V Praze už lze některé prvky smart city konceptu využívat. Například Portál Pražana. Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirová krize bude mít zřejmě v mnoha oblastech pozitivní vliv na uspíšení digitalizace. V době zavedení karantény se musely statisíce lidí doslova ze dne na den přepnout ze standardního pracovního prostředí do on-line módu. A jak se zdá, spousta firem zjistila, že fungovat na dálku lze stejně dobře jako v osobním kontaktu. Jen si to vyžaduje nižší náklady. Bude se u firemního sektoru inspirovat také veřejná správa? Uspíší pandemie koronaviru rozvoj konceptu smart city?
Ještě před sto lety žil ve městě jen každý pátý obyvatel zeměkoule. Dnes už je to každý druhý a do poloviny tohoto století bude městská populace představovat tři čtvrtiny všech obyvatel naší planety. Proces urbanizace se tak oproti současnému stavu ještě více urychlí. Kvůli tomu se budou zvyšovat nároky nejen na dopravní a energetickou infrastrukturu, ale také na hospodaření s vodou nebo odpady.
Aby se ekonomika měst nezhroutila, bude nutné přicházet se stále efektivnějšími řešeními všech těchto palčivých otázek. Jednou z cest (ne-li jedinou) je rozvoj konceptu smart city, tedy fungování měst na digitálních základech. Pokud byl v České republice tento princip uplatňován spíše sporadicky, koronavirová krize ukázala, že jde o jednu z oblastí, kam se vyplatí masivně investovat (nejen) veřejné prostředky.
Snazší komunikace s úřady
Podle náměstka pražského primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti Petra Hlubučka (STAN) zkušenost s koronavirovou epidemií snahu o rozvoj chytrých řešení ve městech určitě zintenzivní. „Zejména těch řešení, která umožní zrychlení bezkontaktního styku s úřady, systematičtější nastavení úřadů a využití on-line komunikace s občany, ale i sdílení informací mez úřady samotnými, například formou cloudových řešení,“ řekl CNN Prima NEWS zastupitel. Za tímto účelem pražský magistrát loni v létě spustil Portál Pražana, jehož cílem je právě zmíněnou formu komunikace nastolit.
Podle Bohuslava Čížka, ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR zkušenosti posledních měsíců jasně ukázaly, jak je digitalizace důležitá a potřebná. „Veřejná správa, firmy i občané nyní budou ještě intenzivněji začleňovat chytré technologie do každodenního života. V tom vidíme velkou příležitost, jak urychlit i využívání chytrých řešení ve městech od komunikace s občany, bezpečnostních a zdravotních opatření, přes odpadové hospodářství až po další služby,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Vyřizování agendy pomocí nástrojů elektronické komunikace je jistě jedním z vítaných prvků smart city (nebo spíše smart e-government), který má potenciál přinést nezanedbatelné úspory nejen samotným úřadům, ale i daňovým poplatníkům, zejména pak podnikatelům. Podle aktuální studie Světové banky a poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) trávily loni české firmy papírováním v průměru 413 hodin ročně. Oproti předchozímu roku jde sice o zkrácení o více než 140 hodin, přesto se Česká republika nachází až na 120. místě celosvětového žebříčku a v porovnání si o dokonce o tři příčky pohoršila.
Peníze až v první řadě
Koncept smart city má ale mnohem širší záběr než pouhé zjednodušení a zefektivnění výměny informací mezi občany, podniky a veřejnou správou. „Obrovský potenciál vidím v dopravě. Není to ovšem jen o tom, že se dozvíte, kde je volné parkovací místo nebo kdy přesně odjíždí váš autobus. Nejdůležitější je rozvoj komplexních inteligentních dopravních systémů, kdy se všechny informace z dopravy vyhodnocují on-line a pomáhají tak řídit plynulost provozu a zvyšovat kapacitu dopravy. Na základě sběru dat se dá také efektivně plánovat výstavba silnic a železnic,“ řekl CNN Prima NEWS Bohuslav Čížek. Podle Čížka se už v chytré dopravě blýská na časy, neboť některé prvky už jsou zavedeny do praxe. „Přednosti na křižovatkách pro hromadnou dopravu, inteligentní světelná signalizace a podobně,“ vyjmenovává.
