Propuštění Vocáska z vězení? Je nebezpečný. Dá si dvě piva a může vraždit znova, varuje Štoček
Jako vyšetřovatel měl zkušenosti s mnoha chladnokrevnými vrahy české historie. Do vězení díky bývalému detektivovi oddělení vražd Janu Štočkovi putoval Ivan Roubal nebo orličtí vrazi. A ohledně možného propuštění několikanásobného vraha Zdeňka Vocáska má jasný názor. „Když zabil jednou, zabil podruhé, proč by nezabil i potřetí?“ říká Štoček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jaký máte názor na možné propuštění Zdeňka Vocáska, který v roce 1987 zabil dva lidi a o tři roky dříve se o pokusil o vraždu, kterou poškozený přežil?
Co na to mám říct? Samozřejmě, že s tím nesouhlasím. Jestliže někdo dostane doživotí, tak to má být do konce života. On měl původně dostat trest smrti. Já si to pamatuju, nebyl to můj případ, ale trochu jsem u toho byl. Pamatuju si tu vraždu z Prahy 2, kde zabil slepého veksláka Quida Franka. Vidím to, jako by to bylo včera. Pamatuji si Vocáska, když ho zadržovali. Žádný beránek to rozhodně nebyl. Dnes člověk žasne, že plno takových jako on se pak dalo na víru. Je z něho najednou svatý muž a chce domů. Já se mu nedivím, ale musí si uvědomit, že v minulosti něco provedl.
ČTĚTE TAKÉ: Nejdéle vězněný Čech míří na svobodu. Vocáska propustil soud po 38 letech za mřížemi
Jak na vás Vocásek naživo působil?
Bezcitně. Když vše pak přiznával, mluvil o tom dost s klidem, jako by pro něj byla smrt člověka běžná věc. „Jo, toho jsem zabil a toho taky…“ On to tedy žádný génius nebyl a mluvil o tom bez emocí. „No tak si něco odsedím.“ Ale mám úplně před očima, když se seznamoval se spisem v jedné kanceláři. Vždy, když končí vyšetřování, tak má pachatel právo si celý spis přečíst, mít připomínky a návrhy na doplnění. A přesně ho vidím, jak to začal číst a dostal hysterák, když viděl, co všechno tam na něj je. Začal nepříčetně řvát, že za tohle dostane trest smrti. Dost hlasitě v té kanceláři bouřil, jako by mu to tam snad dal někdo schválně a neuvědomoval si, co provedl. Ale on to všechno udělal. Jednal při těch vraždách vždy impulzivně. Nebylo to tak, že by to promýšlel dopředu.
Myslíte, že je pro společnost dál nebezpečný?
Tihle lidé jsou vždycky nebezpeční. Nikdy nevíte, co se mu urodí v hlavě za plán. Když zabil jednou, zabil podruhé, proč by nezabil i potřetí? Dnes je mu přes šedesát a je vlastně docela zachovalý. Takže já s jeho propuštěním nesouhlasím, myslím si, že je to pro lidi pořád riziko.
Čtěte také
Vím, že vy nejste odpůrcem trestu smrti. Co pro vás znamenalo, když pachatel skončil na popravišti?
Znamenalo to, že společnost bude před tímto člověkem uchráněna. Podívejte, vždy se jinak může stát to, že třeba uteče, anebo kvůli nějaké chybě bude předčasně propuštěn… Takhle bylo jisté, že už se mezi lidi nedostane. Ono to zní drsně, ale představte si, že nějaký takový psychopat vám zabije někoho z rodiny. Nemluvě o vraždách dětí. Podle mého názoru je třeba takové pachatele, u nichž není žádných pochyb o tom, co provedli, eliminovat.
Co říkáte na to, že se Zdeněk Vocásek přejmenoval na Navrátila?
Jsem proti změně jmen u takových lidí. Vím ze zkušeností, že v nich nic dobrého není a nebude. Jemu podobní se často přejmenovávají a – jak už jsem říkal – dávají se na víru. Najednou jsou všichni věřící. To ale neodpovídá té skutečnosti, jak jsem je poznal já. Proto těm změnám nevěřím. Myslím, že je to pouze účelové.
Takže kdyby záleželo na vás, Vocásek se na svobodu nedostane, že?
Ne, v žádném případě. Nevím, jestli ho tam převychovali natolik, že je z něj najednou svatý muž… Ale moc na to nevěřím, takže by bylo pro společnost lepší, aby seděl dál. Ale oni ho pustí. Znalec, který dělal posudek o jeho propuštění, je asi nějaký „lidumil“, ale pořád je to jen jeho subjektivní názor. Kdyby Vocásek odcházel z vězení jako stařec, dejme tomu, ale jemu je 64 let, takže bude pořád při síle. A jak jsem tehdy poznal jeho impulzivní reakce, tak by stačilo, aby si dal v hospodě dvě piva, někdo se na něj špatně podíval nebo něco řekl a další vraždu nelze vyloučit.
Mimochodem pro člověka, který byl tak dlouho ve vězení, nebude návrat do běžného života určitě snadný…
To ano. Pamatuju si jednoho, kterého jsme sledovali od Valdic do jeho prvního kontaktu. A ten vylezl jen po deseti letech. Půl hodiny tam přecházel silnici. Bál se přejít. Viděl v dálce auto a radši zůstal stát. Čekal, až nepojede vůbec nic. To však bylo hned poté, co opustil bránu věznice po deseti letech. Ale představte si Vocáska po skoro čtyřiceti. Ten umí akorát jíst lžicí. Nicméně on se rozhodně brzy oklepe a přizpůsobí.
Čtěte také
Je novinářem od roku 2015. Osm let psal primárně pro deník iSport.cz převážně o bojových sportech. Byl přitom i přispěvatelem časopisů Reflex, ForMen či Esquire, v nichž publikoval zejména interview. Moderuje podcast Fight Cast One.
