Stát odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude to, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent. Další úlevu pro firmy postižené opatřeními kvůli epidemii koronaviru přináší zákon, který v pátek podepsal prezident Miloš Zeman.
Norma bude znamenat dopad na státní rozpočet ve výši 13,5 miliardy korun a bude se týkat 88 procent firem, řekla ve Sněmovně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Uvedla, že firmy nad 50 zaměstnanců mohou využívat program Antivirus B, a to i za zaměstnance, kteří pracují jen čtyři dny v týdnu.
Nemusí se žádat
Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle Maláčové bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51 700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12 700 korunám.
Nárok na odpuštění pojistného bude mít zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusejí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.
Změna lhůty
Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39 000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29 000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.
Sněmovna v předloze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašování změn následující pracovní den, jak to prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí, považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.