Tisíce lidí prchají před krokodýly. Stoupající keňské jezero přivedlo predátory až ke dveřím
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Keňa bojuje s rekordně stoupající hladinou jezer
Voda vytlačuje lidi a přivádí na prahy jejich domů krokodýly
Zatímco se Evropa potýká s vysychajícími řekami, potoky, přehradami a rybníky, na východě Afriky v Keni řeší zcela opačný problém. Voda ve zdejších jezerech od roku 2010 bez ustání stoupá a ohrožuje desetitisíce domácností. Kritického bodu letos v létě dosáhla situace u jezera Baringo, kde s sebou voda stále blíže k lidským obydlím přináší i fatální hrozbu v podobě krokodýlů a hrochů.
Vědci i zdejší obyvatelé už řadu let pozorují, že v jezerech spadajících do oblasti Velké příkopové propadliny neustále přibývá voda. Aktuálně hladiny dosahují úrovní, jakých tady za posledních 50 let nepamatují, a mizí pod nimi stále více bývalých lidských obydlí. Tisíce lidí jsou tak nuceny prchat, neboť voda s sebou na jejich zápraží přináší rovněž zdejší nejobávanější predátory – krokodýly a hrochy –, jejichž útoky na lidi rapidně rostou.
ČTĚTE TAKÉ: Letošní vlna veder? Nic moc, míní vědci. Vysvětlili, proč rok 2027 bude zřejmě daleko horší
Jezero za 16 let zvětšilo svou plochu o 70 procent
Jasný obraz zdejšího vývoje představuje jezero Baringo, nacházející se přibližně 200 kilometrů na severozápad od Nairobi. Jak informuje francouzská televize France 24, analýza satelitních dat provedená agenturou AFP ukazuje, že plocha jezera od roku 2010 vzrostla o 70 procent, z původních 138 na současných 234 kilometrů čtverečních. Sousední jezero Bogoria se za stejnou dobu rozrostlo o 21 procent (z 34 na 41 kilometrů čtverečních). Pod vodou za tu dobu zmizely farmy, školy i turistická letoviska, desítky tisíc lidí musely utéci ze svých domovů a změnu již není možné ignorovat.
„Zhruba od roku 2009 nebo 2010 už hladina vody ani jednou neklesla. A asi v roce 2014 nám došlo, že se jezero kompletně mění,“ popsal pro portál Africanews Jackson Komen, ředitel Keňské služby pro ochranu divoké přírody (KWS) pro chráněnou oblast jezera Baringo. Nejenže rostoucí hladina vody v jezeře pohlcuje stále další lidská obydlí i infrastrukturu, ale přináší s sebou také stále vyšší riziko útoku krokodýlů či hrochů.
Čtěte také
„Není to proto, že by krokodýlů bylo více, ale proto, že se jezero rozšířilo do blízkosti lidských obydlí,“ vysvětlil Komen. „Dochází tady rovněž k útokům hrochů, protože při expanzi jezera zmizel pobřežní ekosystém, kde měli dříve své pastviny,“ dodal. Zatímco lidé žijící u pobřeží musejí neustále posouvat oplocení svých pozemků, jak se kvůli blížící vodě zmenšují, některé zdejší instituce včetně dívčí internátní školy na ostrově Kokwa uprostřed jezera Baringo si musely kvůli ochraně před predátory najmout hlídače. A mnozí počítají poslední týdny či měsíce do chvíle, kdy je voda donutí odejít úplně.
Naprosto devastující byl růst hladiny také pro zdejší turistický ruch. „Přišli jsme o 80 procent našich komunitních přírodních rezervací,“ vyčíslil Komen. Hned několik prázdninových rezortů okolo jezera již skončilo pod hladinou, další na zdejších ostrovech musely být rovněž opuštěny. Definitivně zmizely také známé horké gejzíry či významná část zdejší proslulé obří populace plameňáků. Hodnota 80 procent dle šéfa místního odboru pro zvládání katastrof Michaela Baimenta odpovídá také poklesu ročních příjmů z cestovního ruchu, které z dřívějších asi 21 milionů korun poklesly na současných přibližně 4,2 milionu korun.
Hydrologická skládanka příčin
Vědci růst hladiny jezer připisují zejména extrémním srážkám a změně klimatu. Odpověď na otázku, co přesně rapidní růst vody v jezerech způsobuje, však není vůbec snadná. „Jezera reagují na několik aspektů, které působí současně. A deště jsou jen jedním z dílků v mnohem větší hydrologické skládance,“ vysvětlil pro RFI profesor Simon Onywere z Kenyatta University, který jezera Velké příkopové propadliny studuje přes dekádu a mapuje rozsah zdejších záplav.
Čtěte také
Část problému podle něj leží daleko za hranicemi jezer a souvisí s jejich přítoky. „Povodí se v posledních dekádách dramaticky změnila. Po vykácení lesů zůstává půda odhalená a do jezer se dostává víc sedimentu, který snižuje jejich záchytnou kapacitu,“ říká Moses Macharia, předseda organizace Friends of Nairobi National Park. Do toho všeho má navíc promlouvat změna klimatu a stále častější extrémní období dešťů.
Keňský meteorologický úřad nyní navíc varuje, že se v tomto roce s 80procentní pravděpodobností objeví deště související s jevem El Niño, které by měly vyvrcholit v období od října do prosince, což vyvolává obavy, že hladina vody ještě více stoupne. Stoupající hladiny jezer Baringo a Bogoria mimo jiné snižují jejich vzájemnou vzdálenost, která je aktuálně odhadována jen na asi 10 kilometrů, což představuje další obrovské riziko. Zatímco Baringo je sladkovodní a poskytuje esenciální pitnou i zavlažovací vodu, stejně jako základ zdejšího rybářského průmyslu, Bogoria je naplněná alkalickou vodou se zásaditým pH.
„Pokud se voda z obou jezer smíchá, zdejší ryby, krokodýli a hroši dost možná tuto změnu nepřežijí. Mohlo by tak dojít k ekologické katastrofě, se kterou si nedokážeme nijak poradit,“ varuje Komen. „Změny, k nimž by tady v důsledku mohlo dojít, jsou nepředstavitelné. Není jisté, zda by tady posléze vůbec ještě mohli žít lidé,“ dodává k chmurným vyhlídkám na smíchání vody z obou jezer, jehož následky pro celou oblast si nikdo netroufá odhadovat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Požáry a „zombie“ ohně devastují Francii. Hasič natočil boj s plameny v první linii
Tomáš Durčák je redaktorem webu Prima ženy. Píše hlavně o celebritách, a to ze showbyznysu i ze sportu.
