Tomáš Král má důvěru výkonného výboru hokejového svazu. Zdroj: Profimedia.cz
Po zjištění Deníku Sport, že nejvyšší muž českého hokeje Tomáš Král spolupracoval za minulého režimu s vojenskou kontrarozvědkou StB, se řešilo, jak to bude s jeho budoucím působením na vrcholu pyramidy. Sám odmítal okamžitou rezignaci a ve středu bylo na programu tajné hlasování výkonného výboru svazu. Ten prezidenta podržel a Král zůstane na výsostné pozici do června příštího roku, kdy sám skončí.
Král nechal deset členů výboru hlasovat o svém setrvání v čele svazu poté, co deník Sport před týdnem informoval o jeho minulosti. „Jeden člen byl pro, aby Tomáš Král ve funkci skončil, devět bylo proti,“ řekl na tiskové konferenci Miroslav Faměra, který byl přizvaný na jednání jako nezávislý právní expert.
Mimo členy výkonného výboru se jednání zúčastnila i Jana Obermajerová, generální ředitelka společnosti BPA, která je marketingovým partnerem extraligy i českého hokeje. Informovala členy výboru o postoji partnerů, kteří vyjádřili Královi jednoznačnou podporu, aby ve funkci zůstal.
57letý právník, který je v čele hokejového svazu od roku 2008, na pondělní tiskové konferenci přiznal, že s kontrarozvědkou během vojenské služby spolupracoval. Rezignovat kvůli tomu ale odmítl, nesypal si popel na hlavu. Teď každopádně vzkázal, že ve funkci skončí na hodnoticí konferenci v červnu příštího roku.
„Jako voják jsem byl u vojenské kontrarozvědky a nijak se tím netajím, není to ani věc neznámá, ale StB a vojenská kontrarozvědka jsou dvě velmi odlišné věci,“ bránil se v pondělí Král.
Vojenská kontrarozvědka přitom měla na starosti vše, co se týkalo armády a civilních subjektů, které s armádou spolupracovaly. Působila ve všech armádních zařízeních a vojenských útvarech a její příslušníci, tzv. kontráši, se účastnili každodenního života armády. Původně jako samostatná složka armády, od roku 1952 už ale jako součást StB, jejíž činnost podléhala pokynům ministra vnitra.
Král v pondělí mimo jiné uvedl, že nadřízeného, o němž měl podávat informace, o svěřeném úkolu informoval, a podotkl, že 80 procent věcí uvedených ve spise je nepravdivých. Například podle historika a vědeckého pracovníka Petra Blažka to ale není možné.
