Prodělání nemoci chrání méně než očkování, varuje expert. Protilátky jsou k diskuzi

Hujdúch nezpochybňuje existenci imunity po prodělání nemoci, je podle něj ale zapotřebí pořádně vyřešit, jak vysokou hladinu protilátek a na jak dlouho bude možné uznat.

„Postinfekční imunita sice poskytuje ochranu proti nemoci, nevíme ale na jak dlouho. Musíme prodiskutovat jaké typy protilátek, v jakém množství a na jak dlouhou dobu máme uznávat,“ vysvetlil. „Vakcína je namířená pouze proti spike proteinu. To je to nejklidovější místo. V tuhle chvíli nevíme, jakou úlohu budou mít jiné protilátky. Není to jednoznačné,“ doplnil odborný pohled.

Přítomnost protilátek by však podle Hajdúcha jednoznačně neměla být důvodem k tomu se vůbec neočkovat. Lidé po prodělání covidu podle něj nemají v souvislosti s očkováním žádné výraznější problémy.

„V klinických studiích (očkování) byli také jedinci, kteří nemoc prodělali a měli protilátky. Nezdá se, že by v této podskupině byly ty vedlejší účinky častější. Přítomnost protilátek není kontraindikací vůči očkování. Očkování pořád chrání asi dvakrát lépe než prodělání onemocnění,“ vysvětlil výhody.

Česko se pak musí zejména připravit na případnou podzimní vlnu. „Teď v létě má virus sezoně danou nižší infekčnost, takže uvidíme v čase. Většina indikací ukazuje, že lidé, kteří mají protilátky, jsou celkem slušně chránění proti nemoci, ale hladina protilátek klesá. Očkování je v tomto směru relativní sázka na jistotu,“ míní.

„Obecně si myslím, že je nesmírně důležité, aby se proočkoval celý svět, aby se snížil viru evoluční prostor, aby nemohly vznikat různé mutace,“ doplnil.

Na tento fakt poukazují i světoví experti a apelují na rozvinuté státy, aby před debatou o případné třetí dávce, která by měla imunitu vůči viru ještě více posílit, zvážili darování většího množství vakcín do rozvojových zemí. Právě tam totiž mohou vznikat nebezpečné mutace.