Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Stát zřejmě odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent.
Dnes to schválila Sněmovna v rámci úlev pro firmy postižené opatřeními kvůli epidemii koronaviru. Odmítla návrhy Senátu, aby se odpuštění týkalo firem až do 150 zaměstnanců a malých lékáren do 25 zaměstnanců. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Návrhy Senátu odmítla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by senátní verze znamenala neúměrný zásah do příjmů státu ve výši 25,5 miliardy korun. Přijatá vládní verze oproti tomu znamená dopad ve výši 13,5 miliardy korun a bude se týkat 88 procent firem, uvedla ministryně.
Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle Maláčové bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51 700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12 700 korunám.
Nárok na odpuštění pojistného bude mít zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233 000. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusejí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.
Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39 000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29 000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.
Sněmovna v předloze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den, jak to prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí, považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.
