Poslanec ANO a člen zdravotního výboru Julius Špičák Zdroj: CNN Prima NEWS
Český právní řád v současnosti neumožňuje, aby zaměstnanci dostali vyhazov, pokud odmítnou očkování. Tvrdí to Julius Špičák, poslanec za hnutí ANO a místopředseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví. Z právního hlediska vnímá podobné praktiky jako brutální. „Co se týče povinného očkování, to se bez úpravy zákona neobejde,“ dodal v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Čím dál více nejen amerických firem podmiňuje návrat do svých kanceláří očkováním proti nemoci COVID-19. Ve výčtu nechybí ani technologičtí velikáni jako Facebook či Google, kteří svá opatření zdůvodňují šířením delta varianty koronaviru. Podobný krok nedávno oznámil i Netflix – ten bude po amerických hercích a členech filmových štábů, kteří pracují v jejich blízkosti, vyžadovat očkování proti covidu.
Prodělání nemoci chrání méně než očkování, varuje expert. Protilátky jsou k diskuzi
Naočkovat se musí celý svět, aby nevznikal prostor pro vytváření nových mutací. Zatímco v Evropě nebo Spojených státech proočkovanost stoupá, byť různě rychle, například v jihovýchodní Asii nebo Africe téměř neexistuje. Ve vysílání CNN Prima NEWS o tom hovořil ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch. Druhým tématem bylo také diskutabilní uznávání protilátek. Podle Hajdúcha není jisté zda, popřípadě jaké druhy protilátek by se měly případně uznávat.
Některé společnosti budou neočkované zaměstnance trestat neplaceným volnem, jiné jim hrozí přímo vyhazovem z práce. K takovému scénáři ale podle poslance Špičáka v ČR dojít nemůže, alespoň ne legálně.
„Jsou to praktiky, kterých se obávám, a je třeba je sladit s právním řádem. Ten současný ale něco podobného neumožňuje – pokud by k tomu došlo, bude tu spousta soudních doher,“ přiblížil svůj postoj na CNN Prima NEWS.
„Jsou to praktiky z našeho právního pohledu brutální a rozhodně je v současné době není možné v Česku uplatňovat. Jak ale vidíme, v okolních zemích se diskutuje o povinné vakcinaci určitých profesních skupin. To je tam skutečně na stole, ale v tuto chvíli nelze určit, jestli i u nás k takovému kroku přistoupíme, či nikoliv, byť se premiér (Andrej Babiš za ANO) vyjádřil celkem jednoznačně,“ dodal s upozorněním, že se veškerý postup bude odvíjet od epidemiologické situace.
Opatření pro školy budou nejspíše regionální
Pokud by k povinnému očkování přeci jen došlo, nejspíše by se to podle něj týkalo zdravotníků a sociálních pracovníků. Na plošnou vakcinaci obyvatelstva by bylo třeba zásahu do legislativy.
„Je to tak ožehavé téma, že se bez zákonné normy neobejdeme,“ doplnil Špičák v pořadu K věci. Při nízké mortalitě ale podle něj na povinnou vakcinaci nedojde na rozdíl od třetích dávek, které už byly zavedeny v Izraeli. „Nepochybně k tomu dospějeme,“ konstatoval během rozhovoru.
Poslanecké výbory již dříve také požádaly ministerstva zdravotnictví a školství, aby představila strategii pro návrat dětí do škol. Vzdělávací instituce dosud obdržely jen nepříliš konkrétní manuály, to by se ale mělo brzy změnit.
Poslanec ANO Julius Špičák Zdroj: CNN Prima NEWS
Poslanec ANO Julius Špičák Zdroj: CNN Prima NEWS
„Dostal jsem zprávu od ministra školství (Roberta Plagy za ANO), že strategie bude prezentována 16. srpna, tedy v pondělí po zasedání vlády. Myslím, že směřujeme k regionalitě, nikoliv tedy k paušálním uzávěrkám. Bude se zohledňovat regionální epidemiologická situace,“ sdělil Špičák na CNN Prima NEWS.
Ačkoliv nejsou známy podrobnosti chystaných opatření pro školy, uznává, že velký problém může nastat u dětí, které rodiče nebudou chtít očkovat, testovat ani po nich chtít respirátory či roušky ve školách.
„To je opravdu svízelná otázka. Chce to velkou přesvědčovací a pozitivní kampaň, aby se podíl těchto netestovaných dětí minimalizoval. Chce to velkou vstřícnost na obou stranách,“ okomentoval poslanec.