„Chytrých řešení se nabízí daleko více. Velké úspory, jimiž by měl být rozvoj smart cities motivován zejména, lze realizovat například inteligentním řešením veřejného osvětlení nebo například instalací bezpečnostních snímačů na vodovodním řadu k zamezení únikům pitné vody,“ řekl CNN Prima NEWS Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu. Podle Rejzka však koronavirová krize nebude mít na rozvoj tohoto konceptu žádný znatelný dopad. „Možná posune vůli některých zástupců obcí se smart city více zabývat. Problém rozvoje chytrých měst ale vidím spíše v nedostatku financí, který nutně nastane s následnými obtížemi ekonomiky,“ dodal.
S tím v zásadě souhlasí také Hlubuček. Podle něho je ale pes zakopán na úrovni státu. „Stát nemá jasnou strategii, která by stanovila priority a zajistila financování například formou evropských dotačních programů. Z pozice starosty městské části vnímám absenci podpory státu v oblasti využívání nejmodernějších technologií na úrovní samospráv,“ řekl Hlubuček, který je zároveň starostou pražských Lysolají. Bohuslav Čížek pak jako jednu z brzd rozvoje smart cities zmiňuje nekoncepčnost jak na úrovni státu, tak některých samospráv. „Je potřeba si uvědomit, že jedna chytrá lavička či odpadkový koš nedělají chytré město,“ uvedl.
Půjde to i bez 5G sítí?
Naopak šanci na zásadní urychlení rozvoje chytrých měst lze spatřovat v přechodu na sítě páté generace (5G), které umožní nejen chytrá řešení, ale i řešení inteligentní, kdy například při organizaci dopravy ve městě bude systém schopný průběžná data vyhodnocovat a efektivně dopravu směrovat městem. „Rozvoj 5G sítí by také rozhodně podpořil konkurenceschopnost Prahy jako města pro byznys a zlepšil její pozici v konkurenci evropských metropolí,“ řekl Petr Hlubuček.
Rovněž Bohuslav Čížek považuje kvalitní infrastrukturu za základ pro jakoukoli činnost v oblasti smart řešení. „Sítě nové generace přinesou obrovské možnosti a zrychlení procesů. Pro rozvoj smart cities jsou stejně důležité jako pro rozvoj průmyslových řešení,“ uvedl. Podle Pavla Koška, ředitele komunikace společnosti Huawei, jsou 5G sítě příležitostí, která přinese technologickou a ekonomickou přidanou hodnotu i náskok. „Evropa by v tomto měla šlápnout na plyn a Česká republika by se měla přidat,“ uvedl Košek pro CNN Prima NEWS.
Jenže, jak se zdá, Česká republika se 5G sítí (alespoň co se celoplošného pokrytí týče) nedočká. Společnost O2 před pár dny oznámila, že první ostrý provoz 5G sítí spustí v červenci v Praze a Kolíně. Zdůraznila, že nejde o žádné testování, nýbrž o plnohodnotnou veřejnou síť, která bude zákazníkům k dispozici. V dalších městech by měl probíhat zkušební provoz. Podle Jakuba Rejzka ale rozvoj smart cities budováním 5G sítí není podmíněn. „Z pohledu smart řešení zase tak velké změny nepřináší. 5G sítě přispějí k rychlejšímu rozvoji smart cities především tím, že bude poněkud jednodušší jednotlivé systémy navrhovat a uvádět do provozu díky odstranění limitů pro počet současně připojených zařízení,“ vysvětlil. Jinými slovy – vysoký počet aktivně připojených zařízení v jednom místě nebude zpomalovat přenos dat, jako tomu můžeme být svědky nyní na akcích s vysokou návštěvností.
