Hrůzný nález mrtvého miminka v popelnici. I přes stovky vzorků DNA matku nikdy nevypátrali
Jeden z nejzáhadnějších případů, který pražská kriminálka řešila, není dodnes objasněn. Odstartoval ho nález těla dítěte starého nanejvýš pár hodin v jednom z kontejnerů na odpad mezi panelovými domy ve Strašnicích. Policisté hledali jeho matku dlouhé měsíce mezi místními.
Kriminalistům právě skončila jedna z nekonečné řady porad. Nic nového ale nepřinesla. Lámali si hlavu nad případem, který měl být původně rychle vyřešen. Vždyť případy, kdy někdo objeví v popelnici mrtvé dítě, nebývají pro zkušené detektivy příliš složité. Matku pomocí znalosti okolí i dobře mířených otázek místním většinou rychle odhalí. Navíc takové případy nebývají příliš časté. Tentokrát to bylo ale jiný. Najít stopu, která by vedla k vrahovi děťátka, už dlouho nebylo možné najít.
Hrůzný nález mezi odpadky
Ještě před šestou ranní pondělní službu policejního operačního střediska na začátku srpna roku 2014 probral z klidu telefonát. Volající v něm popisoval, co objevil v jednom z kontejnerů nedaleko Průběžné ulice. V igelitové tašce mělo ležet nehybné, už chladné tělíčko novorozeného děťátka. Policisté byli v pohotovosti. Pár telefonátů kriminalistům, technikům, hlášení do vysílaček nejbližším hlídkám, které v tu chvíli projížděly pražskými Strašnicemi. Za několik minut byla jindy klidná ulička dělící starší zástavbu a panelové domy v obležení policistů.
Během okamžiku bylo jasné, že se kolemjdoucí, kteří se prý náhodou podívali do kontejneru i tmavé igelitové tašky nemýlili. Jsou případy, kdy lidé objeví například starou panenku a prvotní šok je vyděsí natolik, že už nejsou schopni rozeznat rozdíl a zalarmují policii zbytečně. Tohle ale bohužel nebyl ten případ. Lékař určil předběžnou dobu smrti i stáří dítěte. Na detaily museli detektivové počkat až po nařízené pitvě.
V okolí kontejneru začala velká pátrací akce. Technici ve speciálních oblecích začali postupně vytahovat veškerý obsah kontejneru, který byl v tu dobu plný odpadu z okolních bytů. Zkoumali každou tašku, každý pytel na odpadky, který by jim mohl ve vyšetřování pomoci. Další skupinky kriminalistů se zatím vydaliy k okolním domům. Strážci zákona pracovali, tak jako pokaždé, s přesvědčením, že si někdo musel něčeho podezřelého všimnout. Obcházeli dům od domu, byt od bytu. Příliš se toho ale nedozvěděli.
500 vzorků DNA
Až pitva potvrdila, že malého chlapečka má skutečně někdo na svědomí. Lékaři totiž s naprostou přesností dokázali kriminalistům říct, že po narození dítě ještě žilo. Smrt nastala až následně, po krutém zacházení jeho blízkých. Stopy DNA na těle dítěte i na igelitové tašce, ve které byl novorozenec ukryt, totiž odhalily nejen to, že s tělíčkem manipulovala jeho matka, ale i někdo další. Rozbor DNA ukázal, že šlo o ženu v těsném příbuzenském vztahu s matkou. Zřejmě babička zavražděného děťátka. O vraždě dítěte tak věděl kromě matky ještě někdo další.
Policisté se nechtěli pomoci odborníků na genetiku vzdát a přišli se zajímavým nápadem, jak vraha dítěte vypátrat. Pracovali s tezí, že matka nebo její příbuzní žijí někde v okolí a začali tak domy a byty v těsné blízkosti Průběžné ulice obcházet znovu. Místo bločku na poznámky se sadami na odběr genetického materiálu. Získali více než 500 různých vzorků. Odborníci krátce na to začali zkoumat, zda se alespoň jeden z nich neshoduje. Ani tahle naděje ale nakonec k žádnému výsledku nevedla, a tak nezbývalo než se obrátit na média.
Novináři byli lační po jakýchkoliv novinkách k záhadnému případu. Po celé zemi se tak rychle objevily policií zveřejněné fotografie tmavé igelitové tašky se zlatým nápisem, ve které bylo dítě ukryté, a také tajemný dětský obrázek. Malba barevného slůněte namalovaná vodovými barvami. Podle kriminalistů ji technici objevili přímo vedle mrtvého novorozence, a tak ten, kdo ji vyhodil do kontejneru, mohl znát důležité informace. Bylo to vůbec poprvé, co veselý dětský obrázek mohl odhalit tak závažný zločin.
Vrah mohl v Praze jen zastavit
Pátrání po autorovi obrázku, stejně jako po majiteli igelitové tašky s výrazným nápisem v cizím jazyce, dopadl neúspěšně. Ani s odstupem měsíců se policistům nepřihlásil nikdo, kdo by osudnou noc na 4. srpna 2014 něco podezřelého viděl. Místní obyvatelé ani bezdomovci, kteří mají o ulicích města mnohdy dobrý přehled, nedokázali kriminalistům říct k případu cokoliv zajímavého.
Vražda novorozence se tak stala jedním z pomníčků pražských kriminalistů. Případ byl odložen. Kriminalisté se jím tak nyní už nezabývají a otevřeli by ho jen, pokud by se k němu objevila nová stopa. Za brutální vraždu jen pár hodin starého dítěte by si přitom mohla jeho matka vyslechnout výjimečný trest. Tedy i doživotí.
Nejpravděpodobnější vyšetřovací verzí, se kterou kriminalisté pracovali, je ta, že matka dítěte byla cizinka, která Prahou pouze projížděla. Zřejmě mohla spolu se svými příbuznými sjet z Jižní spojky – silničního průtahu Prahy, který vede jen nedaleko od místa, kde lidé tělíčko objevili. Po vraždě pak pachatelé nasedli znovu do vozu a pokračovali v cestě. To je ale jen jedna z domněnek policistů. Kdo má skutečně na svědomí vraždu jen pár hodin starého chlapečka, zůstává záhadou.
