Na dvoře máme srnku, vůbec se nebojí, asi je ochočená a někomu utekla. Typický telefonát do záchranné stanice pro zvířata na přelomu února a března. Zkušení pracovníci záchranných stanic už vědí, co se děje. „Ta zvířata nikomu neutekla, jsou otrávená řepkou, kterou spásají na polích,“ vysvětluje Ivana Hancvenclová z liberecké záchranné stanice Archa.
Řepka ozimá je pro vysokou zvěř lákavým zdrojem potravy, touto dobou je to to „nejzelenější“ na polích a je jí hodně. Bohužel je pro srnky nebo jeleny ve větším množství vysoce toxická. „Její listy obsahují látky, které jako jed působí na jejich nervový a trávicí systém. Zvířata jsou otupělá, zmatená, často oslepnou a selhávají jim játra a ledviny,“ popisuje Hancvenclová ze záchranné stanice Archa.
V posledním týdnu v Liberci přijali takové srny dvě, jedna brzy uhynula, druhou smutný osud pravděpodobně čeká. „Snažíme se je zachránit, dáváme jim infuze, vitamíny, ale zatím se nám to u žádné bohužel nepovedlo. Někdy vidíme hned, že nemá ani smysl zvíře někam převážet. Když je zcela bezvládné, nezbývá než zavolat myslivce, aby jeho utrpení zkrátil,“ říká záchranářka zvířat.
Mnoho lidí volá do záchranných stanic i s tím, že se bojí, že se dostali do kontaktu se srnkou nakaženou vzteklinou, právě proto, že otrávená zvířata jsou zcela bez zábran. „My jim vysvětlujeme, že je to krajně nepravděpodobné, vzteklina se v Česku u srnky prokázala naposledy před mnoha lety. To, že takové zvíře k člověku přijde a nechá se pohladit, je způsobené právě tou otupělostí a slepotou, která otravu provází,“ objasňuje Hancvenclová.
Zmatená otrávená zvířata jsou nebezpečná zejména pro řidiče. Tím, že se nebojí, zůstanou klidně stát třeba i uprostřed silnice. Jaké procento sražených zvířat v období na přelomu února a března jde na vrub právě otravy řepkou, ale nikdo neeviduje.
První případy otrav vysoké zvěře řepkou se začaly objevovat před zhruba třiceti lety. Tehdy se v Česku začala pěstovat nová odrůda řepky - dvounulka. „Původní odrůdy řepky srnky tolik nelákaly, byly pro ně hořké, dvounulka je sladší a oni toho tím pádem spásají mnohem víc. Bohužel ty listy obsahují kyseliny, které jim škodí,“ vysvětluje Milan Teplý z liberecké Agrární komory. Podle něj je prakticky nemožné v tuto dobu vysoké zvěři zamezit, aby na řepku chodila.
Podle Teplého rozlohy polí osetých řepkou v poslední době klesly až o čtvrtinu, pro mnoho zemědělců je ale z ekonomického hlediska stále důležitou komoditou.