co se Sovětům nepovedlo přesvědčit československé partnery k bližší spolupráci se Sovětským svazem.

Necelý měsíc před invazí vojsk Varšavské smlouvy se Brežněv pokusil tehdejšího tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka, který se stal symbolem Pražského jara, ve slovenském městečku Čierna nad Tisou přesvědčit, aby reformní proces v Československu zastavil. Brežněvova přítomnost ukazuje na to, jak velkou důležitost Sověti jednání přikládali. Dubček se ale umluvit nenechal a následky jsou obecně známé – srpnová okupace a 23 let trvající pobyt sovětských vojsk na našem území.

Určité spekulace a časové souslednosti naznačují, že příprava invaze nebyla tak spontánní „internacionální pomocí“, jak se snažila tehdejší nomenklatura veřejnost přesvědčit.

Dlouhá desetiletí se také spekulovalo, zdali v pozadí byla opravdu prosba o pomoc, jak režim prezentoval, tedy zdali někdo z československých politiků skutečně požádal Moskvu o zásah. Důkazy o tzv. zvacím dopisu či dopisech (později se ukázalo, že byly dva – Antonín Kapek měl napsat jeden soukromý) totiž dlouho chyběly.

Bez souhlasu neotvírat

Dopis byl nalezen až 15. července 1992 v archivu prezidenta SSSR. Rukou Konstantina Černěnka, který se v roce 1984 stal generálním tajemníkem SSSR (funkce na úrovni prezidenta země – pozn. red.), byla na dopise připsána poznámka „Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. Konstantin Černěnko“.

K tématu

Pravost podpisů na zvacím dopise, jehož text je uvedený níže, byla potvrzena grafologickým rozborem a zkoumáním, které proběhlo v Moskvě, neboť Rusové odmítli vydat, či byť jen zapůjčit, originál do Prahy. Samotné odeslání dopisu bylo vlastizrádným jednáním nejen podle současných, ale s největší pravděpodobností i podle tehdejších zákonů. Přesto za něj nebyl nikdo z pětice podepsaných odsouzen.

Dopis nalezený v archivu nese datum 25. září 1968, což je nejspíše datum založení do složky. Invaze samotná proběhla 21. srpna 1968 a její příprava zabrala poměrně velký čas. Bylo totiž nutno potají koordinovat akce vojsk několika zemí sdružených do Varšavské smlouvy, aby obsadila území Československa, které bylo také jedním z členů. Utajení bylo velmi úspěšné, neboť západní země byly rychlým vývojem zcela zaskočeny. Významný člen Ústředního výboru KSČ a jeden z autorů zvacího dopisu Vasil Biľak, který od začátku vystupoval proti reformistům ve straně, ve své knize vzpomínek přiznává, že o připravované invazi věděl.

Jak zakroutit krkem

Další z tehdejších čelných představitelů KSČ Antonín Kapek, který pod dopis také připojil svůj podpis, v pražské Lucerně v roce 1970 vysvětloval čin takto: „Dvacet let existence buržoazní československé republiky bylo velkou školou naší strany jak po vzoru ruských bolševiků zakroutit naší buržoazii krkem. Buržoazie se však jen proto, aby se utiskovaný lid nestal pánem hodnot, které svýma rukama vytvořil, raději nakonec zaprodala hitlerovskému fašismu. A byl to zase, jak nám známo, jedině Sovětský svaz, sovětský lid, který byl odhodlán v duchu Leninova odkazu nám v nejtěžší chvíli pomoci, a také po celou dobu fašistické okupace pomáhal… Za této situace vyplývající z internacionálního přístupu bratrských socialistických zemí v čele se Sovětským svazem s cílem zachránit pro náš lid socialistické vymoženosti, o která po celá desetiletí s velkým úsilím bojoval a pro které přinášel těžké oběti, byl vstup spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy bezpodmínečně nutným zásahem.“

Projev zazněl při příležitosti Měsíce československo-sovětského přátelství a měl obhájit stranickou linii a vpád vojsk Varšavské smlouvy. Věta o „zakroucení krkem“ byla připomínkou výroku Klementa Gottwalda z roku 1948, který použil tatáž slova.

