Stát doplatí také alimenty do výše téměř 3 000 korun. (Ilustrační snímek) Zdroj: ČTK
Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát, který je bude po dlužnících vymáhat. Ve středu to schválil Senát. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3 000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla že náhradní výživné se týká odhadem 24 000 nezaopatřených dětí. Přesnější počet by měla přinést evidence, s níž zákon počítá. Částka byla podle ministryně zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2 500 až 2 900 korunami měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1 000 korun, uvedla Maláčová.
Za neplatiče alimentů bude zřejmě poskytovat výživné stát. Bude ho vymáhat zpětně
Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v pátek schválila 81 hlasy z 99 přítomných poslanců vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až 3 000 korun měsíčně nejvýše dva roky. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu korun ročně.
Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič-samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O státní alimenty by žádal krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do 3 000 korun. Úřady práce by podle ministryně kvůli nové agendě měly posílit zhruba o 150 lidí.
Maláčová připustila, že zákon o náhradním výživném neřeší nízkou vymahatelnost dlužného výživného. Změnit to chce další právní úpravou v rámci novely občanského zákoníku, kterou se zabývá Sněmovna. Ve hře je kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.
Schválení zákona označila Maláčová za „nejlepší vánoční dárek“. který kdy dostala a který dostaly i nezaopatřené děti, o něž se jeden z jejich rodičů nechtěl postarat. Podle ministryně je to morální povinnost státu. Advokát a senátor Václav Láska (Senátor 21) označil neplatiče výživného za „idioty“. Podle něj by měl zákon postihnout ty, kteří platit nechtějí, a vyřizují si tak účty s matkou či otcem dítěte.
Peníze nám chybí. Jsme za socky, krize to ještě zhoršila, říká samoživitelka
„Šetříme na úkor celé rodiny.“ Tak začíná vyprávění samoživitelky Pavly P., která už šest let nedostává od bývalého partnera soudem stanovené alimenty. Koronavirová krize jí celou situaci ještě ztížila. „Jsme v podstatě za socky,“ přiznává.
Příjemce náhradního výživného má každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Případné přeplatky by bylo nutné vrátit. Dvouletá lhůta výplaty náhradního výživného byla podle ministryně zvolena jako zkušební.
Úřady by mohly náhradní výživné vyplácet od poloviny příštího roku. Ročně by vyplatily na náhradním výživném 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina této sumy vzhledem k tomu, že řada neplatičů je bez příjmů. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.