Nikdo z autorů zvacího dopisu už nežije. Antonín Kapek si po revoluci v roce 1989 vzal život. Alois Indra byl v únoru 1990 vyloučen z KSČ a v srpnu téhož roku zemřel. Drahomír Kolder zemřel v roce 1972 a při vzpomínce během zasedání Federálního shromáždění bylo konstatováno, že „v krizovém období let 1968 a 1969 se významně podílel na porážce pravicových sil“ a posmrtně mu byl udělen Řád republiky. Oldřich Švestka působil ve vrcholných politických orgánech až do své smrti v roce 1983 a Vasil Biľak zemřel roku 2014 ve věku 96 let.

Posuďte sami

V 80. letech minulého století měly pracovní kolektivy odsoudit text Charty 77, aniž by ji četly. Aby se nedělo něco podobného a každý si mohl na zvací dopis udělat vlastní názor, zveřejňujeme jeho doslovné znění.

Vážený Leonide Iljiči,

s vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s následujícím prohlášením. Náš v podstatě zdravý polednový demokratický proces, náprava chyb a nedostatků minulosti i celkové politické řízení společnosti se vymykají postupně ústřednímu výboru strany z rukou. Tisk, rozhlas a televize, které jsou prakticky v rukou pravicových sil, ovlivnily veřejné mínění natolik, že se do politického života naší země začínají nyní bez odporu veřejnosti zapojovat živly nepřátelské strany. Rozněcují vlnu nacionalismu a šovinismu a vyvolávají antikomunistickou a protisovětskou psychózu.

Náš kolektiv – vedení strany – se dopustil řady chyb. Nedokázali jsme správně obhájit a realizovat marxisticko-leninské normy stranického života, především principy demokratického centralismu. Vedení strany už není dále schopno úspěšně se hájit před útoky proti socialismu, není s to organizovat proti pravicovým silám ani ideologický, ani politický odpor. Sama existence socialismu v naší zemi je ohrožena. Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat.

V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce.

Uvědomujeme si, že pro KSSS a SSSR by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl snadný. Proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V případě, že by však naše síly a prostředky byly vyčerpány nebo nepřinesly pozitivní výsledky, považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo Vám v ruštině.

Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil Biľak

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Slovensko

Čaputová: Čelíme strachu, na který nemáme manuál. Mou úlohou je posilovat naději lidí

Čaputová: Čelíme strachu, na který nemáme manuál. Mou úlohou je posilovat naději lidí

Situace v Česku je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové velmi vážná a Slovensko se z toho podle ní musí poučit. Občané čelí emoci strachu a je to stav, na který není manuál. Prohlásila to ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS v rozhovoru, který s ní vedla Terezie Tománková. Sama osobně vládu podporuje v nařízeních směřujících k omezení pohybu osob, naopak má výhrady k celoplošnému testování, na které se Slovensko připravuje. Vyjádřila se i k odvolání českého ministra zdravotnictví Romana Prymuly, považuje to za logický důsledek jeho chování.

reklama
Nápor nakažených nepolevuje ani o svátku, do večera přibylo přes 8000 případů
Zeman vyznamenal Prymulu či Rychetského. In memorian se dočkají i Gott s generálem Píkou
Začíná platit zákaz nočního vycházení: Jak se nové opatření dotkne bezdomovců?
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Začala platit dosud nejtvrdší opatření. Výjimku mají pejskaři. Kdo další?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Požár v Praze prakticky zničil vzácný dřevěný kostel sv. Michala. Zbyly jen ohořelé trosky
V Praze proběhly na několika místech demonstrace. Policie musela řešit konflikty
Další články
reklama
reklama